Univerzita prodala pozemky za 400 milionů. Získala je firma bez peněz, obchod řídil rektorův známý
- Česká zemědělská univerzita (ČZU) prodala za 400 milionů korun lukrativní pozemky v pražské čtvrti Sedlec. Soutěž vyhrála neznámá firma bez zkušeností, zaměstnanců i bez peněz.
- Podle zjištění Radiožurnálu měl přitom zájem o pozemky i developer, který tvrdil, že jejich tržní cena je o 50 milionů vyšší.
- Radiožurnál navíc zjistil, že klíčovou roli v prodeji pozemků hráli někdejší důstojník komunistické vojenské kontrarozvědky a známý rektora ČZU.
- Vedení univerzity ujišťuje, že pozemky prodalo transparentně, legálně a s cílem získat co nejvyšší cenu.
Je odsud nádherný výhled na Prahu: na Pražský hrad, na Vltavu, na tyčící se Žižkovskou věž. Atraktivní pozemky na vršku Podbabských skal vlastnila až do loňského roku Česká zemědělská univerzita, rozhodla se je ale prodat, aby získala peníze na svůj rozvoj.
Univerzita ujišťuje, že při prodeji pozemků postupovala podle zákona jako řádný hospodář. Některé kroky v celé transakci, která patří k vůbec největšímu obchodu univerzity z posledních let, jsou ale neobvyklé. A vyvolávají pochybnosti, zda postupovala tak, aby skutečně získala nejlepší nabídku.
Prodej pozemků o rozloze bezmála deseti hektarů chystala škola už od roku 2019. K výuce ani výzkumu je nepotřebovala, na jednom z pozemků navíc leží skládka problematického odpadu, který tam navezl jeden z nájemců a pak zkrachoval.
Vedení univerzity si proto nechalo zpracovat dva znalecké posudky, podle jednoho byla cena pozemků 291,3 milionu, podle druhého 230,1 milionu. Vedení univerzity stanovilo minimální cenu 400 milionů a vyhlásilo výběrové řízení. Vyhrát ho měl ten, kdo dá víc.
Do soutěže se ale přihlásil jediný zájemce, firma Gestate. K požadované ceně přihodila 50 tisíc korun. Podle obchodního rejstříku vznikla Gestate teprve v roce 2019, tedy v téže době, kdy univerzita začala prodej pozemků řešit.
Od té doby nevyvíjela žádnou činnost, neměla ani jednoho zaměstnance, webové stránky, reference ani peníze. Musela sice složit zálohu pět milionů korun, jenže podle dokumentů v obchodním rejstříku měla na účtu jen pár desítek tisíc. Potřebných 4 950 000 korun najednou do firmy podle účetnictví přiteklo z „cizích zdrojů“.
Nic z toho ale podle vedení univerzity nebylo důvodem k pochybnostem. „Pro zrušení veřejné soutěže nebyl důvod vzhledem k tomu, že podaná nabídka splňovala všechny požadavky stanovené v podmínkách k veřejné soutěži,“ řekla k tomu mluvčí ČZU Karla Mráčková.
Velcí developeři nic nevěděli
Univerzita podle Mráčkové udělala všechno pro to, aby se o prodeji dozvěděli všichni potenciální zájemci. Informace o prodeji byla podle ní zveřejněna na úřední desce a také 47 dní na portálu Sreality.
„O skutečnosti, že ČZU pozemky prodává, se v developerské komunitě dobře vědělo jak před prodejem, tak během veřejné soutěže. O tom svědčí mimo jiné řada dotazů, které byly v tomto období zájemcům zodpovězeny. Není tedy jakýkoliv důvod se domnívat, že se potenciální zájemci o záměru nemohli včas dozvědět,“ reagovala Mráčková na dotaz Radiožurnálu.
Kromě Gestate se o pozemky zajímala třeba firma Laudova Praha 17, ale odradila ji cena. Podrobnosti zjišťovala také společnost Central Group. Nabídku do soutěže ale neposlala.
Řada velkých developerských společností ale o soutěži vůbec nevěděla. Třeba Ekospol, který vlastní pozemek hned vedle univerzitních parcel. „Pravděpodobně bychom o tyto pozemky zájem měli. O tom, že ČZU prodává výše uvedené pozemky, jsme ale vůbec nevěděli,“ řekl mluvčí Ekospol Filip Sušanka.
O tom, jakou cenu by byli ochotni za pozemky nabídnout, nechtěl Sušanka spekulovat s tím, že o prodeji nevěděli, a tak nemají žádný cenový posudek.
O soutěži nevěděl ani developerský gigant Skanska. Její vedení se o prodeji pozemků dozvědělo až po té, kdy univerzita soutěž zrušila. Vítězné firmě Gestate totiž chyběly některé důležité dokumenty – doklady o bezdlužnosti a protokol z povinné prohlídky pozemků. Rektor ČZU Petr Sklenička proto na úřední desce školy vyvěsil 8. listopadu 2021 oznámení o zrušení soutěže.
Formální zrušení
Skanska se proto 1. prosince 2021 obrátila na rektora Skleničku s nabídkou. „Rádi bychom Vám tímto oficiálně oznámili náš zájem o možnou akvizici předmětných pozemků, a to zejména pro účely bytové výstavby,“ psal ředitel oddělení Akvizice a Business Development Skanska Reality Ondřej Beneš v dopise, který Radiožurnál získal.
Z dopisu vyplývá, jak silný zájem Skanska měla. „Dovolujeme si Vás požádat o osobní setkání v této věci, je-li i nadále prodej pozemků aktuální. Pro případ, že byste prodej plánovali až v delším časovém horizontu, velmi uvítáme výzvu k účasti v budoucím výběrovém řízení nebo alespoň upozornění na jeho konání,“ podotkl Beneš.
Rektor Sklenička však 7. prosince Skansce odepsal: „Česká zemědělská univerzita již ukončila veřejnou soutěž a další jednání v této věci již nejsou aktuální.“
Obec v Krušných horách prodala stavební pozemky pod cenou. Získali je příbuzní zastupitelů
Číst článek
Zatímco se Beneš domníval, že výběrové řízení je tím definitivně ukončeno a univerzita pozemky už prodávat nebude, ČZU dál vedla výhradní jednání s Gestate. Firma pak všechny chybějící písemnosti dodala.
„Zrušení veřejné soutěže tedy bylo spíše formálním úkonem,“ sdělila Mráčková. „Česká zemědělská univerzita jako zadavatel i po zrušení veřejné soutěže pokračovala v jednáních s jediným účastníkem,“ potvrdila Mráčková. A rektor Sklenička 14. prosince 2021 podepsal s Gestate předkupní smlouvu.
Den před silvestrem roku 2021 psal Ondřej Beneš ze Skansky rektorovi Skleničkovi znovu. Opět nabízel setkání a vyjadřoval se i k ceně 400 050 000 korun, za kterou se univerzita v předkupní smlouvě zavázala pozemky prodat. „Navržená smluvní cena je dle našich předběžných odborných odhadů přibližně o padesát milionů korun nižší, než činí aktuální cena tržní. Opětovně si vás tedy dovoluji požádat o osobní setkání v této věci, která by mohla být pro obě strany přínosná,“ žádal Beneš. K tomu už ale nedošlo.
O pozemky se zajímala i developerská část skupiny Penta. A i její případ naznačuje, že kolem vypsání soutěže byly jednak nejasnosti a jednak že univerzita o další nabídky vedle Gestate nejevila zřejmě moc zájem. „Na pozemky jsme se dívali, šlo ale o roztříštěné území, na kterém se navíc nacházela skládka. Projekt tedy nebyl jednoduchý, byla by zde nutná změna územního plánu. Přesto jsme univerzitu nakonec oslovili s nabídkou,“ uvedl mluvčí mluvčí Penty Real Estate Martin Lánský.
Firma ale podle něj dostala zpět informaci, že veřejná soutěž již byla uzavřena, a tím to tedy pro Pentu skončilo. Nevedlo se tak ani žádné další jednání o případné ceně. Kolik Penta nabízela, Lánský nechtěl komentovat s tím, že jde o obchodní tajemství.
Rektorův známý
ČZU tedy podepsalo smlouvu o smlouvě budoucí s firmou Gestate, kterou založil a v tu dobu stále vlastnil Adolf Turek. O jeho podnikání v obchodním ani živnostenským rejstříku není kromě Gestate žádný další záznam. A v Gestate se nechal zastupovat právníkem Michalem Burčkem. „Bez jeho svolení nemůžu podávat jakékoli informace, já jsem vázán advokátním tajemstvím,“ řekl Burček. Slíbil však, že se Turka zeptá, jestli Radiožurnálu poskytne rozhovor. Turek se ale neozval a Burček už nebral mobil.
„Bolek“ a Turek
Adolf Turek po střední průmyslovce a vojenské základní službě absolvoval v září 1973 roční důstojnickou školu, rok na to byl vyslán ke studiu Vysoké vojenské školy do Vyškova. Po ukončení studia v srpnu 1977 byl odvelen jako referent pod Hlavní správu vojenské kontrarozvědky. O dva měsíce později se stal „starším referentem“ a v roce 1978 absolvoval důstojnický kurz.
Milan Ouřada se vyučil číšníkem, pracoval v pražském Interhotelu Evropa na Václavském náměstí, po tom jako vrchní číšník v Malostranské kavárně, kam chodili zahraniční turisté, diplomaté, vojenští přidělenci.
Dne 28. srpna 1984 se podle záznamů dochovaných v Archivu bezpečnostních složek poprvé setkal Turek s Ouřadou. Ouřada se stal „kandidátem tajné spolupráce“ a rok na to 5. srpna 1985 agentem vojenské kontrarozvědky s krycím jménem „Bolek“. Jeho řídícím důstojníkem byl právě Turek.
„Je bystrý, vnímavý, společenský, snadno navazuje kontakty s lidmi, je obratný v řeči,“ popsal Turek Ouřadu v jednom z hlášení. „Ochotně a aktivně se snaží plnit zadávané úkoly. Agent umí přirozeně využívat svých možností a schopností při vyhledávací činnosti,“ hodnotil spolupráci.
Scházeli se i několikrát měsíčně a Ouřada donášel Turkovi informace o svých přátelích a známých – diplomatech z Jugoslávie, Rakouska, NSR a USA nebo o muži zaměstnaném v kasárnách US Army v NSR. Spolupráce byla ukončena v srpnu 1988.
Radiožurnál se snažil získat Turkovo vyjádření i v jeho pražském bytě, kde má hlášené trvalé bydliště a kde bylo také sídlo firmy, tam se ale nezdržuje. „Toho tu vídám opravdu jen málo,“ řekl jeden ze sousedů. „Pobývá někde v zahraničí,“ připojil další. Podle informací Radiožurnálu pobývá v Kazachstánu.
Mluvčí Mráčková řekla, že Turek informoval vedení školy o záměru stavět byty. Nikdy k tomu ale nedošlo. V listopadu 2022 totiž firmu Gestate s předkupní smlouvou prodal. Jejím novým majitelem se stal podnikatel Milan Ouřada, který se věnoval například stravovacím službám a vlastnil síť provozů s občerstvením, z nichž jeden je i v areálu ČZU.
Ouřada se dobře znal s rektorem univerzity Petrem Skleničkou. Oba bydleli v Říčanech pár set metrů od sebe a loni v březnu prodal Ouřada rektorovu synovi kus své zahrady za domem i s přilehlým tenisovým kurtem.
Rektor Sklenička na dotaz Radiožurnálu nepopřel, že Ouřadu znal. Odmítá ale, že by to při prodeji pozemků hrálo nějakou roli. „To slyším prvně,“ reagoval Sklenička na informaci, že Ouřada koupil Gestate. „Když jsme to podepisovali, Milan Ouřada tam nevystupoval. Ouřada nikdy nepřišel nic podepisovat. Ve firmě, která to vyhrála, nefiguroval jako majitel ani jako zaměstnanec. A co se s tím dělo potom…“ rozhodil rukama.
Důstojník tajné služby
Znali se ale i Turek s Ouřadou. Dokládají to desítky dokumentů, které Radiožurnál nalezl v Archivu bezpečnostních složek. Turek totiž za bývalého režimu pracoval jako specialista I. odboru Hlavní správy vojenské kontrarozvědky a Ouřada byl jeho tajným agentem s krycím jménem „Bolek“.
Majoru Turkovi „Bolek“ donášel informace o svých přátelích a známých – jugoslávských diplomatech a dalších lidech z velvyslanectví Rakouska, Itálie nebo USA.
Turek po revoluci zůstal v armádě a pracoval na oddělení, které mělo na starosti jednotky v zahraničních misích OSN. Ouřada začal podnikat. Letos v červnu zemřel.
Veslařský svaz kupoval lodě přes prostředníka a dráž. Za diskriminaci dostal milionovou sankci
Číst článek
Zpět ale k pozemkům v Sedleci. Ani Ouřada na nich nic stavět nezačal. „Myslím, že neměl v plánu nic stavět. Jelikož to poslal dál, tak si myslím, že on sám tam nezamýšlel něco stavět,“ řekla Ouřadova dcera Lucie. S detaily se jí prý otec ale nesvěřoval.
Ouřada vlastnil Gestate pouhých šest dní a 1. prosince 2022 firmu prodal společnosti SC Czech ADV spadající do investiční skupiny KKCG miliardáře Karla Komárka. Noví jednatelé hned druhý den podepsali s univerzitou kupní smlouvu, zaplatili a prodej parcel v Sedleci se uzavřel.
Proč se koncern KKCG nepřihlásil do soutěže rovnou? „Důvod je prostý, o soutěži jsme nevěděli,“ sdělila mluvčí KKCG Dana Dvořáková. „Kontaktoval nás zástupce firmy pan Ouřada a pozemky nám nabídl. Bylo to v létě 2022,“ uvedla.
Od té doby si skupina dělala právní a další kontroly, jestli je vše v pořádku, a došla k závěru, že ano. Za kolik KKCG koupila firmu Gestate, nechtěla Dvořáková sdělit. „Cena je předmětem obchodního tajemství,“ řekla.
Na pozemcích, kolem nichž má vést nově tramvajová trať dlouho připravovaná hlavním městem Praha, chce skupina stavět hlavně byty. Zatím ale připravuje návrh dekontaminace území kvůli zmíněné skládce nebezpečného odpadu. „Následně ve zhruba třech letech bude probíhat odstraňování této rozsáhlé ekologické zátěže,“ sdělila Dvořáková.
‚My máme schůzi‘
Mluvčí univerzity Mráčková po dotazech Radiožurnálu zveřejnila na webu univerzity vyjádření, v němž ujišťovala, že celý prodej byl v pořádku. „ČZU veřejnou soutěž nemusela uspořádat. Realizovala ji naprosto dobrovolně za účelem větší transparentnosti a získání co nejvýhodnější cenové nabídky,“ sdělila Mráčková. A dodala, že podle univerzitních i externích právníků byl celý prodej „v souladu s platnými právními předpisy“.
Jiří Skuhrovec z Datlab Institutu říká, že prodávající má při výběrových řízeních značnou volnost a je na něm, jaká si zvolí pravidla. Proto také univerzita mohla dál jednat s Gestate, ačkoli byla soutěž zrušená.
„Prodávající má ale povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, takže se musí snažit, aby se o prodeji vědělo a on dostal co nejvyšší cenu,“ zdůrazňuje Skuhrovec. Navíc, když se po zrušení soutěže přihlásil další zájemce, mohla univerzita podle Skuhrovce vyhlásit soutěž novou s vidinou vyššího zisku.
Proč to univerzita neudělala? Rektor Sklenička odpověděl vyhýbavě. „Proč se nepřihlásili do soutěže?“ reagoval na dodatečnou nabídku Skansky. Opakoval to, co říkala i mluvčí Mráčková: že univerzita výběrové řízení vůbec dělat nemusela. A zdůrazňoval, že škola chtěla soutěží získat co nejvíc peněz.
Proč ji ale nevyhlásil znovu, když věděl o zájmu další firmy a když tu první soutěž oficiálně zrušil, rektor Sklenička nevysvětlil. „Byla oficiálně zrušená, ale my jsme pokračovali v tom módu, nezlobte se, my máme schůzi,“ řekl a zmizel v zasedačce. Na otázky zaslané e-mailem pak už neodpověděl.
Jak ČZU prodávala pozemky
Pozemky v Sedleci získala Česká zemědělská univerzita v lednu 1999 od ministerstva školství. O jejich prodeji vedení školy uvažovalo několik let. Pozemky nesloužily k výzkumu ani výuce a na jednom z nich navíc byla skládka. Odstranění zhruba 250 tisíc tun odpadu by podle odhadů stálo 100 až 300 milionů korun a tolik peněz univerzita neměla. Proto se rozhodla celý soubor parcel o rozloze bezmála 100 tisíc metrů čtverečních prodat.
- Březen 2020 – znalecký posudek zadaný univerzitou určuje cenu 291,3 milionu korun.
- Prosinec 2020 – druhý posudek zní na částku 230,1 milionu korun.
- Akademický senát navrhl minimální cenu 400 milionů a Správní rada ČZU souhlasila a prodej schválila. Na pozemky se podle mluvčí ČZU Karly Mráčkové ptalo sedm firem. Tři se pak účastnily povinné prohlídky. Do výběrového řízení oznámeném na úřední desce ČZU a portálu Sreality se ale přihlásil jediný zájemce – firma Gestate. Firmu Laudova Praha 17 odradila cena, Central group své rozhodnutí nepodat nabídku odmítl komentovat.
- 8. listopadu 2021 – ČZU soutěž ruší, protože firma Gestate nedodala některé důležité dokumenty.
- 1. prosince 2021 – píše ředitel oddělení Akvizice a Business Development Skanska Reality Ondřej Beneš rektorovi ČZU Petru Skleničkovi, že se dozvěděl o zrušení soutěže, a pokud by univerzita opět pozemky prodávala, Skanska má zájem.
- 7. prosince 2021 – rektor Sklenička odepisuje Skansce, že „ČZU již ukončila veřejnou soutěž a další jednání v této věci již nejsou aktuální“.
- 14. prosince 2021 – uzavírá rektor Sklenička s Gestate smlouvu o smlouvě budoucí. Gestate před tím složila zálohu 5 milionu korun, které ale neměla. Z „cizích zdrojů“ dorazilo do firmy 4 950 000 korun.
- 30. prosince 2021 – Beneš ze Skansky opět píše rektorovi Skleničkovi, žádá schůzku a píše, že tržní cena pozemků má být o 50 milionů vyšší, než kolik je v předkupní smlouvě.
- 25. listopadu 2022 – majitel Gestate Adolf Turek převádí firmu na Milana Ouřadu.
- 1. prosince 2022 – Milan Ouřada převádí firmu Gestate na SC Czech ADV patřící do koncernu KKCG Karla Komárka.
- 2. prosince 2022 – rektor ČZU Petr Sklenička podepisuje s Gestate kupní smlouvu.
