V Brně chybí sochy významných ženských osobností. O vhodných kandidátkách lidé rozhodnou v anketě
Během festivalu Meeting Brno mohou lidé hlasovat o ženě, která by si zasloužila mít ve městě sochu. Letošní ročník tak chce upozornit na výrazný nepoměr mezi sochami mužských a ženských osobností v Brně.
„Nemyslím, že se to týká jen Brna. Primárně to bude historický důvod, protože ženy až do 20. století nemohly být aktivní v politice ani neměly přístup ke vzdělání. Je pochopitelné, že soch a bust vědkyň, političek a mecenášek nemůže být tolik,“ říká Českému rozhlasu Plus členka dramaturgické rady festivalu Sylva Ficová.
Připouští, že v Brně jsou i další ženské sochy, jde ale o anonymní a alegorické sochy vyjadřující nějaký symbol. „I dnes jsou ženy vnímané z estetického hlediska jako ozdoby veřejného prostoru,“ dodává.
Organizátoři festivalu vytvořili seznam jedenácti žen, které by si zasloužily připomínku. Je mezi nimi královna Eliška Rejčka, zakladatelka špitálu na Starém Brně. Dále řeholnice a oběť nacistické perzekuce Marie Restituta Kafková nebo nejhranější česká skladatelka Vítězslava Kaprálová.
Na seznam se naopak nevešla automobilová závodnice Eliška Junková nebo výtvarnice Helena Bochořáková. „Zatím vede Eliška Rejčka a Vítězslava Kaprálová, ale chodí mi návrhy na další postavy. Bylo by dobré, kdybychom si začali významných ženských osobností všímat, nejen v Brně,“ vyzývá Ficová.
Političky raději ne
Historik Jiří Rak nedostatek soch ženských osobností vysvětluje tím, že zlatým věkem pomníků bylo 19. století a žen tehdy ve veřejném prostoru bylo málo.
Připomíná také, že v Čechách bylo mnoho pomníků císařovny Alžběty, známé pod přezdívkou Sissi, které ale byly po roce 1918 zbourány. „Pomníky političkám bych nestavěl, protože ty jsou ohroženy. Přijdou turbulence a sochy se bourají,“ doplňuje.
„Otázkou je, jak daleko do minulosti jít. Kdo dnes něco ví o Elišce Rejčce? Zaměřil bych se na dobu, o které lidé něco vědí,“ zdůrazňuje.
