Mladí nejsou málo odolní. Jen se umí dřív ozvat a mluví o tom, co chtějí a potřebují, říká psycholog
Mladí lidé nejsou méně odolní než starší generace, myslí si psychoterapeut a psycholog Daniel Wagner. „Možná ano, pokud srovnáváte schopnost vydržet víc útlaku, neštěstí a nesvobody. Ale zároveň se mladí lidé dokážou rychleji vymezit, vnímat problémy, ozvat se,“ říká v pořadu Balanc Radia Wave.
Současní mladí lidé jsou podle Wagnera více otevření svým emocím a učí se, jak s nimi zacházet.
„Objevování emočního světa s sebou přináší nové věci. Jednou z nich je, že lidé víc pláčou, víc se ozývají, víc křičí, víc se vymezují. Říkají, co chtějí a co potřebují. Možná právě to může být chápáno tak, proč to prostě nevydrží. Jako že jsou méně odolní,“ usuzuje psychoterapeut a psycholog.
„Nechtějí makat vs. zničili planetu.“ Má smysl se ptát, která generace to měla těžší? V čem jsou rozdíly mezi mladšími a staršími z hlediska odolnosti? A jak životy proměnily sociální sítě, nerovnost a klimatická krize? Uslyšíte v záznamu pořadu
Právě proto, že mají mladí lidé dnes příležitost mluvit o svých emocích, vytvářejí tím svobodný prostor. „Jakmile se otevřely tyto možnosti, tak se najednou objevily generační problémy. Naši rodiče a prarodiče neměli kapacitu to řešit. A proto pronáší: ‚Co řešíš, proč to řešíš.‘ Možná proto mají pocit, že mladá generace není odolná a je změkčilá,“ soudí Wagner.
„Myslím, že část této generace dostala díky velkým sociálním, finančním a jiným zdrojům možnosti, jak řešit dluhy a psychické újmy předchozích generací.“
Vztahy zeširoka, ne zblízka
V generačním střetu někdy zaznívá výtka, že mladí lidé navazují jen povrchní vztahy. Psycholog Wagner uznává, že to tak opravdu může být:
Je generace Z ubrečená? Zoomeři chtějí makat a ví, že se o sebe musí postarat, říká trendspotterka
Číst článek
„Jsme nonstop online a můžeme být v kontaktu s neuvěřitelnou spoustou lidí a sociálních kontaktů. Narostl počet těch, se kterými denně komunikujeme, nebo je sledujeme a máme s nimi nějaké vztahy. A právě v tom se otevírá možnost mít spoustu malých vztahů, malých kontaktů. A to může vytlačovat intenzivnější vztahovost, kterou je daleko těžší navazovat, chce to spoustu času.“
„Myslím, že na vině je určité rozmělnění vztahů do velké šíře. Pak je pro nás těžké vstupovat znova a znova do něčeho bližšího a intenzivnějšího,“ míní Wagner.
Pandemie a lockdowny tomu nepomohly, dodává. „Některé vazby se zpřetrhaly, často konstruktivně, někdy negativně. Rozhodně byla pandemie hybatelem ve vztazích,“ uzavírá psycholog.
Celý rozhovor si poslechněte v audiozáznamu.
