Žil v pěti různých zemích, ale místo vlastního navrhování staveb se rozhodl architekturu propagovat. Zásadním předpokladem je kontinuita, která nestojí na jednom volebním období.
Podle Fullerové je většina billboardů v Praze nelegálně a vytváří vizuální smog. „Jsou dva extrémy, na jedné straně Las Vegas, na druhé temný les. Snažíme se mezi nimi najít kompromis,“ říká Pavlas.
Intervence projektu Křik ve stroji zahrnuje výběr ikonických graffiti nápisů a symbolů ve veřejném prostoru, které jsou umístěny do vstupní haly a doplněny doprovodnými akcemi a diskuzemi.
„Jde o korupční nabídku. Lidé dostanou výhodnou dotaci, nějakým způsobem si dům opraví a asi ušetří a zprovozní pro další dobu. Ale zároveň nutně zničí jeho charakter,“ upozorňuje publicista Peňás.
Špatně udržované stavby potkává na každém kroku. „Chodím po městě a vidím, že někdo investoval peníze, ale pak ho to přestalo zajímat,“ kritizuje propagátor architektury Adam Gebrian.
Mladí umělci si předem udělali i výzkum, co by se na dané místo hodilo. Nedaleko mateřské školy to třeba budou nákresy pohádkových postav. Podobu graffiti konzultovala škola i s památkáři.
Derusifikace veřejného prostoru od symbolů imperiální politiky Kremlu se stala oficiální ukrajinskou vládní strategií. Více se o iniciativách dozvíte v pořadu Svět ve 20 minutách.
Živý veřejný prostor je bezpečný, důkazem toho jsou některá velká evropská města, tvrdí architekti a milovníci skateboardingu Martin Hrouda a Jiří Kotal.
Za výtvarným uměním není třeba chodit jen do galerií nebo do muzeí. Často stačí jen procházka po městě a člověk může objevit plno výtvarných děl. Například v Praze ale umělecká díla spíše zanikají.
„Ideální by bylo zanechat to na původním místě. Je to stopa paměti, kteří spoluutváří identitu lokality. Na dočasné uskladnění nikdo nemá prostor ani čas,“ říká historička architektury Vicherková.
Prostor ideálního dětského hřiště by měl obsahovat takzvané volné věci. „Věci, které můžou děti vzít a někam přesunout, nakládat s nimi, jak chtějí. Na hřištích u nás tyhle věci většinou úplně chybí.“
Projekt Artmat od Josefiny Frýbové a Petry Widžové prezentuje veřejnosti talenty současné výtvarnické scény ve starých automatech a oživují tak místa veřejného prostoru.
Podle náměstkyně ministra kultury Kateřiny Kalistové je cílem kultivovat veřejný prostor. Loni podle společnosti CEEC Research vypsaly stát a samosprávy 128 stavebních zakázek nad 150 milionu korun.
Je podepsaný pod venkovními šachovými stolky a piány v ulicích, založil několik kaváren a inicioval třeba akce Malostranské dvorky nebo Mozart na poště. Své projekty nevymýšlí, ale nechává se unášet.
Základní typy využití jsou tři – kavárny, galerie a veřejné toalety. Typy architektonického řešení jsou dva – jedno se týká kobek na Rašínově nábřeží, které budou mít velkoplošné kruhové prosklení.
Radnice vyčlení peníze a obyvatelé sami navrhnou projekty, kterými by chtěli zlepšit veřejný život. Na konci je pak třeba nové hřiště. To je princip takzvaného participativního rozpočtu.
Během festivalu Meeting Brno mohou lidé hlasovat o ženě, která by si zasloužila mít ve městě sochu. Festival tak chce upozornit na výrazný nepoměr mezi sochami mužských a ženských osobností v Brně.
Žijete v Praze a zajímá vás, jak se vaše čtvrť v nadcházejících letech změní? Dnes už to zjistíte snadno. Jak na to, popsal v rozhovoru pro Radiožurnál popularizátor architektury Adam Gebrian.
Prostory s hlínou, které obklopují stromy rostoucí v městské zástavbě měli zkrášlit ulice. Jenže v praxi bývají často nepříliš vábná a plná odpadků. V Praze se situace mění k lepšímu.
ROZHOVOR: Třicet tři měst, třicet tři míst a třicet tři osobních příběhů. Tak by se dal ve zkratce popsat knižní debut Michaely Hečkové. Jde o první publikaci, která podrobně mapuje veřejný prostor českých regionů. A to prostřednictvím příběhů lidí, kteří nad svými městy nezlomili hůl a snaží se je různými způsoby oživit – provozují galerie, sousedské slavnosti nebo provozují kavárny. "Menší města potřebují angažované profesionální a aktivní lidi stejně jako metropole," říká autorka.
Ostrava dnes zpřístupní další část svého industriálního bohatství. Po bývalých hutích nebo plynojemu se k životu probouzí také pozůstatek koksovny Karolina – takzvané Trojhalí. V památkových halách nedaleko historického centra vzniklo po nákladné rekonstrukci zastřešené náměstí a sportoviště.
Praha má manuál pro tvorbu veřejného prostoru šitý na míru. Víc než rok na něm pracovali odborníci z Kanceláře veřejného prostoru Institutu plánováni a rozvoje. Díky nim vznikla příručka, do které už teď můžou nahlédnout nejen architekti, ale všichni zástupci městských organizací, kteří se podílejí na proměně a rozvoji metropole. Manuál radí a ukazuje principy, podle kterých je možné vytvořit ideální veřejný prostor.
Pražská Letná se v posledních letech stala místem pro městské výletníky. Za hezkého počasí tam lidé sedí u piva, relaxují anebo jezdí na kolečkových bruslích.
Festival o lidech, umění a veřejném prostoru Street For Art se letos opět usídlil do pražského centrálního parku poblíž metra Opatov. Jeho čtvrtý ročník nabízí přednášky, diskuse, workshopy, divadlo a také aktivní zapojení se do vytváření veřejného prostoru.