Navrtat lebku a umístit elektrody. Parkinsonovu chorobu léčí hluboká mozková stimulace
Na 11. dubna pravidelně připadá Světový den Parkinsonovy nemoci. V Česku se s ní podle odhadů neurologů potýká 30 až 50 tisíc lidí. Každým rokem doktoři diagnostikují až 1500 nových případů. Jednou z možností léčby je i hluboká stimulace, kdy má pacient v mozku speciální elektrody.
Paní Lenka Dvořáková se s Parkinsonovou nemocí, která se projevuje mimo jiné poruchou hybnosti, potýká už několik let.
Největší problémy má s chůzí. „Později se přidala i pravá ruka, nezvládám čištění zubů, neudržím rytmus. A v práci pak špatně ovládám myš,“ popsala pro Radiožurnál.
Pomoci jí má operace, při které jí lékaři do mozku vloží stimulační elektrodu.
Podstoupila ji v pražské Nemocnici Na Homolce, která na těchto zákrocích už 25 let spolupracuje s Neurologickou klinikou Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Celkem už ji absolvovala necelá tisícovka pacientů s Parkinsonovou chorobou.
Elektrody jako tečky na kostce
Kam přesně do mozku elektrodu umístit, pomáhá lékařům určit magnetická rezonance a následně přímo při zákroku speciální rám, který má pacientka umístěný na hlavě.
„Umíme si zobrazit i mozkové cévy, jsme schopni si ověřit, že cestou nenarazíme na nějakou strukturu, kterou bychom mohli způsobit nějaké komplikace během operace,“ vysvětluje průběh zákroku neurochirurg Jaromír May.
Čeští vědci chtějí co nejdříve odhalit počátek Parkinsonovy choroby. Analyzují řeč i tváře
Číst článek
Pacient je při této operaci celou dobu při vědomí, aby s ním lékař mohl mluvit.
Zákrok začíná navrtáním lebky. Poté vloží neurochirurg do mozku přechodně pětici snímacích mikroelektrod. V mozku jsou rozmístěné jako tečky na hrací kostce – později je nahradí elektroda jedna, trvalá.
Místo, kam se elektrody umisťují, je jen několik milimetrů velké. Při každém pohybu je neurochirurg posune o půl milimetru. Při zákroku se orientuje i podle praskavého zvuku, který vydávají nervové buňky.
Nemoc nevyléčí, ale pomůže
Stav paní Dvořákové se zlepšil okamžitě, ještě během operace. Bez problémů například točila dlaní ruky a i lépe mluvila.
Stejný zákrok ji čeká i na druhé mozkové hemisféře, o dva dny později jí pak lékaři implantují do podkoží hrudníku neurostimulátor, který s elektrodami propojí.
Hluboká mozková stimulace sice Parkinsonovu nemoc nevyléčí, ale pacienta vrátí o několik let zpět do doby, kdy ho nemoc neomezovala.
