Blokování dezinfowebů je v pořádku, tvrdili ministři. Podle soudu ale šlo o porušení evropských pravidel
Blokace údajných dezinformačních webů na začátku války na Ukrajině byla podle Městského soudu v Praze v rozporu s nařízením o síťové neutralitě. Ministři ze STAN Jozef Síkela a Vít Rakušan přitom poskytovatele internetu – ve shodě s vojenským zpravodajstvím – před blokací ujišťovali o opaku. „Ministr vnitra nemůže z podstaty věci dávat garanci, že určitý právní výklad je zcela správný,“ říká teď k situaci mluvčí resortu vnitra Ondřej Krátoška.
Městský soud v Praze na konci února rozhodl ve sporu mezi údajně dezinformačním webem AC24 a společností T-Mobile, která ho jako poskytovatel internetu po ruském vpádu na Ukrajinu zablokovala. Informovaly o tom Seznam Zprávy.
Soud v usnesení (na konci článku, pozn. red.) podle mluvčího Adama Weniga konstatoval, že blokování webů na základě „nezávazné žádosti“ státních institucí bylo proti evropskému nařízení a T-Mobile tak musí nést odpovědnost za případnou škodu, která provozovateli stránek Ondřeji Geršlovi vznikla. Ten po mobilním operátorovi požaduje bezmála 93 tisíc korun.
‚Doporučení, ne rozkaz.‘ Nejvyšší správní soud zamítl stížnost na loňskou blokaci dezinformačních webů
Číst článek
Jak už dříve informovaly server iROZHLAS.cz a Radiožurnál, k blokování zhruba dvou desítek webových stránek vyzvalo organizaci NIX.CZ, která sdružuje poskytovatele připojení k internetu v Česku (včetně T-Mobile), vojenské zpravodajství. Mělo jít o prevenci před šířením „nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru, které slouží agresorovi k obelhávání a manipulování obyvatel České republiky“ krátce po zahájení ruské agrese proti Ukrajině.
Zpravodajci přitom v dokumentu, který už redakce dříve zveřejnila, ujišťovali, že blokací poskytovatelé internetu neporuší evropské nařízení o síťové neutralitě. „Stát má právo bránit svou integritu proti dezinformacím, jimž jsou vystaveni jeho obyvatelé,“ psalo vojenské zpravodajství v dopise.
Ředitel NIX.CZ Adam Golecký přesto požadoval po vládě, aby tvrzení zpravodajců potvrdila. Reakce přišla od ministrů ze Starostů a Nezávislých Jozefa Síkely a Víta Rakušana. Oba dopisy, o kterých server iROZHLAS.cz informoval už dříve, jsou shodné a tvrdí, že blokace webů pravidla síťové neutrality neporuší.
Co je síťová neutralita?
Síťová nebo také internetová neutralita je princip rovnoprávnosti přenášených dat po internetu. Zabraňuje poskytovatelům internetu zvýhodňování nebo naopak zpomalování či blokování přístupu na vybrané internetové stránky nebo k vybranému obsahu. Neutralita znamená v tomto kontextu i rovné ceny za přenos dat nehledě na jejich obsah, typ, zdroj či příjemce dat.
Síťovou neutralitu definuje evropské nařízení z roku 2015.
„Samotné nařízení o síťové neutralitě obsahuje výjimky, které jsou aplikovatelné na tuto mimořádnou situaci. Jednou z těchto výjimek je i možnost blokovat přístup ke konkrétnímu obsahu, aplikacím nebo službám v případě, že se opatření týká veřejné bezpečnosti a je v souladu s právními předpisy na národní a mezinárodní úrovni. Osobně považuji Vojenským zpravodajstvím vyžádané opatření za výjimečné a mimořádné, nicméně v dané situaci za plně oprávněné a nutné,“ píší oba ministři shodně v dopisech.
Jak ale nyní napsal mluvčí Městského soudu v Praze Adam Wenig, taková interpretace nařízení byla podle soudkyň, které věc rozhodovaly, chybná. „Nejde o případ ‚zachování integrity a bezpečnosti sítě, služeb poskytovaných prostřednictvím této sítě a koncových zařízení koncových uživatelů‘,“ říká s tím, že toto nařízení se vztahuje pouze na bránění hackerským útokům a nikoliv na „faktickou cenzuru obsahu stránek“.
Tu totiž podle Weniga zakazuje v Česku Listina základních práv a svobod jako součást ústavního pořádku.
Co na to ministři?
Server iROZHLAS.cz proto oslovil oba ministry s dotazem, zda bylo v kontextu posledního rozsudku namístě, vydávat poskytovatelům internetu podobná ujištění.
Soud odmítl další žalobu na blokaci dezinfo webů. ‚Nezabývali jsme se podstatou věci,‘ vysvětluje soudce
Číst článek
Odpovědnost ministra vnitra Víta Rakušana za nastalou situaci odmítl mluvčí jeho resortu Ondřej Krátoška. „Ministr vnitra nedal operátorům garanci, že blokování webů není porušením web neutrality. Pouze v dopise řediteli NIX.cz sdělil, že sdílí jeho názor, že v tomto případě nebyla porušena web neutrality. Ministr vnitra nemůže z podstaty věci dávat garanci, že určitý právní výklad je zcela správný,“ odpověděl mluvčí.
A doplnil, že blokování webů bylo reakcí na mimořádnou situaci a „legitimní snahu vlády a operátorů jednat rychle a efektivně“.
Resort Jozefa Síkely pak nechtěl případ jakkoliv komentovat. „Ministerstvo průmyslu a obchodu nemá uvedené soudní rozhodnutí k dispozici, proto nemůže komentovat právní argumentaci a důvody, pro které dal soud za pravdu stěžovateli,“ odpověděla mluvčí ministerstva Petra Milcová.
Nejde o první soud
Web AC24 původně usiloval o odblokování prostřednictvím předběžných opatření, se kterými neuspěl. Správní úsek Městského soudu v Praze pak rozhodl, že dopis vyzývající k blokaci nebyl vymahatelný a proto nešlo ze strany státu o nezákonný zásah. To potvrdil i Nejvyšší správní soud a otázkou se nyní zabývá soud ústavní.
Redakce oslovila také přímo společnost T-Mobile – jejíž případ se bude opět řešit před Obvodním soudem pro Prahu 4 – s dotazy na rozsudek Městského soudu v Praze i na to, jak moc se operátor spoléhal na ujištění zpravodajců či jednotlivých ministrů.
Ani mluvčí operátora Patricie Šedivá se ale nechtěla k případu vyjadřovat. „Městský soud celou záležitost vrátil k dalšímu řízení zpět na první instanci, řízení tedy dál běží. V jeho průběhu se ke sporu nebudeme vyjadřovat,“ napsala krátce.
Advokátka webu AC24 Denisa Sudolská uvedla, že rozhodnutí městského soudu „odstraňuje zcela neuspokojivý stav, ve kterém se jevilo, že za nastalou situaci (míněno mimořádnou blokaci webových stránek, pozn. red.) nikdo nenese právní odpovědnost“.
Pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál pak doplnila, že už několik soudů označilo zveřejněné dopisy zpravodajců a ministrů za právně nezávazné. I kdyby operátor jednal v důvěře k těmto apelům, nezbavuje ho to podle Sudolské odpovědnosti za jeho rozhodnutí a ani za škodu, kterou provozovatelům webu mohl blokací způsobit.
Usnesení Městského soudu v Praze
