Černochová a americký velvyslanec podepsali nákup stíhaček F-35. Česko za ně zaplatí 150 miliard korun
Česko pořídí pro armádu 24 letounů páté generace F-35. Za stíhačky amerického výrobce Lockheed Martin zaplatí 150 miliard korun, jde o nejdražší český armádní nákup. Svým podpisem ho v pondělí v Praze stvrdili ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a americký velvyslanec v ČR Bijan Sabet. První stroje by do ČR měly přiletět v roce 2031, všechny zde budou do roku 2035.
Pořízení 24 letounů F-35A Lightning II schválila vláda na konci loňského září. Částka 150 miliard korun podle dřívějších vyjádření Černochové obsahuje i veškeré výdaje na přípravu provozu v Česku.
Celkové náklady na pořízení a provoz stíhaček F-35 do konce jejich životnosti v roce 2069 odhaduje ministerstvo obrany na 322 miliard korun. Pořizovací proces bude podle ministerstva rozložen na jedenáct let.
‚Připravujeme se na budoucí válku.‘ Analytička o tom, proč armáda potřebuje supermoderní F-35
Číst článek
Součástí nákupu je čtrnáct projektů průmyslové spolupráce, podle ministerstva byly smlouvy uzavřeny v minulém týdnu. Připraveno je jedenáct projektů se společností Lockheed Martin a tři projekty s firmou Pratt&Whitney. Podílet se na nich bude třináct českých podniků a univerzit.
Celková hodnota projektů dosáhne 15,3 miliardy korun. České podniky se zapojí ve čtyřech oblastech spolupráce, do výroby komponent, výzkumu a vývoje, pilotního výcviku a údržby, servisu a oprav F-35.
Letouny F-35 nahradí čtrnáct pronajatých stíhaček JAS-39 Gripen a do budoucna i 24 letounů L-159. První stíhačky F-35 mají být hotové v roce 2029, čeští piloti na nich zahájí výcvik ve Spojených státech.
Prvních dvanáct letounů bude podle vyjádření prezidenta Petra Pavla během loňské návštěvy Itálie vyrobeno v italském závodu Cameri. Česko zároveň jedná se Švédskem o prodloužení pronájmu 14 gripenů na přechodné období do roku 2035, jejich pronájem za 1,7 miliardy korun ročně končí v roce 2027.
Nákup dlouhodobě kritizují opoziční strany, podle zástupců hnutí ANO by se měla dál vést debata, jaká je nejvhodnější i ekonomicky nejpřijatelnější varianta pro zabezpečení vzdušného prostoru a plnění úkolů NATO. Rozhodnutí o nákupu by se podle nich mělo o rok nebo dva posunout.
