Růst nemusí být obrovský, musí z něj ale těžit i méně bohaté části společnosti, navrhuje sociolog Prokop

Ve středu zahájili vysokoškolští studenti stávku. Upozorňují mimo jiné na to, že společnost se zaměřuje primárně na růst HDP jako na číslo, které shrnuje například investice, vládní výdaje a spotřebu, ale neodečítají se z toho environmentální náklady. „Myslím si, že se musíme snažit o udržitelný růst, který nebude daný tak extrémně energeticky a ekologicky náročnou ekonomikou,“ přitakává sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Studenti vysokých škol zahájili třídenní stávku, aby upozornili na hrozbu klimatické krize a neudržitelnost ekonomiky založené na nekonečném růstu

Studenti vysokých škol zahájili třídenní stávku, aby upozornili na hrozbu klimatické krize a neudržitelnost ekonomiky založené na nekonečném růstu | Foto: Ondřej Deml

Část vysokoškoláků vstoupila ve středu do stávky. Kromě jiného chtějí upozornit na neudržitelnost ekonomiky postavené na nekonečném růstu a zahájit společenskou debatu. Čím byste do ní přispěl vy?
Já nejsem zastánce nerůstového hnutí. Protože mi přijde, že růst v Česku a v řadě dalších zemích je sice generován s extrémními náklady na životní prostředí, ale jsou země, které výrazně dělají takzvaný decoupling. Tedy oddělení růstu od produkce oxidu uhličitého. O to se musíme snažit.

Růst nemusí být tak obrovský, ale musí být podle mě lépe distribuovaný mezi jednotlivé části společnosti. Když máte dvouprocentní růst, ze kterého si bere z velké části profit horních pět procent populace, tak to není dobře.

Myslím si, že se musíme snažit o udržitelný růst, který nebude daný tak extrémně energeticky a ekologicky náročnou ekonomikou.

Studenti stávkují za klima. Zbývá nám šest let, než se klima začne zásadně měnit, varuje klimatolog

Číst článek

My máme jednu z nejvíc energeticky náročných ekonomik v Evropě. Musíme se snažit o lepší distribuci růstu, aby z toho výrazně těžila spodní pětina společnosti. Růst výrazně přispěl ve světě k redukci chudoby, a to třeba i v Číně, ne jen v kapitalistických zemích.

Část vysokoškoláků požaduje, aby se ekonomika posuzovala podle jiného údaje, než je hrubý domácí produkt (HDP). To je podle nich zastaralý ukazatel, který nebere v potaz limity planety, naplňování základních lidských potřeb ani distribuci bohatství ve společnosti. Jsou země, které to udělaly?
Určitě to nemusí být jediný ukazatel. Souhlasím s tím, že to nebere v potaz distribuci, nebere v potaz kvalitu života. HDP se dá přetavit do kvality života jinak. To jen pro zjednodušení.

Ten ukazatel bych nezahazoval, ale neměl byt to jediný ukazatel, kterým posuzujeme prosperitu společnosti.

Začíná univerzitní stávka za klima. Nekonečný ekonomický růst je podle studentů neudržitelný

Číst článek

Když se podíváte na ukazatele Evropské unie, které měří prosperitu regionu, tak tam je mnohem víc ukazatelů než HDP. Takže já bych se HDP nezbavoval, ale studenti ve stávce mají pravdu v tom, že HDP není cíl.

HDP je prostředek pro zvyšování kvality života a pokud k tomu nevede, tak by to neměla být modla.

Většinou měříme něco zástupnými ukazateli. Subjektivní kvalita života se měří mnohem hůř, než když najdete zástupné ukazatele. Takže s kritikou souhlasím tak na půl. Určitě bychom měli hledat i další popisy kvality života a rozvoje společnosti.

Daniel Prokop, sociolog | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Jan Pokorný, kac Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme