Desetina lidí nad 65 let končí kvůli nadužívání léků v nemocnicích. Pomohlo by lepší sdílení mezi lékaři
Nadměrné užívání léků přivádí do nemocnic až desetinu pacientů nad 65 let. Tvrdí to například studie z roku 2017 v Evropském časopise klinické farmakologie. Vznikla kvůli tomu iniciativa pod Českou internistickou společností nazvaná „Choosing wisely“ – vybírej moudře.
„Podle odhadů bere 30 až 60 procent pacientů nad 65 let více než pět léků,“ vysvětluje lékař Dan Rakušan z Thomayerovy nemocnice v Praze. Někteří pacienti mají v listině dokumentací zapsaných i 14 různých léků. Pozitivní změny by přitom mohlo přinést lepší sdílení informací mezi lékaři.
„Neříkáme, že se současná medicína dělá špatně, říkáme, že by se mohla dělat lépe,“ vypráví Rakušan. Upozorňuje přitom na průzkum, kteří si internisté dělali v královéhradecké fakultní nemocnici mezi desítkami tamních lékařů.
Většina z nich soudí, že předepisují léky zbytečně a to nejvíc antibiotika nebo antivirotika. Na efektivitu zdravotní péče se teď zaměřují také na interním oddělení Thomyearovy nemocnice.
Jediné lůžkové zařízení v Česku pro pacienty s roztroušenou sklerózou se rozšíří o chytré byty
Číst článek
„Sbíráme teď data a třeba se pak pokusíme formulovat nějaká doporučení,“ říká doktor.
Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka takovou iniciativu vítá. I praktici se totiž denně setkávají s pacienty, kteří berou pět a více léků. Problém ale vidí taky v komunikaci s ambulantními specialisty a celkově malé digitalizaci zdravotnictví.
„Souvisí to s předáváním lékařských zpráv nebo spíš zdravotnických informací. A s naprosto tragickým stavem elektronizace českého zdravotnictví. Samozřejmě by se věci zjednodušily, kdyby jeden lékař věděl, co dělá druhý,“ vysvětluje Šonka.
Na stejnou problematiku upozorňoval i Nejvyšší kontrolní úřad. Ten v říjnu uvedl, že se elektronizace zdravotnictví zpožďuje a lékaři nemůžou sdílet důležité informace o pacientech. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09 tehdy řekl, že má brzy přijít náprava. Podle něj by měla být podstatná část digitalizace hotová do roku 2026.
Dodávky antibiotik převáží potřeby Čechů, tvrdí ministerstvo. Místy mohou chybět dětské sirupy
Číst článek
Podle vedoucího institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovaci Masarykovy univerzity Jakuba Hlávky to ale nemusí zaručit, že se informace začnou sdílet. „Digitalizace taky není všespásná, je tam velká rezistence například ze strany starších lékařů. Takže je třeba nemyslet jen na ta technická, ale i na ta lidská řešení," říká Hlávka.
Připomíná, že je také otázkou jak vše propojit, aby mohli lékaři informace o pacientech skutečně sdílet. Už nyní ve zdravotnictví fungují desítky různých systémů, které spolu nekomunikují. „Pacient, který přijde na různá místa, musí například pokaždé opakovat svoji rodinnou historii nebo anamnézu,“
To může vést k tomu, že lékaři zbytečně vyšetření opakují nebo i předepisují další léky, které pak zase redukují praktičtí lékaři nebo internisté v nemocnicích.
