Duševní zdraví žáků mají zlepšit školy. Reforma výuky se zaměří na emoční gramotnost a zvládání stresu
Psychické zdraví dětí v Česku se zhoršuje, tři z deseti deváťáků trpí úzkostmi. Šedesát procent je pak přesvědčeno, že pokud přijdou do školy smutní, učitele to nebude zajímat. Podle připravované reformy vzdělávání by měli pedagogové dávat duševnímu rozvoji žáků mnohem větší prostor. Reforma má platit od září 2027. Školy mohou do té doby využít výukové programy, které podle australského vzoru připravila nezisková organizace Society for All.
Psychické zdraví dětí se zhoršuje, ukazují to data Národního ústavu duševního zdraví.
Autoři studie zkoumali 6000 deváťáků po celém Česku a zjistili, že čtyřicet procent z nich vykazuje známky středně těžké až těžké deprese.
‚Žádný problém není příliš malý.‘ Co tíží duše mladých a jak jim pomoct
Číst článek
Tři z deseti žáků pak trpí úzkostmi. S duševními problémy se více potýkají dívky, podle studie se jich týkají dvakrát častěji než chlapců.
Sebevražda je po nemocích druhou nejčastější příčinou úmrtí dospívajících, každý rok tak podle dat Českého statistického úřadu v tuzemsku zemře zhruba 33 mladých lidí.
Psychiatři upozorňují, že pokud se na obtíže přijde včas, snižuje to potřebu psychiatrické péče v dospělosti.
Duševní zdraví ve školách
V otázce duševního zdraví mladých lidí hrají klíčovou roli školy. Na základním stupni se proto připravuje reforma vzdělávání. Duševnímu rozvoji by podle nových učebních plánů měli učitelé v hodinách dávat mnohem větší prostor než dosud.
Podle Markéty Pastorové z Národního pedagogického institutu, která se na přípravě reformy podílí, se ve školách téma psychického zdraví už teď objevuje častěji než dřív, stále to ale není dostatečné a není to tak všude.
Pastorová zdůrazňuje, že bez duševní pohody obvykle nemá žák ani dobré studijní výsledky.
Je potřeba obrat o 180 stupňů. Odborníci bijí na poplach, pomoc dětem s duševními problémy v Česku selhává
Číst článek
„Je to podstata a základ pro jakékoli vzdělávání. Vnímám ale obrovský, kvalitativní nárůst toho zájmu,“ dodává pro Radiožurnál Pastorová.
Výsledky mezinárodního šetření PISA, kterého se účastnilo osmdesát zemí světa, ale ukázalo, že patnáctiletí žáci v Česku vnímají jen velmi malou podporu ze strany učitelů.
Český výsledek byl jeden z nejhorších mezi zeměmi Evropské unie. Šedesát procent patnáctiletých je přesvědčeno, že kdyby přišli do školy smutní, tak to učitele nebude zajímat.
Potvrzují to i zjištění České školní inspekce. Vedoucí kanceláře ústředního školního inspektora Dana Pražáková například uvedla, že víc než deset procent žáků v pátých a v devátých třídách říká, že téměř denně jim učitel řekne něco urážlivého.
„Jsme přesvědčeni, že učitelé jsou u nás dobře didakticky připraveni. Pokud by se nám podařilo to téma do škol vnést – to, že je dobré se o žáky zajímat, být vůči ním empatický a dávat jim příklad k socio-emočnímu učení i vlastním chováním – tak věřím tomu, že výsledky se výrazně posunou i v oblasti vzdělávání,“ říká Pražáková.
Výukové materiály
Učitelé mohou využít výukové programy organizace Society for All (SOFA). Do testování se zatím zapojily tři školy, padesát učitelů a 1500 žáků, podle Society for All jsou výsledky velmi dobré.
Devadesát procent učitelů bude metodiku používat i po ukončení testování, a 96 procent dokonce uvedlo, že jim program pomohl k podpoře jejich vlastní pohody a duševního zdraví.
Program obsahuje osm tematických oblastí – například emoční gramotnost, silné stránky osobnosti, zvládání náročných situací nebo řešení problémů.
Metodické materiály jsou v elektronické podobě ke stažení na webu Society for All.
