Příští sněmovní volby, které se odehrají na podzim roku 2025, čeká vlna téměř 600 tisíc nových voličů. Politické strany to ale zatím příliš neberou na vědomí.
„Pedagogové jsou svým způsobem čím dál víc pečovatelé o komfort studentů. Mluvím ale o katedře volného umění na UMPRUM, leckde to může být jinak,“ upozorňuje umělec Jiří Černický.
Na Slovensku v souvislosti s parlamentními volbami fungují iniciativy, které se snaží přesvědčit mladé Slováky k tomu, aby šli k volbám místo emigrace. Každoročně jich ze země docházejí tisíce.
V USA jsou pistole a další podobné zbraně ve srovnání s evropskými zeměmi snadno dostupné a průzkumy z posledních let ukazují, že se vyskytují skoro v polovině domácností.
Cílovou skupinou na hudebních festivalech ve Velké Británii se stává generace Z. Pijí méně alkoholu, organizátoři jsou nuceni tomu přizpůsobit festivalovou infrastrukturu.
Podle nedávného průzkumu německé Nadace Konrada Adenauera touží 70 procent Turků ve věku mezi 18 a 25 lety usadit se v zahraničí. Zvolení Recepa Erdoğana prezidentem by mohlo trend ještě posílit.
„Jeden student mi na přednášce řekl: ‚My prostě nemůžeme nebýt odvážní. To nejde. Protože co? Máme čekat, až svět shoří?‘ V tom je veliká naděje,“ věří psycholog a psychoterapeut Honza Vojtko.
A přestože na britských ostrovech k volbám zpravidla častěji chodí starší voliči, mladí Britové věří, že letos tomu bude jinak. Na konci října se stihlo registrovat milion a půl lidí do 25 let.
Původně studentský projekt se za poslední rok kvůli zájmu ze zahraničí rozšířil také na Slovensko, do Polska, Spojených států nebo do Jihoafrické republiky.
V průzkumu odpovídalo celkem 1007 lidí různého vzdělání ze všech regionů republiky. Podílela se na něm studentská iniciativa Svobodný listopad společně s agenturou Median.
Podle některých poslanců by se trestní odpovědnost mohla snížit na 14 let, píše Mf Dnes. Důvodem je rostoucí míra agresivity u dětí. Více najdete v přehledu tisku, který sestavil Radiožurnál.
Dánský sociolog Michael Birkjaer menší optimismus u mladých Evropanů vysvětluje vlivy hospodářské krize, která výrazně dopadla na atmosféru v době, kdy se formovala dnešní generace mladých Evropanů.
„Děti si EU představují jako někoho, kdo cosi schovává. Přísnou ženskou s velkými kapsami, ze kterých rozdává dotace,“ popisuje jedno ze zjištění tříleté studie výzkumnice Alena Macková.
Rekordně nízká nezaměstnanost umožňuje i čerstvým absolventům škol, aby si vybírali z pestré nabídky pracovních příležitostí. V některých regionech se o ně zaměstnavatelé doslova přetahují.
Budoucí veterináři mají být varováni, že výuka obsahuje pitvy, archeologům se dostává upozornění, že spatří kostry. Americké a britské akademické instituce jsou kvůli těmto pravidlům terčem kritiky.
Kino, sport, oblečení nebo třeba jídlo ve fastfoodech. Právě za takové věci utratí mladí Češi do 26 let víc než polovinu svých peněz. Celkem v průměru 5200 korun. Kde naopak chtějí šetřit, jsou bankovní poplatky. Vychází to z průzkumu deváté největší banky na tuzemském trhu.
Německo vysílá své vojáky na stále víc zahraničních misí. Zatím ale nejvíc bojuje se zastaralou nebo ne zcela funkční technikou. Ovšem kromě toho řeší ministerstvo obrany ještě jeden problém. Profesionální armádě chybí zaměstnanci. Proto otevřela pro zájemce o vojenskou službu vlastní showroom.
Finanční vzdělanost Čechů je průměrná. Vyplývá to z výsledků šetření České bankovní asociace. Informovanější jsou v této oblasti podle průzkumu muži a lidé s vysokoškolským vzděláním. Naopak nejhůře dopadli mladí ve věku 18 až 29 let.
