Drábová: Že budou jaderné bloky stát víc a vyrostou později, to by mělo být každému jasné. Ale ne o moc
Vláda zvažuje postavit v České republice místo jednoho až čtyři nové jaderné bloky. Jednalo by se o největší zakázku v moderní historii státu. „Záleží, jak dokáže investor na dodavateli klečet a přinutit ho, aby byl blok dostavěn relativně včas a za relativně dohodnutý rozpočet. Že to bude později a že to bude stát víc, to by ale mělo být každému jasné. Ale nemělo by to být o moc,“ soudí jaderná fyzička Dana Drábová v pořadu Jak to vidí.
O dostavbě jaderných bloků v Dukovanech se uvažovalo už před dvaceti lety. Nakonec se přistoupilo ke skromnější variantě dostavět lokalitu Temelín, kde byly původně plánovány čtyři bloky, spuštěny byly zatím jenom dva.
Host: předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Moderuje Zita Senková
„Výběrové řízení na bloky 3 a 4 tenkrát skončilo na neochotě uspořádat si financování mezi státem a firmou ČEZ. Posléze tedy vznikl plán postavit bloky 5 a 6 v Dukovanech. Tudíž jen kvůli pořadí, tedy napřed Temelín 3 a 4, pak Dukovany 5 a 6, teď došlo opticky k velké změně, ona ale není. Jenom se přehazují Dukovany a Temelín v pořadí, protože Dukovany jsou prostě starší a za 20 let půjdou do důchodu,“ vysvětluje Drábová, která vede Státní úřad pro jadernou bezpečnost.
Česko tak jde ruku v ruce s trendem, který zarámovala i nedávná konference COP 28, kde 22 zemí deklarovalo záměr ztrojnásobit do roku 2050 svoji jadernou energetickou kapacitu.
„Omezováním vlivu člověka na klima bychom se skutečně měli velmi vážně zabývat. Z tohoto hlediska je tedy čím dál jasnější, že bez výrazného podílu jaderné energetiky to nebude realizovatelné. Zdá se, že si to Evropa, i když zatím potichu, začíná připouštět. Uhlíkovou neutralitu bez jádra prostě nedá,“ tvrdí Drábová.
Vláda objednává jaderné bloky mimo rámec zákona. Tendr na Dukovany se stává napadnutelným, říká Míl
Číst článek
Výstavba čtyř nových jaderných bloků však nebude podle ní pro hlubokou dekarbonizaci stačit.
„Je to logické, protože dva bloky na Dukovanech nahradí čtyři stávající. Nic víc, nic míň. Abychom pokryli naši potřebu, potřebovali bychom ještě reaktory malého či středního výkonu, což je teď velmi moderní. Doufejme, že než postavíme alespoň dva velké bloky v Dukovanech, budou ty menší už na trhu,“ říká jaderná fyzička.
Případná výstavba všech čtyř zvažovaných bloků by byla nicméně mimořádně nákladná. Suma by se mohla pohybovat v řádech bilionů korun.
„To jsou ovšem odhady, které jsou zatíženy zájmem toho, kdo je dělá. Když to moc nechcete, a ještě se třeba obáváte o hodnotu svých akcií v ČEZ, vystřelíte odhad, který je na horní, až nereálné hranici. A vychází to z toho, jak se prodražily například stavby francouzské EDF nebo americké firmy Westinghouse. Jako referenci to ale brát nelze, protože každá stavba je jiná a velmi záleží na tom, jak si investor ošetří rizika v rámci kontraktu,“ doplňuje.
Dostavba Dukovan
Podstatné v otázce nákladů je podle Drábové to, že nebudou realizovány přes noc ani v jednom roce.
„Pokud budeme mluvit v jednom roce o nejvyšších nákladech na pořízení třeba velkých komponent, dá se uvažovat o nějakých 30 či 40 miliardách. A to není úplně částka, ze které by se státní rozpočet měl opotit,“ věří předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
Otázky a odpovědi: Vláda chce závazné nabídky na čtyři velké jaderné bloky
Číst článek
Neméně důležité je také to, jakým způsobem si stát a případný investor opatří dostatek kvalifikovaných lidí.
„Jinými slovy řečeno, jakým způsobem dokážou tito lidé na dodavateli klečet a přinutit ho, aby byl blok dostavěn relativně včas a za relativně dohodnutý rozpočet. Že to bude později a že to bude stát víc, to by ale mělo být každému jasné, protože každá takto obrovská stavba takto probíhá. Ale nemělo by to být o moc,“ soudí.
Stavba bloku pátého by měla podle plánovaného časového horizontu začít v roce 2029. K provozu by měl být připraven v roce 2036.
„Když to bude o rok o dva později, nebude to nic dramatického a horizont to nezmění. Pokud se ovšem budou stavět dva nebo čtyři bloky – tři nedávají žádný smysl – budeme vidět zrychlení, protože tam bude to, čemu se říká učící křivka,“ říká Dana Drábová a dodává:
„Radiační situace na Ukrajině zůstává normální a doufám, že to tak bude dál.“
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
