Češi moc nestávkují, občas to má smysl, míní sociolog Prokop o pondělním protestu
Jsme v období chystaných stávek i v čase, kdy není jasné, jak bude vypadat provoz v některých nemocnicích. Opozice kritizuje návrh důchodové reformy, který zveřejnil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Z jeho úst jsme slyšeli, že vláda se snaží komunikovat, vést sociální dialog a cíleně řešit problémy. Stávku i důchody v pravidelném rozhovoru pro Radiožurnál komentoval sociolog Daniel Prokop.
Stávka je téma politické i ekonomické. Jaké je z pohledu sociologa?
Myslím, že Češi moc nestávkují. Za mě občas má smysl připomenout problémy ve společnosti, jako např. nepoměry mezi zdaněním zaměstnanců, které vedou k nízkým platům a pracující chudobě oproti daňovému zatížení kapitálu.
Neřešíme strukturu daní, řešíme jen výběr, upozorňuje sociolog Daniel Prokop. V čem jsou slabiny českého daňového mixu?
Jde o to, jestli stávka má jasné cíle a jestli může něco změnit, což chápu u školství. Nejsem si jist, zda ale protesty proti konsolidačnímu balíčku mají cíle jasné. Je tam od odborů jasný návrh, co by se mělo dělat jinak? Myslím si, že usměrňování opatření je rolí odborů. Vláda s nimi možná ale nedostatečně konzultovala konsolidační balíček v tripartitě.
Zpravidla je to tak, že odbory a odboráři stávkují třeba za vyšší mzdy nebo za něco konkrétního a uchopitelného. Teď je to proti konsolidačnímu balíčku. V případě stávek a protestních akcí zpravidla proti sobě stojí dvě interpretace. Interpretace těch, kdo stávku vyhlašují, a těch, proti nimž je vyhlašována.
Život bez úspor
Když Marian Jurečka říká, že v době, kdy se situace začíná objektivně lepšit, není důvod k tomu, aby se vyhlašovala stávka, začíná se situace objektivně lepšit?
Sbíráme další vlnu společného výzkumu, který měří situaci domácností asi na 1600 domácnostech a objektivně se zlepšila oproti stavu před rokem u důchodců díky valorizacím, u střední třídy, zejména rodin s dětmi, je situace přijatelná. Většina z nich nemá problémy finanční, že by nevyšla.
Ale u spodní poloviny rodin s dětmi situace spíše stagnuje a není úplně růžová. V našem výzkumu v současnosti dohromady třetina domácností negeneruje úspory, utratí všechno, co si vydělá. Určitě se zastavilo zhoršování a zlepšování já čekám, až porostou příjmy příští rok a snad neporoste nebo se zastaví inflace.
Tento týden proběhla schůzka zástupců ANO na Pražském hradě s prezidentem Petrem Pavlem, která se týkala návrhů důchodové reformy. Opoziční hnutí návrhu vytýká, že růst doby dožití podle nich neznamená dožití ve zdraví. Mají pravdu?
Principiálně pravdu mají, když posouváte odchodový věk podle obecné naděje dožití, tak tu může být riziko, že se posune tak, že nebude reflektovat dobu dožití ve zdraví.
Růst nemusí být obrovský, musí z něj ale těžit i méně bohaté části společnosti, navrhuje sociolog Prokop
Číst článek
Jsou dvě řešení. Buď musí odchodový věk reflektovat dobu dožití ve zdraví, což není úplně jednoduché vzhledem k nejasné definici. Nebo se musí stát zaměřit na zlepšení zdravotní prevence, aby se zvyšovala ta doba dožití ve zdraví.
Vláda zvolila to, že zvyšuje hranici podle doby dožití obecně, tak musí řešit zdravotní prevenci, jinak lidé stráví důchod v nemoci, ale i se zredukuje efekt reformy, protože budou narůstat invalidní důchody, nemocenské u lidí kolem 65 let a fiskální, finanční efekt té reformy by byl tím omezený.
Celý rozhovor se sociologem Danielem Prokopem si můžete poslechnout v přiloženém audiu nahoře v článku.
