‚Neztotožnil jsem se s kurzem vedení.‘ Diplomat Kulhánek odešel ze Sociální demokracie
Někdejší ministr zahraničí a současný velvyslanec České republiky při OSN Jakub Kulhánek už není členem Sociální demokracie (SOCDEM), která se po minulých volbách nedostala do Poslanecké sněmovny. Nebyl spokojen se směřováním strany pod vedením Michala Šmardy, uvedly úterní Lidové noviny (LN). Kulhánek i SOCDEM informaci o ukončení členství potvrdily, důvody ale nechtěla ani jedna strana veřejně komentovat.
„Osobně jsem se nikdy neztotožnil s kurzem stávajícího vedení, které má dle mého soudu až přehnaně progresivistický charakter. Rovněž mi vadí neustálé tendence potírat vše pozitivní, čeho sociální demokracie dosáhla v předchozích vládách,“ napsal Kulhánek v rezignačním dopise, které LN získaly.
„Nesouhlasím ani s tím, jak se stávající vedení chová někdy až urážlivým způsobem ke všem, kteří v minulém období dělali poctivou sociálnědemokratickou politiku,“ stálo v dopise.
„Mohu potvrdit, že již nejsem členem. Důvody jsem sdělil SOCDEM, ale veřejně se k tomu nechci vyjadřovat,“ napsal deníku Kulhánek. „Momentálně můžu potvrdit, že Jakub Kulhánek oznámil, že vystupuje ze SOCDEM. Důvody, které k tomu má, ale nebudeme komentovat,“ uvedl mluvčí strany Jan Nováček.
Mise při OSN
Kulhánek v minulosti působil jako náměstek ministra zahraničí, obrany či vnitra. V roce 2021 byl několik měsíců ministrem zahraničních věcí za tehdejší ČSSD, která nyní používá zkratku SOCDEM a název Sociální demokracie. Od února 2022 vede českou diplomatickou misi při OSN v New Yorku.
Zatímco na konci roku 2020 měla tehdejší ČSSD zhruba 11 500 členů, nyní jich má SOCDEM asi 6,5 tisíce, uvedly Lidové noviny. V minulosti sociální demokracii podle listu opustil i další významný diplomat – velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský nebo bývalí ministři Milada Emmerová a Milan Urban.
Po odchodu ze sněmovny reprezentují Sociální demokracii v nejvyšší politice senátor Petr Vícha, hejtman Martin Netolický a europoslankyně Radka Maxová, připomněly LN. Volební modely zatím kdysi nejsilnější straně v zemi přisuzují zisk pod pětiprocentním prahem nutným pro vstup do Sněmovny.
