Vědci vysvětlili, jak funguje paměť u buněk. Zjištění by mohlo pomoct v boji proti rakovině
Boj proti rakovině zaznamenal další milník. Tým vědců z University of Massachusetts Amherst vysvětlil, jak jediné malé vlákno mikroRNA, známé jako let-7, řídí schopnost T-buněk rozpoznávat a pamatovat si nádorové buňky. Nedávno zveřejněný výzkum v Nature Communications tak naznačuje další vývoj imunoterapie, upozorňuje server Good News Network.
Lidské tělo obsahuje T-buňky, tedy bílé krvinky, které se specializují na boj s patogeny, běžným nachlazením, ale také se změněnými buňkami samotného organismu – jako jsou právě nádorové buňky.
Rakovina plic nebolí, lidé přichází pozdě. S diagnózou pomáhá speciální program, s léčbou ,robotické ruce‘
Číst článek
Většinu času T-buňky takzvaně „odpočívají“. Když ale narazí na cizí antigeny, náhle se probudí, promění se v zabijácké T-buňky a začnou s nemocí bojovat. Poté, co T-buňky vyhrají svou bitvu, většina z nich zemře.
„Ale několik z nich přežije. Ty se přemění v paměťové buňky a vytvoří elitní pracovní skupinu zvanou ‚paměťový fond‘. Pamatují si, jak ten konkrétní antigen vypadal. Takže mohou hlídat, kdy napadne tělo znovu,“ řekl serveru Good News Network docent veterinárních a zvířecích věd na University of Massachusetts Amherst a hlavní autor studie Leonid Pobezinsky.
Tato buněčná paměť je základem toho, jak fungují vakcíny. Posílení buněčné paměti k rozpoznání nádorů by mohlo pomoci zlepšit léčbu rakoviny. To už se nějakou dobu vědělo, zatím ale nikdy nebylo úplně vysvětlené, jak T-buňky takové vzpomínky tvoří.
„To, co jsme objevili je, že malý kousek miRNA, let-7, který je vysoce exprimován v paměťových buňkách, a že čím více let-7 buňka má, tím menší je šance, že bude napadená rakovinovými nádorovými buňkami, a tím větší je šance, že se promění v paměťovou buňku,“ dodal Leonid Pobezinsky.
