Léky vyrábíme v Evropě. Klíčové ingredience jsou ale z Asie a těžko se to změní, míní biochemik
Bezpečnostní informační služba varuje před nedozírnými důsledky, pokud by se z jakéhokoli důvodu omezil či zastavil dovoz léků z Číny. „Neumím si to představit, to množství je skutečně veliké. Evropa a do značné míry i Spojené státy jsou závislé na dovozech těch aktivních substancí právě z Číny,“ konstatuje Martin Fusek z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.
„Léky na českém trhu se snad z 99 procent vyrábějí v Evropské unii. Obsahují ale chemikálie a takzvané aktivní farmaceutické ingredience, které pocházejí z celého světa. To je klíčová komponenta, která má ten léčivý efekt, a v současnosti se ze 70 procent vyrábějí v Asii, především v Číně,“ dodává.
Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby. Hostem je Martin Fusek z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR
Například paracetamol, který pomáhá proti bolesti hlavy a snižovat teplotu, se ovšem vyrábí jen v Číně, a to především z ekonomických důvodů.
„Myslím, že v tom není žádný zlý úmysl. Měli dostatek odborníků a byli schopni to nastartovat. Na začátku v 90. letech byli nesmírně levní, ale měli problémy s kvalitou. Dnes je cena nižší a kvalita je naprosto v pořádku,“ podotýká Fusek.
Podzimní nedostatek léků s paracetamolem v Evropě podle něj zapříčinilo zrušení covidových restrikcí v Číně, přičemž následně onemocnělo na 250 milionů lidí, které bolela hlava a potřebovali snížit teplotu. Čínská produkce, která by jinak šla na export, tak zůstala na domácím trhu.
Přesun do Evropy? Těžko
Jedno z možných řešení Fusek vidí ve vytvoření seznamu základních léků a následně mechanismu, který by zajistil jejich dostupnost v podobě strategických zásob. „Nevýhoda je, že léky mají expiraci, takže je nemůžete skladovat příliš dlouho,“ poznamenává.
Zdravotní pojišťovny vrací stovky milionů na přeplatcích za léky. Část lidí se nedaří kontaktovat
Číst článek
Přesun výroby z Číny nebo Indie zpět do Evropy je prý možný jen v omezeném měřítku. Farmaceutické firmy jsou soukromé subjekty, je proto otázka, jak je k přesunu motivovat.
„Naráží to ještě na jednu věc a to je otázka lidského potenciálu, tedy vzdělaných lidí v dané oblasti. Výroba není jednoduchá záležitost, potřebujete k tomu celou řadu odborníků a nejsem si jistý, zda jich je v Evropě dostatek, aby mohli hned naskočit do takto komplikovaných provozů,“ upozorňuje.
Farmaceutický průmysl je odvětvím s vysokou přidanou hodnotou, která je tři až čtyřikrát vyšší než třeba u automobilového, a to i v případě generických léčiv. „Srdce mi krvácí, když vím, jakou jsme měli pozici v rámci výroby léčiv v 80. letech. Od 50. let do roku 1990 jsme uvedli na trh 30 originálních léků, byť v rozsahu omezeném železnou oponou,“ připomíná.
Celý rozhovor s biochemikem Martin Fuskem v Interview Plus si poslechněte v audiu v horní části článku.
