Pandemie covidu-19 trvale poškodila paměť a kognitivní funkce lidí nad padesát let, zjistili vědci

Pandemie covidu-19 dlouhodobě poškodila mentální schopnosti a paměť lidí starších 50 let, uvedli vědci v britské studii, kterou zveřejnili v odborném časopise Lancet Healthy Longevity.

Velká Británie Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

mozek deprese ilustrační foto

Pandemie covidu-19 dlouhodobě poškodila mentální schopnosti a paměť lidí starších 50 let (ilustrační foto) | Foto: Bret Kavanaugh | Zdroj: Unsplash | Licence Unsplash,©

Po začátku pandemie se zrychlilo zhoršování kognitivních funkcí, tedy schopnosti mozku získávat a zpracovávat informace, konstatovali vědci.

Hlavními důvody podle nich byl nárůst osamělosti a depresí, pokles fyzické aktivity a vyšší spotřeba alkoholu, stejně jako účinky samotného onemocnění. Trend pozorovali i u těch, kteří se nemocí nenakazili, napsal web The Guardian.

Změna času není přirozená. Přechod na letní čas bolí naši psychiku víc, shodují se psycholog a neuroložka

Číst článek

Studii vypracovali vědci z britské Exeterské univerzity a londýnské King’s College. Projekt sledující schopnosti mozku u 3124 lidí v Británii zahájili v roce 2014 a plánovali sledovat jejich vývoj po dobu 25 let. Dopady pandemie srovnávali s výsledky dosaženými před rokem 2020, kdy se začal šířit nový typ koronaviru.

Podle autorů je jejich studie nejrozsáhlejším výzkumem svého druhu. Spojuje podmínky panující v době pandemie a zásadní změny životního stylu vyvolané uzávěrami a dalšími omezeními se zhoršováním kognitivních funkcí.

„Naše zjištění naznačují, že lockdowny a další omezení, která jsme zažili za pandemie, měly skutečný trvalý dopad na zdraví mozku lidí od 50 let výše, a to i po skončení. To vyvolává důležitou otázku, zda jsou lidé potenciálně vystaveni vyššímu riziku zhoršení kognitivních funkcí, které může vést k demenci,“ uvedla vedoucí studie na Exeterské univerzitě a odbornice na demenci Anne Corbettová.

Nově HIV pozitivních přibylo v Česku méně než loni. Infekce se nejvíce přenáší mezi muži, podíl ale klesá

Číst článek

Zdravotní systém by teď měl velmi bedlivě sledovat příznaky zhoršujících se kognitivních schopností a vedení země by v případném plánování dalších podobných opatření mělo brát tyto změny v potaz, uvedla Corbettová.

Všem účastníkům studie bylo mezi 50 a 90 lety a žili v Británii. Testy hodnotily krátkodobou paměť účastníků a jejich schopnost plnit složité úkoly.

Studie srovnávala výsledky z roku 2019 s daty z prvního a druhého roku pandemie. Analýza ukázala, že míra poklesu kognitivních funkcí se v prvním roce pandemie zrychlila a byla vyšší u osob, které vykazovaly známky mírného poklesu již před vypuknutím pandemie.

Sami vědci přiznávají, že jejich studie je pozorovací, takže nemůže prokázat příčinu a následek. Přesto ale stanoví souvislost mezi schopnostmi lidí a pandemií.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme