Uprchlické kvóty jsou mrtvé, jejich odpůrce ale Evropská komise dál vykuřuje z nor, říká analytik
Česká republika přišla s novým pokusem pohnout s reformou evropské azylové politiky, na které si předchozích patnáct předsednictví vylámalo zuby. Povinné relokace dál zůstávají politicky mrtvé. V české veřejné debatě jsou přitom takzvané kvóty stále nepochopené. „Obávám se, že osvěta v této oblasti nefunguje,“ říká expert na migraci Vít Novotný z Centra Wilfrieda Martense v Bruselu v nové epizodě Bruselských chlebíčků.
Evropa letos sleduje obrat trendu. Po řadě let setrvalého poklesu zaznamenávají pohraniční stráže na balkánské migrační trase meziroční nárůst v pokusech o překročení unijních hranic.
Relokace? Vítězí emoce
Sedm let, které od vrcholu migrační krize uplynuly, Evropa k reformě azylového systému nevyužila. Relokace zůstávají zejména ve střední Evropě dál toxickým tématem.
„Pokud by nějaká politická strana v Česku řekla, že je pro povinné kvóty a pro přerozdělování migrantů, tak tím její politická kariéra skončí. Toho jsou si všichni aktéři vědomi, ať jsou nalevo, nebo napravo,“ vysvětluje v Bruselu působící výzkumný analytik Vít Novotný.
V českém prostředí jsou přitom kvóty často zcela nepochopené, osvěta však nemá smysl, tvrdí Novotný: „Věc je taková, že pokud jde o migraci a azyl, obávám se, že fakta nikoho nepřesvědčí. Emocionální a symbolická stránka je mnohem důležitější.“
První vlaštovka přilétá z Česka
Povinné relokace tak zůstávají politicky mrtvé. České předsednictví teď přišlo s novým návrhem, jak zablokovaná jednání posunout. Chce se v něm vrátit ke konceptu flexibilní solidarity. A první reakce unijních zemí jsou opatrně přívětivé – požádaly Česko, aby návrh rozpracovalo.
Má české předsednictví šanci se svou iniciativou uspět? Může unijní reforma azylové politiky fungovat i bez relokací? A snížilo by její přijetí možnosti Turecka nebo Běloruska dál zneužívat migraci k pokusům o destabilizaci unijních zemí? Odpoví vám nová epizoda Bruselských chlebíčků.
