‚I kdyby to bylo stejné, není to zkopírované.‘ Znalci si řekli o sedm milionů za posudek stažený z internetu
- Pražský dopravní podnik si kvůli soudnímu sporu objednal znalecký posudek od Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Zaplatil za něj 6,8 milionu korun.
- Reportéři Radiožurnálu ale zjistili, že do dokumentu jsou zařazeny stovky stran stažených z internetu. Kompilát převzatých textů, obrázků a tabulek zabírá většinu posudku. Podle geologa Petra Kycla, jehož prezentace pro studenty se v posudku objevuje, to budí dojem, že „chtěl někdo napsat hodně stran“.
- Znalec Vladimír Kulil, který dal pod posudek podpis a kulaté razítko, úroveň dokumentu obhajuje. „Znalecký posudek je odborná stať od A až do Z. Vy tomu nerozumíte,“ řekl reportérům.
- Prací Kulila a jeho kolegů už se zabývá ministerstvo spravedlnosti.
Když geolog Petr Kycl v roce 2013 přednášel studentům prvního ročníku pražské přírodovědy o inženýrskogeologickém výzkumu, snažil se pro ně téma co nejvíc zjednodušit. Tehdy ho proto ani nenapadlo, že se o deset let později několik stránek z jeho powerpointové prezentace objeví ve znaleckém posudku.
Nevíte, že se pracuje s daty. Na dotazy laiků nebudu reagovat, říká autor zkopírovaného posudku pro DPP
Číst článek
A to ne tak ledajakém. Pražský dopravní podnik (DPP) si ho nechal vypracovat od odborníků kolem Vladimíra Kulila z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Závěry znalců mají pro DPP velkou váhu, jsou totiž součástí soudního sporu, který vede se společností Inženýring dopravních straveb (IDS) o více než 370 milionů korun za inženýrské práce při stavbě první etapy metra D.
Posudek od Kulila a spol. má dvě části o celkem 584 stranách a stál 5,6 milionu korun bez daně (necelých 6,8 milionu s DPH). Podle šéfa komunikace DPP Daniela Šabíka za něj už městská firma zaplatila.
Radiožurnál ale zjistil, že posudek tvoří hlavně stovky stran textů stažených z různých internetových stránek nebo třeba právě zmíněná vysokoškolská prezentace. Například v první části posudku zabírají okopírované pasáže výraznou většinu stran.
Kvalitou posudku se zabývá ministerstvo spravedlnosti. Znalec Kulil, který je pod ním podepsaný, ale jakékoli stahování z internetu odmítá. „I kdyby to bylo stejné, tak to není zkopírované,“ tvrdil reportérům Radiožurnálu poté, co ho se zjištěním konfrontovali. Prý „postupoval podle zákona“.
Ctrl+v, ale špatně
Autor prezentace pro studenty geolog Petr Kycl ale svoji práci poznal. „Těch pár stran, co jsem prošel, je slepenec nesprávně okopírovaných slidů, což ve mně budí dojem, že někdo chtěl napsat hodně stran,“ zhodnitl Kycl. Identický s jeho prezentací je jak obsah jednotlivých odrážek, tak jejich řazení.
Vedení Prahy chce audit tendru na metro D. Dopravní podnik hodlá za desítky miliard vysoutěžit vlaky
Číst článek
Odborníci z ostravské univerzity navíc některé části Kyclova dokumentu zkopírovali nesprávně. K několika pojmům nakopírovali špatné definice.
„Text vznikl opravdu prostým kopírováním bez kontroly a zamyšlení, k čemu by měly formulace vlastně sloužit,“ uvedl Kycl, který pracuje pro Českou geologickou službu. Navíc dodal, že některé zkopírované pojmy by mohl znalec klidně citovat podle patřičných právních norem, kde jsou jasně definovány.
‚S tím jsme se nesetkali‘
Problematické jsou ale i další části posudku. Kulil do něj zkopíroval dlouhé pasáže z přinejmenším čtyř různých zdrojů. Největší část vzal z webových stránek České komory autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT).
Obsah překlopený ze stránek jejího informačního systému Profesis metodou copy+paste (tedy zkopírovat a vložit pomocí klávesových zkratek ctrl+c a ctrl+v) je použitý několikrát a zabírá více než polovinu z 256stránkového posudku, respektive jeho první části.
Konkrétně je obsah z webu ČKAIT zkopírovaný mezi stránkami 24 až 148. V celé této části – i v tištěné verzi posudku – zůstalo například žluté písmo, kterým jsou na stránkách Profesis zvýrazněné hypertextové odkazy (odkaz, na který lze kliknout a dostat se tak na jinou stránku nebo jinou část otevřené stránky).
Profesní komora se chce bránit. „S texty může nakládat ČKAIT, ale nikdo jiný. O použití nás nikdo nežádal a i na našem systému je jasně uvedeno, že se na tyto texty smí odkazovat, ale nesmí se používat pro komerční účely. Sami jsme o tomto zneužívání textu nevěděli, takže to budeme řešit. Předložíme to odpovědným orgánům,“ uvedla pro Radiožurnál po prostudování posudku mluvčí ČKAIT Markéta Kohoutová.
Soudních znalců stále ubývá. Resort spravedlnosti plánuje změnu zákona, chce jim snížit byrokracii
Číst článek
Zatím prý neví, na koho se se stížností obrátí. „Popravdě jsme se s něčím takovým ještě nikdy nesetkali, takže na to ještě nemáme ustálený postup,“ dodala.
Znalec Kulil se hají tím, že informace na stránkách komory „jsou pro všechny volně přístupné“. Dotazy reportérů, proč odtud zkopíroval tak rozsáhlou část svého posudku, si ale ani pořádně nevyslechl. „Co vám komora říká, je nám úplně jedno, protože my pracujeme správně,“ reagoval podrážděně.
„To jsou odborné věci. Znalecký posudek je odborná stať od A až do Z. Je to dokument, který je odborný. Vy tomu nerozumíte,“ pokračoval a několikrát to zopakoval. Přes mluvčí univerzity Petru Halíkovou Kulil ještě vzkázal, že posudek vznikl pro konkrétní soudní spor a nejedná se tak o komerční činnost, kterou argumentuje ČKAIT.
‚Bizarní výsledek‘
I lidé, kteří problematice rozumí, se ale shodují na tom, že metoda ctrl+c ctrl+v do znaleckých posudků nepatří. Připomíná to třeba právník Miroslav Frýdek, který se na brněnské Masarykově univerzitě zabývá vzděláváním znalců. „Předmětný postup považuji za neprofesionální, vymykající se běžné praxi ve znalectví,“ uvedl expert na znalecké právo.
Podobně se na to dívá i vedoucí právník protikorupční organizace Transparency International Jan Dupák. „Když byl téměř celý posudek zkopírovaný z článků na webu, tak mohlo jeho napsání zabrat méně času než jeho naskenování. Výsledek je tak bizarní, že je na pováženou, jak se pod něj mohl kdokoliv podepsat a jak jej případně mohl kdokoliv převzít a zaplatit za něj,“ podivoval se Dupák.
Časová náročnost? Neřekneme
Kolik času tvorba posudku zabrala, nechce vysoká škola uvést. Sdílná není ani v tom, podle jakých kritérií určila, že má posudek cenu 5,6 milionu bez DPH. „Cena za oba posudky byla stanovena na základě mimořádně velkého rozsahu prací, které se týkají největší a nejsložitější stavby v historii ČR,“ uvedla mluvčí Havlíková.
Byl na smrt nemocný, vězení se vyhnul. Jeden znalec podnikatele ani neviděl, druhý jiný posudek nedělal
Číst článek
Konkrétní rozpis, kolik na dokumentu pracovníci univerzity strávili času, ale předložit odmítla. „Požadavek předložení rozpisu hodin – čas strávený na vyhotovení zmíněného posudku – považujeme za nepřípustný požadavek advokáta společnosti Inženýring dopravních staveb a nátlak na VŠB-TUO, protože to nemá žádný konkrétní praktický význam,“ vzkázal jetě přes mluvčí Havlíkovou znalec Kulil.
Doložení časové náročnosti přitom žádal pouze Radiožurnál, aby mohl ověřit, nakolik se cena posudku může vymykat obvyklé ceně s ohledem na to, kolik času na něm autoři strávili.
Dopravní podnik se k ceně či spokojenosti s dodaným posudkem prozatím vyjádřit nechtěl. „Omlouváme se, ale s ohledem na probíhající soudní spor, ve kterém je dopravní podnik účelově žalován o stovky milionů korun, se k ostatním otázkám nebudeme do vynesení rozsudku vyjadřovat,“ sdělil vedoucí komunikace DPP Daniel Šabík.
Stížnost na ministerstvo
Kulilovým posudkem se už zabývá i ministerstvo spravedlnosti. Se stížností se na něj obrátila firma Inženýring dopravních staveb, v jejíž neprospěch posudek vychází. Ve stížnosti poukazuje nejen na to, že posudek je do velké míry kompilát, ale zpochybňuje i to, že byl Kulilův Ústav oceňování majetku na ekonomické fakultě kompetentní k jeho vypracování.
„Znalecký ústav měl odmítnout vypracování takového posudku,“ je přesvědčen advokát IDS. Vedení báňské univerzity si ale stojí za tím, že posudek napsalo kompetentní pracoviště, a tvrdí, že o stížnosti na Kulilův ústav neví. „O žádné stížnosti nemáme informace. Je možné, že se nejedná o relevantní informaci nebo že ministerstvo spravedlnosti záležitost pro nedůvodnost odložilo,“ uvedla mluvčí univerzity Halíková.
Tříletý zákaz činnosti a pokuta 200 tisíc. Soud znovu odsoudil znalce Ročka z kauzy exposlance Severy
Číst článek
Mluvčí resortu spravedlnosti Michal Pleskot ale pro Radiožurnál existenci stížnosti potvrdil. Upřesnil, že ministerstvo o podnětu zatím jen nerozhodlo. „Ve věci oznámení učiněného ze strany Inženýring dopravních staveb doposud probíhá prověřování věci. V současnosti nelze předjímat, kdy bude prověřování dokončeno,“ dodal.
Vedoucí komunikace pražského dopravního podniku pak o stížnosti hovoří podobně jako univerzita a Kulil. „Pokud byla stížnost na Ministerstvo spravedlnosti ze strany IDS podána, považuje to dopravní podnik ze strany IDS především za pokus o znevážení znaleckého posudku, který vyznívá ve prospěch dopravního podniku a který ohrožuje pozici IDS v probíhajícím soudním sporu,“ uvedl Šabík.
Rozdíl tři miliony
Pro srovnání: vlastní znalecké posudky si ve sporu proti dopravnímu podniku nechala vypracovat také sama firma Inženýring dopravních staveb. Podle jejího advokáta Víta Plichty si jeden objednala u ČVUT v Praze a druhý u VUT v Brně. Za každý zaplatila přibližně milion korun a jejich sepsání trvalo jednotlivým univerzitám necelý rok.
Dopravní podnik prostřednictvím advokátní kanceláře uzavřel s Kulilovým ústavem smlouvu na vypracování posudku v půlce února 2023. Už za měsíc musel ústav odevzdat první část, ve které se definovaly různé pojmy (a ve které jsou právě zkopírované rozsáhlé pasáže z webu ČKAIT a Kyclovy prezentace). Podle smlouvy byla cena této části posudku 350 tisíc korun. Druhou část posudku za zbylých 5,3 milionu korun dokončil Kulil o půl roku později.
Za zkreslené posudky v kauze Kramný dostali znalci Fargaš a Matlach podmínky
Číst článek
Advokát Plichta také zmínil, že s žádostí o posouzení a případné nacenění se IDS obrátilo i na ostravskou univerzitu, konkrétně znalecký ústav na stavební fakultě. Tam ho ale opakovaně odmítli.
„V této záležitosti jsme odpověděli, že Fakulta stavební, VŠB – Technická univerzita Ostrava nedisponuje odborníky v předmětné problematice a omluvili jsme se,“ napsal Radiožurnálu tajemník ústavu Jan Česelský. Firmu pak odkázali právě na služby znalců z Prahy a Brna.
Česelský zároveň zmínil, že neměli ani informace o tom, že by firma potřebovala případný posudek pro soudní spor s dopravním podnikem. S ohledem na to pak nemohl komentovat fakt, že si dopravní podnik podobný posudek zadal na jiné fakultě téže vysoké školy u Vladimíra Kulila.
Znalec Kulil těsně před dokončením článku zaslal reportérům ještě jedno vyjádření. Zveřejňujeme ho celé a v původním znění:
Vážení, veřejnoprávní Český rozhlas, financovaný z veřejných rozpočtů (příjmy Českého rohlasu nepochází z veřejných rozpočtů, ale primárně z koncesionářských poplatků. Zbylou část příjmů tvoří výnosy z vlastní obchodní činnosti, například licencování nahrávek – pozn. red.), se závazným Etickým Kodexem ČRo, by se měl zaměřit na to, co se vlastně vyučuje na právnických fakultách v ČR, když věhlasné právní kanceláře NEDOKÁŽÍ vypracovat jednoznačné cenové podmínky ve smlouvě pro činnosti u výstavby jedné z největších a nejsložitějších staveb v historii ČR. Namísto neodůvodněných útoků na znalce, kteří pak pro úplně zbytečnou soudní kauzu tuto situaci ZACHRAŇUJÍ ve znaleckých posudcích s předepsanými důkazními postupy, s nezbytnými popisy dat a s cenovými závěry. A zde dokonce s možnou OBROVSKOU cenovou úsporou z veřejných rozpočtů, o což byste se mohli a možná dokonce měli zajímat. Také soudci a soudní senáty jsou ve věci laiky a bez znalců a jejich DETAILNÍCH rozborů se neobejdou.
S pozdravem Ing. Vladimír Kulil, Ph.D., znalec, autorizovaný inženýr u ČKAIT, 1. místopředseda Komory soudních znalců ČR, člen Rady evropských znaleckých komor EuroExpert se sídlem v Lucemburku; za ČR řešitel projektu placeného EU FINDEX 2 pro sjednocování znalecké činnosti v celé EU
