„Mozek je úžasný orgán. Říká se ‚Za vším hledej ženu‘, já říkám ‚Za vším hledej mozek‘. Je fascinující se o něj zajímat, je to velké dobrodružství!“ popisuje jeho trenérka.
„Dominantně zůstáváme u přesvědčení, že když dítě selhává v každodenních záležitostech a v komunikaci, tak intelekt prostě nemá. A pak s ním tak zacházíme,“ shrnuje Zuzana Masopustová.
Mezinárodní tým z Východoanglické univerzity v Norwichi popsal souvislost mezi objemem řeči dospělých, tedy tím, jak moc mluví na miminka, a koncentrací dětského myelinu.
Speciální zákrok provádí čeští lékaři už 25 let. Pacient je při něm při vědomí, aby s neurochirurgy mohl komunikovat. Zlepšení stavu je patrné okamžitě.
Má jít o malé zařízení s ohebnými „vlákny,“ kterých je přibližně 64. Elon Musk řekl, že testování čipů na lidech by mohlo začít do půl roku. Zatím se provádí testy na opicích a prasatech.
„Máme řadu dospívajících, kteří chodí spát třeba až v ranních hodinách, někdy okolo čtvrté ráno. Pak je ale spánek narušen vnějšími faktory, světlem a hlukem v domácnosti. Anebo budíkem.“
Renomovaná neurovědkyně ve své nové knize na názorných příkladech ze života i z nejrůznějších psychologických experimentů vysvětluje, jak funguje lidská paměť a jak se vlastně tvoří vzpomínky.
„Mozek je podobně jako stroj v lepším stavu, když zůstává v chodu. Lépe sám sebe udržuje, pokud člověk cvičí,“ poznamenává buněčný a molekulární biolog Petr Svoboda.
Jiná situace je, pokud nastane stav nebezpečí. „Když proti vám běží tygr, rychle porovnáte pohyb tygra s předchozí zkušeností, ale nerozhodujete se dlouhých 15 sekund, zda máte utéct,“ říká lékař.
Genetikové z univerzity ve švédském Lundu se ptali, co nás lidi tedy dělá lidmi. Překvapilo je, že rozdíly našli v podceňované části lidské DNA, která se nepřepisuje do bílkovin.
Jsou v ní části mozkové tkáně pacientů zemřelých třeba na Alzheimerovu nebo Parkinsonovu nemoc. Podle vědců může zkoumání takových vzorků pomoci najít účinný lék na zatím nevyléčitelné choroby.
„Člověk je biologicky denní tvor. Proto je důležité být vzhůru v době, kdy je světlá část dne, tedy alespoň většinu doby, kdy je světlo. A exponovat se slunečními svitu,“ nabádá profesor Karel Šonka.
Konzumace alkoholu v jakémkoli množství je škodlivá pro lidský mozek, hustotu šedé hmoty negativně ovlivňuje i velmi střídmé popíjení. V nové studii to zjistili vědci z britské Oxfordské univerzity.
Přímo v buňkách mozku by působili takzvaní nanoboti. „Monitorovali by stav každého z neuronů, ale mohli by ho i ovlivňovat, “ popisuje biolog a genetik Jaroslav Petr.
Filtr, který dokáže zachytávat viry a sám se sterilizovat, vyvinuli vědci z Českého vysokého učení technického, píší Hospodářské noviny. Více ve výběru z médií, který připravil Radiožurnál.
Vědci píchli myším formaldehyd. Když měly vnímání bolesti vypnuté, po světelném signálu si ji uvědomily a začaly si místo olizovat. Naopak zvířata se zapnutými okruhy bolesti ji vnímat přestala.
Děti do 12 let nebudou v Anglii, Skotsku a Severním Irsku trénovat hlavičkování do balónu. Místní fotbalová asociace se tak snaží o omezení vzniku možné demence právě z fotbalu.
Testováno bylo 110 studentů mezi 20 a 23 lety, kteří obvykle jedí zdravě. Část z nich se týden stravovala ve fast foodech, druhá část studentů fungovala jako kontrolní skupina a dál jedla zdravě.
„Extrémní teplota zapálila tělesné tuky a způsobila, že se vypařily měkké tkáně a došlo k rychlému poklesu teploty,“ vysvětluje antropolog Pier Paolo Petrone z neapolské univerzity.
