Senát vrátil Sněmovně zákon o úložišti jaderného odpadu. Umístění má schvalovat Parlament
Senát chce v zákoně o přípravě stavby hlubinného úložiště radioaktivního odpadu obnovit podmínku souhlasu obou komor Parlamentu s jeho umístěním. Původně ji navrhovala vláda, Sněmovna ji ale zrušila. Poslanci tak budou muset o zákonu rozhodovat znovu. Senát ve středu rovněž doporučil, aby vláda měla povinnost stanovit kompenzace nad rámec atomového zákona pro obce, na jejichž území bude úložiště vybudováno. Právo veta pro obce Senát odmítl.
Senátorka Hana Žáková (za STAN) podmínku parlamentního souhlasu zdůvodnila tím, že by pomohla obnovení důvěry v kroky vlády ohledně stavby úložiště.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) se k podmínce postavil neutrálně, byť sám preferoval přijetí zákona beze změn. Poukazoval na to, že pro sněmovní verzi v polovině listopadu hlasovalo 167 ze 177 přítomných poslanců.
Některé obce mohou kvůli úložišti zaniknout, říká mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti
Číst článek
Vládě má senátní verze zákona, kterou podpořilo 47 ze 76 členů horní parlamentní komory, uložit stanovení kompenzací pro dotčené obce, s nimiž by kabinet měl výši a míru kompenzací předjednat. Navíc by tyto kompenzace také podléhaly souhlasu obou parlamentních komor.
Sněmovní verze pouze počítá s možností, že by vláda kompenzace stanovila. Pro přijetí sněmovní verze beze změn bylo 35 ze 75 přítomných senátorů.
Podmínku parlamentního souhlasu podpořila během dvouhodinové debaty část lidoveckých senátorů nebo předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), který připomněl, že to navrhovala vláda. Lišil se tak od části stranických kolegů, podle nichž je rozhodnutí o umístění úložiště manažerské.
Právo veta neprošlo
Právo veta podle přání dotčených obcí neúspěšně prosazovala pirátská senátorka Adéla Šípová v duchu návrhu, který ve Sněmovně neprosadili jednotlivci z řad poslanců KDU-ČSL, Pirátů a SPD.
Podle senátorčiny úpravy, pro kterou hlasovalo jen deset senátorů, by se podmínka souhlasu obcí měla vztahovat na případy, kdy by úložiště mělo vzniknout ve vzdálenosti do dvou kilometrů od zastavěné části obce.
Česko chce urychlit stavbu hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Klíčový může být rok 2050
Číst článek
Síkela označil možnost veta obcí podle skandinávského vzoru v českých podmínkách za nerealizovatelnou. „S právem veta by bylo v České republice nemožné vybudovat jakoukoli stavbu,“ podotkl ministr.
Zákon tak má dát obcím 140 dnů na vyjádření stanoviska k návrhu vlády na umístění úložiště. Vláda původně navrhovala lhůtu 90 dnů. Zákon by měl ministerstvu průmyslu a obchodu také výslovně uložit projednání návrhu na umístění úložiště s ministerstvem životního prostředí a s občany dotčených obcí na území některé z nich.
Norma má uzákonit pravidla ústních jednání a primárně vymezit tzv. účastenství dotčených obcí v řízení o stanovení chráněného území pro hlubinné úložiště. Vláda zřídí pracovní skupinu pro komunikaci s obcemi, která by měla usnadnit jejich zapojení do přípravy a provozování úložiště.
