‚Budili ve mně pocit, že si za to tak trochu můžu sám.‘ Týrané děti mají často trauma i z vyšetřování případu

Policie, sociální pracovníci, opatrovnický soud nebo školní psycholog – to je jen část lidí, se kterými musí mluvit týrané dítě, pokud se rozhodne vyhledat pomoc. Podle Centra LOCIKA, které pomáhá dětem ohroženým domácím násilím, přijde dítě během vyšetřování do kontaktu s 29 lidmi na 15 různých místech. Děti si tak často odnáší nejen trauma z prožitého násilného trestného činu, ale i z následného řešení případu.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Týrání dětí

Týrané děti mají často trauma i z vyšetřování případu (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia

„Výslechy se opakovaly asi třikrát, vždycky trvaly přes tři hodiny. Bylo to strašně vyčerpávající. Ze stresu a znechucení se mi několikrát udělalo špatně a pozvracela jsem se. Tím ale výslech neskončil pokračovalo se dál,“ popisovala 22letá dívka, kterou od narození do 16 let týrala matka a její strýc ji znásilňoval.

Přehrát

00:00 / 00:00

Pokud se týrané dítě rozhodne vyhledat pomoc, čeká ho martyrium v podobě řady výpovědí. Podle Centra LOCIKA musí dítě ohrožené domácím násilím během řešení případu mluvit s 29 lidmi na 15 různých místech.

Její příběh je jedním z mnoha, se kterým se děti svěřily Centru LOCIKA. Jméno bylo kvůli ochraně oběti zatajeno.

„Obecně mi v rámci celého procesu nikdo nic nevysvětloval. Nikdo se mnou nemluvil o tom, co potřebuji, na co mám právo, jaké jsou moje možnosti. Pořád mi všichni dokola připomínali, jestli vím, co znamená křivé obvinění, a že někomu můžu zničit život,“ dodala.

„Ty příběhy byly podobně náročné na poslech, jako když posloucháme o těch špatných věcech, které se dětem staly v rodině. Troufnu si říci, že spíše musí mít štěstí, když narazí na odborníky, kteří jsou angažovaní v jejich zájmu,“ vysvětluje ředitelka Centra LOCIKA Petra Wünschová.

„Systém jako celek nefunguje dobře v zájmu dětí a z těch příběhů to bylo jasné. A je bolestné slyšet, že dětem je ublíženo dvakrát. Jednou v jejich původní rodině a podruhé těmi, kteří by jim vlastně měli pomoci,“ doplnila.

29 různých osob

„Skoro všichni, s kým jsem se potkal – soudce, policie, OSPOD, psycholog, psychiatr – ve mně vždycky tím, jak se chovali a jak mluvili, budili pocit, že mi nevěří nebo že si za to tak trochu můžu sám. Nikdy jsem se nesetkal s pochopením nebo přijetím, často jsem cítil, že nikdo nevěří, že se to, co říkám, mohlo opravdu dít,“ říká další z obětí.

Podle zkušeností pracovníků Centra LOCIKA musí děti, které jsou oběťmi týrání, zanedbávání nebo zneužívání, během vyšetřování případu mluvit s 29 různými osobami.

Mlátil syny paličkou na maso a nutil je jíst psí konzervy. Muž dostal od soudu osmiletý trest

Číst článek

„Není zřídkavé, že děti ve fázi vyšetřování a následné fázi absolvují třeba tři typy soudně znaleckých posudků, což vůbec nedává smysl. Je to pro systém velmi drahé, neefektivní a dětem to následně ubližuje,“ upozorňuje Petra Wünschová.

„Snažíme se o to, aby pomoc pro děti byla transparentní, předvídatelná, aby všichni věděli, když si dítě řekne o pomoc, co mají dělat,“ popisuje.

Před rokem proto Centrum LOCIKA spustilo v Praze první Dětské advokační centrum. Odborníci tak za dítětem přichází na jedno místo.

„Sem přijede kriminální policie a dítě nejprve mluví krátce s psychologem, který mu řekne, co se bude dít. Potom je přímo tady vyslechnuto a následně s ním znovu pracuje psycholog, který s ním zpracuje ten zážitek a vysvětlí mu, co se bude dít dál,“ přibližuje Wünschová.

Úzká spolupráce

V České republice dítě, které je obětí násilí, spadá pod pět resortů. Řešením je podle Wünschové úzká spolupráce mezi nimi: „My jsme takový návrh připravili ministerstvu práce a sociálních věcí. Bohužel to, jak se v současné podobě dostal do novelizace zákona o sociálně-právní ochraně dětí, úplně nevyhovuje tomu, co bychom potřebovali.“

Odpírání jídla, hodiny v mokrých plenkách. Vychovatelky z jeslí ze Žatce čelí obvinění

Číst článek

Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je resort připravený rozšířit Dětská advokační centra do všech regionů.

„Myslím si, že není úplně nezbytně nutné pro to, aby se toto podařilo rozvíjet, řešit otázku změny zákona. Ale pokud toto bude nějaká větší jistota, aby se tento projekt rozvinul z pilotního do opravdového fungování systému, tak jsem rozhodně připraven toto také udělat,“ tvrdí Jurečka.

Novelu zákona o sociálně-právní ochraně dětí by měli poslanci projednat v prvním čtení na konci listopadu.

Lucie Korcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme