Jednou z příčin rychlého šíření dezinformací mezi lidmi je pocit nejistoty, který vede k rigidnímu myšlení. „Člověk s rigidním myšlením je velmi citlivý na to, aby uvěřil dezinformaci a případně ji dál rozvinul do konspirační teorie,“ říká neurobiolog a psychiatr Jiří Horáček. Pro ochranu demokracie je podle něj potřeba, aby lidé zvyšovali odolnost vůči vnímání neznámého.

Praha 14:52 17. července 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

To, že v současnosti velké množství lidí věří dezinformacím, je podle Horáčka, který na toto téma vede výzkum v Národním ústavu duševního zdraví, způsobeno kombinací faktorů. Tím nejdůležitějším je však pocit nejistoty.

„Nejistota odpovídá situaci, kdy náš mozek není schopen predikovat, co bude za chvíli nebo co bude v budoucnosti. Mozek je postaven na trvalém vytváření predikcí a jejich testování,“ vysvětluje Horáček.

„A když se vnější svět nakonfiguruje tak, že se predikce nedaří stabilizovat, najít nejlepší predikci a otestovat ji, jsme dlouhodobě v procesu nejistoty a ta odpovídá vysoké úrovni stresu,“ upozorňuje.

Tolerance nejistoty souvisí s individualitou každého jedince. V momentě, kdy se ale svět dostane do komplikované situace, jako je například pandemie nebo válka, dokonce i lidé, kteří mají průměrnou úroveň tolerance nejistoty, začnou nejistotu prožívat.

Jistota za komunismu

V situaci, kdy probíhá válka na Ukrajině a ekonomická krize, radí Horáček v prvé řadě snažit se porozumět situaci, která člověka znejišťuje.

Policie řeší další případ šíření nenávisti k Ukrajincům. Muž napsal nepravdivou zprávu o napadení hocha

Číst článek

„Kupříkladu si uvědomím genezi posledních 20 let, která nakonec vedla k válce na Ukrajině. Celý tento politický proces je celkem přehledný a dá se pochopit. V takovém momentě přestane člověka znejišťovat, protože ho znejišťuje to, co nechápe a nemůže predikovat.“

Studování historických souvislostí by tak podle Horáčka mělo vést k menší úrovni nejistoty mezi lidmi.

„Abychom ochránili svoje duševní zdraví a současně demokracii, potřebujeme cíleně zvyšovat naši odolnost, respektive práh pro vnímání nejistoty,“ říká. Ten zvýšíme tím, že porozumíme situaci.

Současný stres podle Horáčka vychází z úplně jiných předpokladů než za dob reálného socialismu.

„Za komunismu byla situace naprosto přehledná. My jsme věděli, co bolševik udělá. Věděli jsme, co řekne na prvního máje. My jsme prostě věděli, co bude. Bylo to tíživé, vedlo to k patologii. Nebylo to však tak, že by predikční systém našeho mozku nebyl schopný vytvořit si predikci, která by byla následně potvrzena, jako to bylo třeba za covidu,“ říká.

To je podle něj taky jedním z důvodů, proč někteří se sentimentem na komunismus vzpomínají.

„Situace byla velmi odlišná od toho, čemu dnes říkáme epistemická krize, tedy krize poznávacího procesu. Ta je spojená s naprosto bezprecedentním šířením dezinformací a konspiračních teorií. Má své podmínky, logiku a mechanismy, které musíme studovat,“ upozorňuje. 

„Nejistota vede ke specifickým patologickým fenoménům nebo naopak ke společensky patologickým fenoménům, kterých jsme svědky. Mezi ně patří polarizace, štěpení společnosti, radikalizace a víra v konspirační teorie,“ shrnuje Horáček.

Poslechněte si celou Osobnost Plus Barbory Tachecí nahoře v audiu.

Barbora Tachecí, arych Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít