V podstatě se začínáme pomalu vařit, říká o pobytu v horku lékařka. Česku chybí systém varování
V boji proti aktuálnímu horku se snaží úřady v řadě zemí zasahovat na několika frontách. Například poskytovatelé pobytových sociálních služeb v Česku omezují pobyt klientů na slunci, pracovníci hlídají především pitný režim. V mnoha státech Evropy aktivují systém varování, otvírají speciální klimatizovaná místa, pítka a podobně. V rozhovoru odpovídá Anna Kšírová, členka iniciativy Doctors for Future, na otázky ohledně zdraví ve vysokých vedrech.
Jak velkou zátěž představují letní horka nad 30 stupňů pro lidi a jiné živé organismy?
Zátěž je to velká. Důležité je říct, že to není jenom o horku, ale i o vlhku. Čím vyšší je vlhkost vzduchu, tím víc rizika, protože vysoká vlhkost snižuje efektivitu pocení, což je hlavní mechanismus, kterým se ochlazujeme.
Poslechněte si rozhovor s Annou Kšírovou o zdravotních rizicích spojených s vedrem
Takže když je vlhkost stoprocentní, například někde v tropech u moře, tak tam jsou rizikové už teploty okolo 30 stupňů Celsia, kdežto kdyby vlhkost vzduchu byla v podstatě nulová, tak jsou rizikové teploty až hodně přes 40 stupňů Celsia.
To mně trochu překvapuje, protože bych řekl, že teploty tady v Česku pociťujeme víc, než když například přijede člověk do Řecka, kde cítí proudící a vlhký vzduch. Nemůže to tak být?
Mluvím o tropech a místech jako je třeba Bombaj v Indii, ne Řecko, kde ta vlhkost nemusí být nutně tak vysoká. Také se tam nachází moře, do kterého vlezeme, a studenější voda nás osvěží.
Smrtelné nebezpečí
Co lidskému organismu při horku nejvíc škodí? Ztráta velkého množství tekutin a minerálů nebo zvýšená zátěž na srdce a plíce?
Když se organismus přehřeje na 41 či 42 stupňů Celsia, tak už je to neslučitelné se životem.
Enzymy, které nás drží při životě, a procesy, které tělo musí dělat, aby žilo, v tuto chvíli přestávají fungovat. Bílkoviny v našem těle se rozkládají, v podstatě se začínáme pomalu vařit.
Vlna veder Kerberos sužuje většinu Evropy. Na jihu se víkendové teploty vyšplhají až ke čtyřicítkám
Číst článek
Také dochází ke ztrátám vody a minerálů a otvírají se cévy v kůži, což zvyšuje velikost potrubí, kterým musí srdce pumpovat krev. To zase zvyšuje extrémně nároky na srdce.
Které skupiny lidí jsou nejvíc ohrožené? Člověka nejdřív napadnou senioři nebo malé děti, je to pravda?
Ano, to jsou rizikové skupiny.
Ještě bych k nim přidala lidi s chronickým onemocněním srdce a plic, s cukrovkou nebo obézní lidi. Rizikové jsou vysoké teploty třeba i pro těhotné. Tam zase vidíme zvýšené riziko předčasného porodu.
Ochrana rizikových skupin
A jak se lidé tedy můžou horku bránit? Co by měli dělat rodiče malých dětí nebo pečovatelé o starší osoby?
Začnu těmi staršími osobami, kde jsou věci, o kterých se tolik nemluví.
Klíčové je být s nimi často v kontaktu, pokud s nimi nebydlíme, a sledovat, jestli náhodou nemluví o tom, že se jim víc motá hlava a že padají anebo jestli se nám vyloženě nezdají zmatení.
Když se někdo léčí s vysokým tlakem, tak tam je dobré tlak pravidelně měřit a kontrolovat, jestli náhodu není nižší, než obvykle bývá. Protože léky na vysoký tlak snižují pocit žízně a odvodňují, což v tom horku rozhodně není žádoucí.
Takže je pak dobré se třeba domluvit i s praktickým lékařem, jestli by nebylo na léto nebo na přechodnou dobu vysokých veder dobré dávky některých těch léků snížit. Týká se to i lidí, kteří například berou antidepresiva, protože celá řada léků mění náš pocit žízně a naši schopnost vyrovnávat s tím horkem.
Kalifornie se chystá na ‚brutálně horký víkend‘. Údolí smrti může stanovit nové více než 100leté maximum
Číst článek
A co ty malé děti?
U malých dětí je to jednodušší v tom, že u sebe na rozdíl o důchodců mají rodiče, kteří na ně dohlídnou.
Určitě je potřeba je nevodit na sluníčko a zdržovat se s nimi někde ve stínu, ideálně u vody a opravdu dbát na to, aby dostatečně pily. Oblékat je velmi lehce a nenechávat v uzavřeném autě. To většinou stačí.
Německo zavádí centrální systém na ochranu před vedrem, Ve Francii už funguje 20 let. Jak si v tomto směru stojí Česko?
Já o žádném takovém systému, který by varoval před vedrem v Česku nevím.
Francii k tomu vedla vlna veder v roce 2003, kdy po celé Evropě zemřelo 70 tisíc lidí. Ty následné vlny veder už nebyly tak smrtné právě díky zavedení tohoto systému včasného varování.
Ten by určitě bylo dobré zavést i u nás, aby senioři a jiné křehké skupiny obyvatel, o kterých jsem mluvila, dostaly varování třeba v SMS a někdo s nimi mluvil o tom, jak se mají chovat. Protože často vidíme, že tím svým chováním přispívají k vlastním kolapsům a podobným problémům.
Rozhovor s Annou Kšírovou si můžete poslechnout nahoře v audio nahrávce.
