Jsou nejelitnější složkou české armády. Náročným výběrem projde jen deset procent zájemců. Vojáci českých speciálních sil aktuálně působí třeba v Nigeru. „Pokud se na základě našich hodnot ke každému otočíme zády, tak toho pak využívá náš ideový protivník Rusko,“ vysvětluje v rozhovoru pro iROZHLAS.cz šéf speciálních sil generál Miroslav Hofírek, proč by Západ neměl opouštět problematické regiony.

Rozhovor Praha 5:00 5. prosince 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Lidé si vojáky speciálních sil i pod vlivem filmů často představují jako, teď se neurazte, vykopávače dveří…
Ta zkratka, že příslušníci speciálních sil jsou jen vykopávači dveří, je nesprávná. Lidé u speciálních sil mají mít tři kategorie schopností. Zaprvé jsou to instinkty zabijáka. To si můžete představit tak, že schopnost někoho zabít je opravdu schopnost a nemá ji každý.

Druhá věc je, že to jsou inteligenti, tedy když mám zabijácké instinkty, tak je mám pod kontrolou, dokážu se s tím vyrovnat a také vyhodnotit, jak svou sílu používám. Třetí kategorii schopností nazývám „diplomat“. Dotyčný nebo dotyčná musí mít dostatečné sociální schopnosti.

O speciálních silách se říká, že působí v takzvané šedé zóně. Co to znamená?
Šedá zóna je časoprostor pod hranicí ozbrojeného konfliktu. Působení v šedé zóně je tedy politicky citlivé, protože případné odhalení přítomnosti speciálních sil by mohlo způsobit eskalaci a zahájení války.

Představte si třeba situaci, kdy se vede spor o nějaké území a různí se výklady toho, kde je státní hranice. To se dá označit jako šedá zóna. Například Rusko se snaží podávat válku na Ukrajině jako šedou zónu tím, že neříká, že je ve válce, ale že vede „speciální vojenskou operaci“.

Znamená to, že se speciální síly pohybují za hranicí legality?
Minimálně české speciální síly působí v souladu s právem. My neděláme nelegální operace. Jako nelegální operaci bych pojmenoval to, že jste v nějaké zemi bez jejího souhlasu.

Není nutné se všude vplížit

Představuji si, že zrovna Ukrajina je místo, kde budou aktivní přinejmenším americké speciální síly.
Konkrétně v případě Ukrajiny by to ale nemuselo znamenat nelegalitu. Na Ukrajině je to komplikované v tom, že Rusko dlouhodobě usiluje právě o to, aby prokázalo přítomnost vojáků NATO na území Ukrajiny. A aby tím pádem mohlo říct, že nejde o konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, ale mezi Ruskem a NATO.

Takže to, jestli tam jsou, nebo ne, se dozvíme až po konci války z učebnic dějepisu.
Ano.

Jak si vůbec na Ukrajině vedou ruské speciální síly? Vyplynulo z toho pro vás třeba nějaké poučení?
Válka na Ukrajině je zvláštní v tom, že jde o válku mezi dvěma národy, které měly společnou historii a zároveň tam došlo k poměrně významnému prolínání Rusů a Ukrajinců. To hrálo a hraje ve prospěch Ruska.

Šéf finské armády popisuje ‚totální obranu': Abyste přežili, musíte být jednotní a ochotní přispět

Číst článek

Znamená to například to, že splynutí operátora ruských speciálních sil v ukrajinském prostředí je podstatně snazší než třeba českého v Nigeru. Ruské speciální síly byly, dle mého soudu, nasazeny poměrně dobře. Byly použity ke své tradiční roli: vyhledávání a potvrzování cílů, na které se následně vedly údery.

Ale potom, jak se válka vyvíjela a Rusko ukázalo, že lesk jeho ozbrojených sil není až tak velký, tak nejlépe vycvičené jednotky byly používány k tomu, aby hasily problémy, které vznikaly u konvenčních sil. To speciální síly i výsadkáře značně zdecimovalo.

Na Ukrajině se také ukázalo, že technologie, které byste hledali právě u speciálních sil, jako jsou vysoce přesné zbraně nebo drony, se dneska objevují i v konvenční armádě. A také to, že dovedné využívání technologií je částečně klíčem k úspěchu. Protože pokud člověk pracuje s tradiční představou, že se musí všude vplížit se začerněným obličejem a nožem v ústech, aby tam nepříteli podřízl krk, tak se to jeví jako zbytečné, když si uvědomíte, že dneska to za vás může udělat sebevražedný dron.

České speciální síly nyní působí v africkém Nigeru, který jste zmínil. Nedávno náčelník generálního štábu Karel Řehka na jedné konferenci řekl, že to, co se děje v regionu Sahelu, kam Niger patří, ho „děsí“. Co tam děláte a jaká je situace na místě?
Běžnému občanovi se může zdát, že naše působení v Nigeru nedává příliš smysl, ale je to právě naopak. Sahel je nestabilní region, který je stižený ekonomickou, bezpečnostní a environmentální krizí. To všechno vyvolává migrační vlnu. A migrační vlna směřuje na Evropu, protože tady máme příznivé podmínky pro život.

NATO po padesáti letech aktualizovalo plán, jak se bránit Rusku. Pomáhal s tím Opata ze speciálních sil

Číst článek

Takže co můžeme udělat kromě toho, že se pak vyrovnáváme s negativními důsledky nelegální migrace? Můžeme být přítomní v místech nestability a pomáhat místním strukturám, jako je armáda či policie, aby stabilita vznikala. Proto jsme šli do Nigeru.

Jenže mezitím v Nigeru došlo k převratu a my jako Evropa se s tím z hlediska hodnot nedokážeme vyrovnat. Přitom převrat místní lidé vnímají jako něco normálního, je to běžný kolorit. Jenže pro nás je to nelegitimní.

Evropský hodnotový postoj teď spočívá v tom, že si řekneme „My se kvůli tomu s nimi bavit nebudeme“. Nevýhoda tohoto přístupu je v tom, že problémy, které v té zemi jsou a kvůli kterým jsme tam původně přišli, nevymizí.

A nejenže nevymizí, ale pokud se na základě našich hodnot ke každému otočíme zády, tak toho pak využívá náš ideový protivník Rusko. A my jsme potom strašně překvapení, třeba když hlasování o Ukrajině na zasedání Valného shromáždění OSN nevyznívá tak jednoznačně, jak bychom si představovali.

Opustit tradiční představy

Ještě by mě zajímaly nábory. K vám se mohou hlásit vojáci, až když mají odsloužené dva roky u jiného útvaru. Jenže v celé armádě chybí lidi. Jaká je situace u speciálních sil?
Speciální síly jsou mikrosvět toho, co se děje v makrosvětě armády. Když se do armády nehlásí lidi, tak jich máme málo i my. Je to komplikované. Už armáda jako taková je výběrovou organizací. A teď my na ty lidi, kteří se dostali do výběrové organizace, nasadíme ještě podstatně tvrdší parametry.

Když se na to podíváme statisticky, tak operátorem 601. skupiny speciálních sil se stane jen deset procent uchazečů, takže devadesát procent lidí neuspěje. Na druhou stranu, když někdo chce ke speciálním silám a my v něm vidíme potenciál, tak se snažíme vytvořit nějaké další nabídky, abychom si ho udrželi. My si lidí vážíme.

Co ženy a speciální síly? Slouží u vás také?
Obecně k ženám bych řekl, že trend jejich zastoupení v armádě i přímo u nás je na vzestupu. A myslím, že bude i nadále pokračovat. Historicky ženy působily v logistických a štábních rolích, ale blížíme se víc a víc k době, kdy ženy budou plnohodnotnými operátorkami speciálních sil.

I u speciálních sil, a dokonce přímo u 601. skupiny, máme ženy, které prošly nijak neupraveným výběrovým řízením, stejným, jaké absolvují muži. Věřím, že ve speciálním průzkumu a zpravodajské činnosti by ženy mohly být hojně zastoupené, protože se ženou se každý raději pobaví než s nebezpečně vypadajícím mužem. No a třeba v analýze zase ženy přinášejí jinou perspektivu.

Další věc, která s tím souvisí a se kterou se budeme muset vyrovnat, je podoba moderního válčiště. Budeme si muset připustit, že to už není jenom o přímé konfrontaci, o střetu vůlí a svalů. Může se totiž stát, že operátor dronu, který není fyzicky schopný skoro ničeho, dokáže udělat rozhodující krok. Budeme muset zkrátka opustit některé tradiční představy o armádě, abychom podpořili talentované lidi, a nelpět zbytečně na tom, že každý musí udělat dvacet shybů.

Kateřina Gruntová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít