Japonsko je přirozený cíl pro čínské dezinformace, narušují důvěru ve spojenectví s USA, říká expertka
Zatímco se pozornost Evropanů upírá na konflikt Ruska s Ukrajinou, v Indo-Pacifiku pomalu roste čínská hrozba. „Bezpečnostní situace je nejvážnější a zároveň nejkomplexnější od konce druhé světové války,“ říká o regionu japonská expertka na dezinformace a strategickou komunikaci Kyoko Kuwaharaová. V rozhovoru pro iROZHLAS.cz popsala, jak fungují čínské vlivové operace.
Evropa si začíná uvědomovat výzvy a hrozby spojené s Čínou. Severoatlantická aliance se nyní zaměřuje na posilování spojenectví s Jižní Koreou, Japonskem, Austrálií a Novým Zélandem. Můžete jednoduše popsat, jaká je aktuální situace v regionu Indo-Pacifiku?
Bezpečnostní situace je nejvážnější a zároveň nejkomplexnější od konce druhé světové války. Japonsko a celý region čelí geopolitickým výzvám, jako je jednostranná snaha silou změnit status quo v Jihočínském i Východočínském moři. Také pozorujeme bezprecedentní množství testů raket, které provádí Severní Korea.
Jasně a konkrétně. Česko poprvé označí Rusko a Čínu jako bezpečnostní hrozbu
Číst článek
Japonsko loni vydalo novou bezpečnostní strategii, dokument, který říká, kde země vidí hrozby a jak jim bude čelit. Jde teprve o druhou bezpečnostní strategii v historii. Čím se liší od té první?
Nová japonská bezpečnostní strategie byla vydána v prosinci 2022. Z mého pohledu je velký průlom v tom, že současná japonská vláda říká, že kognice, tedy to, jak lidé získávají informace o světě, je nyní další bojovou doménou (např. podle NATO je pět bojových domén: země, vzduch, voda, vesmír a kyberprostor – pozn. red.).
Ve strategii se také píše, že vláda založí novou organizaci pro boj s dezinformacemi a informačním válčením.
Dříve Japonsko dezinformacím či cizím informačním vlivům nevěnovalo tolik pozornosti. Pak ale přišly budíčky v podobě covidu, ruské invaze na Ukrajinu a skutečné hrozby „tchajwanské krize“ (napadení Tchaj-wanu Čínou – pozn. red.).
Tato poslední možnost přitahuje pozornost japonských politiků i odborníků. V případě útoku by Čína spustila informační válku, včetně dezinformačních kampaní, nejen proti Tchaj-wanu, ale také proti Japonsku. Čína by se tak snažila odradit Japonsko od zapojení se do konfliktu. Japonsko je přirozeným cílem pro čínské dezinformace.
Aby Tchaj-wan zůstal sám
Jaké dezinformační „příběhy“ se snaží Čína v Japonsku šířit?
Jde hlavně o podporu témat, která už ve společnosti jsou a která ji rozdělují, jako je antiamerický sentiment. Pokud jde o Tchaj-wan, pro Čínu je nejdůležitější, aby USA a americko-japonské spojenectví nijak nezasahovaly ve prospěch Tchaj-wanu.
Kyoko Kuwaharaová
Kyoko Kuwaharaová se zabývá strategickou komunikací, dezinformacemi a tzv. měkkou silou. Pracuje v Japonském institutu mezinárodních vztahů, aktuálně působí v kanadském think-tanku Macdonald-Laurier Institute.
Další část čínských vlivových operací míří na obyvatele japonského ostrova Okinawa, kde jsou americké základny. Pro Čínu je zásadní snížit důvěru Japonců v americké ozbrojené síly a japonsko-americké spojenectví.
O čem se snaží Čína Okinawany přesvědčit?
Až do 19. století Okinawa patřila do království Rjúkjú, které mělo vazby jak na Japonsko, tak na Čínu. Čína se toho snaží využít.
Na začátku června Lidový deník, oficiální list čínské vládnoucí komunistické strany, vydal kontroverzní článek o království Rjúkjú a čínský prezident Si Ťin-pching zdůraznil vazby tohoto království na Čínu.
Nyní se Čína snaží pomocí vlivových operací mezi Okinawany šířit myšlenku, že království Rjúkjú bylo podřízené čínské dynastii Čching. Čínské univerzity a další výzkumné organizace se zase snaží navazovat kontakty s japonskými protějšky a prosazovat myšlenku nezávislosti Okinawy.
Japonská vláda o tom všem ví a japonská tajná služba vydala zprávu, kde zopakovala, že Japonsko Okinawu legálně připojilo v 70. letech 19. století.
Dokážete určit, kdo přesně stojí za čínskými vlivovými a dezinformačními kampaněmi v Japonsku?
Hlavní roli hraje čínská vláda. Provádí otevřené a skryté dezinformační kampaně. Jasné příklady jsou čínské ambasády nebo konzuláty v Japonsku, které například na svých twitterových účtech kritizují USA.
Čínské výcvikové zařízení by podle médií mohlo vzniknout na Kubě. Leželo by 160 kilometrů od USA
Číst článek
Je pravda, že Japonci na toto reagují velmi negativně, dokonce jednou čínská ambasáda takový tweet smazala kvůli silné negativní reakci od Japonců.
Myslím, že v tuto chvíli čínské vlivové operace v Japonsku nemají takový úspěch – Japonci přistupují k Číně skepticky, ale technologie, hlavně umělá inteligence, se rychle vyvíjejí. Nás Japonce chrání jazyková a kulturní bariéra, ale s tím, jak se vyvíjejí nástroje umělé inteligence, se situace v Japonsku dramaticky změní.
Kromě dezinformací se zabýváte také tzv. soft power, tedy měkkou silou. Co to je a jakou měkkou sílu používá Čína?
Měkká síla je nástroj státu, jak nepřímo ovlivnit chování a zájmy lidí. Mezi aktivity a projekty související s měkkou silou patří různé kulturní aktivity, výuka jazyka a historie, výměnné pobyty a další.
V Japonsku máme například několik Konfuciových institutů, které lze označit za čínskou instituci spojenou s měkkou silou.
Nicméně západní země, například Spojené státy, jsou už více opatrné kvůli podezření, že takovéto instituce mohou šířit cizí vliv.
Čínská humanitární a rozvojová pomoc v Africe může být dalším příkladem vlivových aktivit. Západní země a Japonsko si nyní uvědomují, že země globálního jihu jsou čím dál důležitější, a musí přijít na to, jak těmto zemím naslouchat, spolupracovat s nimi a získat je na naši stranu.
