Jaderná eskalace je dlouhodobá výhrůžka, ale u Putina člověk nikdy neví, říká analytik Bureš
Prezident Petr Pavel se v úterý sešel se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Mimo jiné řešili i konflikt na Ukrajině. Probírali i materiální pomoc Kyjevu. „Z mého pohledu by bylo lepší, kdyby západní státy včetně Evropské unie dodaly to, co Ukrajině slíbily,“ říká pro Radiožurnál vedoucí Centra bezpečnostních studií na Metropolitní univerzitě v Praze Oldřich Bureš.
Prezident Pavel v úterý řekl, že odmítavá stanoviska k debatě o možné přítomnosti na Ukrajině formou asistence přisuzuje tomu, že je tu obava, abychom nemluvili o vyslání bojových jednotek na Ukrajinu. Tím by podle něho mohlo dojít k překročení pomyslné červené linie. O tom prý ale řeč nebyla. Je vůbec už to, co v úterý český prezident zmínil, významný posun ve stanovisku evropských lídrů?
Je otázka, koho považujeme za evropského lídra. V této otázce nepanuje konsenzus. Když francouzský prezident minulý týden pronesl slova o vysílání nebo vůbec zvažování vysílání jakýchkoliv vojáků západních států na Ukrajinu, vyvolalo to velmi různorodé reakce.
Účast ve válce s Ruskem. Stavba jaderných bloků. Poškození ruské flotily. Poslechněte si celou odpolední publicistiku
Německo zastává velmi odmítaví postoj na rozdíl od například pobaltských států, které mají reakci relativně pozitivní. Nejnověji to vypadá, že by vysílání nebojových jednotek mohla zvažovat i Kanada. Ale co evropský lídr, to odlišné stanovisko.
Podle prezidenta Pavla je z pohledu ruské reakce stejně nebezpečné, jestli ukrajinské vojáky cvičíme na našem území, nebo přímo na Ukrajině. S tím byste souhlasil?
Zde bych si dovolil nesouhlasit. Z hlediska toho, jak pravidelně a intenzivně ruská armáda podniká útoky na celé území Ukrajiny, včetně těch, které se nacházejí stovky, ne-li tisíce kilometrů za bojovou linií, je patrné, že kdokoliv se ocitne na Ukrajině, může být cílem ruských útoků. Ať už záměrně, nebo prostě proto, že se bude nacházet „na špatném místě, ve špatném čase“.
Ukrajinská armáda se možná stáhne z Avdijivky stejně jako z Bachmutu, uvažuje analytik Smetana
Číst článek
Z toho důvodu doposud probíhal výcvik ukrajinských vojáků v České republice, mimo ukrajinské území.
Jsou tyto výroky prezidenta Petra Pavla stále ještě v souladu s linií české zahraniční politiky?
V obecné rovině české zahraniční politiky ano.
Co se týče konkrétního aspektu vysílání vojáků nebo nebojových jednotek přímo na Ukrajinu, tak spíše ne. Právě premiér Fiala byl minulý týden jedním z lídrů, který v podstatě odmítl vyslání jakýchkoliv českých vojáků na území Ukrajiny. Domnívám se, že během tohoto týdne se jeho stanovisko, alespoň oficiálně, nezměnilo.
Dostali jsme se tedy do fáze, kdy je potřeba začít hledat další formy a řešení ve vojenské pomoci Ukrajině?
Domnívám se, že diskuse nad dalšími formami vojenské pomoci probíhá dlouhodobě. Vzhledem k tomu, že je v současné době ukrajinská armáda spíše v defenzivě kvůli materiálnímu a lidskému přečíslení ruskou armádou, tak určitě ano.
Z mého pohledu by bylo lepší, kdyby západní státy včetně Evropské unie dodaly to, co Ukrajině slíbily – viz často zmiňovaný milion dělostřeleckých granátů, z nichž je Evropská unie schopna dodat do března jen třetinu nebo maximálně polovinu.
Případně v americkém Kongresu schválení 60 miliard dolarů pomoci. Z mého pohledu je tedy důležitější dotažení věcí, které jsou „již na stole“ než hledání úplně něčeho nového.
Ukrajina poprvé použila novou protileteckou zbraň, na které pracovala s USA. Sestřelila ruský dron
Číst článek
Hned po ruské invazi na Ukrajinu před dvěma lety se debatovalo o tom, jestli by měl západ Ukrajině poskytnout protileteckou obranu. K tomu nikdy nedošlo. Byla by červená linie, o které mluvil prezident Pavel? Jak to vnímáte vy?
Jen pro upřesnění, části protiletecké obrany již byly Ukrajině poskytnuty, ať už patrioty nebo jiné podobně kvalitní systémy z evropských států.
Červená linie je zde z mého pohledu dvojí: použití zbraní hromadného ničení, plus jakýkoliv útok na to, co je ruským teritoriem.
Otázka je, co všechno Rusko považuje za své teritorium. Z mého pohledu minimálně Krym bude červenou linii. Další tři okupovaná teritoria zůstávají s otazníkem.
Jak už zaznělo, francouzský prezident Macron nevyloučil vyslání pozemních jednotek. Ruský vůdce Vladimir Putin potom varoval, že země NATO budou riskovat jaderný konflikt, pokud vyšlou na Ukrajinu své vojáky. Je to podle vás v tuto chvíli „na stole“?
Opět se vracíme k otázce, co to znamená na Ukrajinu, zda se jedná jen o okupovaná území, či ne. Vladimir Putin dlouhodobě vyhrožuje jadernou eskalací. Naštěstí k útoku zatím nikdy nedošlo, byť byl zmiňován i v projevu před oběma komorami ruského parlamentu minulý týden.
Z mého pohledu doufám, že to je jen varování, ale v případě Vladimira Putina bohužel člověk nikdy neví.
