‚Jako vyměněná.‘ Černochová se znovu sešla se šéfem vojenské nemocnice, řešili nábory i tunel

Po urovnání sporů mezi ministerstvem obrany a generálním štábem armády přichází zklidnění na další „frontě“. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se v pondělí znovu sešla s ředitelem Ústřední vojenské nemocnice Miroslavem Zavoralem, o jehož odvolání z čela špitálu podle informací Radiožurnálu a serveru iROZHLAS.cz nedávno usilovala. Jak Českému rozhlasu potvrdily mluvčí obou institucí, na schůzce se řešily nábory i tunel na letiště.

Původní zpráva Praha (Aktualizováno: 10:24 24. 7. 2023) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Miroslav Zavoral, ředitel ÚVN a ministryně obrany Jana Černochová

Miroslav Zavoral, ředitel ÚVN a ministryně obrany Jana Černochová | Foto: Tonda Tran/CNC | Zdroj: Profimedia

Třetí červencové pondělí se ministryně obrany Jana Černochová (ODS) znovu sešla se šéfem Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) Miroslavem Zavoralem, schůzku Českému rozhlasu potvrdila jak mluvčí ÚVN Jitka Zinke, tak Simona Cigánková z ministerstva obrany.

„Jednali o koncepci rozvoje nemocnice v oblasti náboru a o dopracování některých částí koncepce (...). Diskutovali i o stavbě tunelu na letiště,“ upřesnila Cigánková.

Černochová usiluje o odchod Zavorala z vedení Ústřední vojenské nemocnice. Důvod není jasný

Číst článek

Prázdninovému setkání předcházel konflikt ministryně a vedení ÚVN, který se odehrál v květnu a na který upozornil iROZHLAS.cz.

Podle dvou na sobě nezávislých zdrojů obeznámených se situací ministryně usilovala o odchod Zavorala z vedení nemocnice. Mělo to však vzbudit dojem, že chce funkci opustit sám.

„Dala mu nůž na krk, aby si sám podal žádost o odchod z funkce,“ popsal tehdy pod podmínkou anonymity jeden ze zdrojů. Proč tak Černochová postupovala, není jasné. Jako ministryně totiž může ředitele ÚVN rovnou odvolat.

Po zveřejnění informace Radiožurnálem a serverem iROZHLAS.cz se ministryně záhy setkala se Zavoralem znovu.

„Paní ministryně byla na schůzce najednou jako vyměněná, nic o odchodu (ředitele Zavorala z funkce) na ní už nezaznělo,“ popsal tehdy mimo záznam zdroj seznámený s obsahem jednání.

Brigádní generál ve výslužbě Zavoral tehdy dostal od ministryně úkol, aby do poloviny července předložil svou vizi rozvoje nemocnice.

Česko by chtělo minimálně 77 tanků Leopard 2A8, uvedla Černochová po setkání s německým ministrem

Číst článek

Sama Černochová následně v rozhovoru pro Radiožurnál popřela, že by měla se Zavoralem konflikt: „Ta schůzka proběhla v naprostém míru a klidu, rozloučili jsme se s úsměvem na rtech.“

V pozitivní atmosféře se odehrálo i pondělní setkání. „Konečně se jednání odehrávalo k věci nad konkrétními návrhy ohledně rozvoje nemocnice,“ podotkl obeznámený zdroj.

Dlouhá čekací doba

Černochová nepopírá svou nespokojenost s fungováním ÚVN. Stojí za ní dlouhá čekací doba na vyšetření zájemců o vstup do armády, která brzdí celý nábor.

„Pokud máme mít v roce 2030 třicet tisíc vojáků z povolání a deset tisíc příslušníků aktivních záloh, tak se (nábory) musí sakra hýbat, aby to tak bylo. Pan ředitel byl vstřícný, slíbil, že on osobně dohlédne na to, aby se to změnilo, že připraví koncepci, která usnadní průchodnost nemocnice,“ popsala ministryně Černochová na konci května obsah jednání se Zavoralem v rozhovoru pro Radiožurnál.

Zároveň odmítla, že by usilovala o jeho odchod z čela nemocnice, kterou vede od roku 2010.

Úzkým hrdlem armádních náborů zůstává vytíženost posudkových lékařů. Donedávna byli v pražské vojenské nemocnici jen dva, od prvního dubna tam působí tři.

Cesta do uniformy na pár kliknutí. Armáda brzy spustí virtuální náborové centrum

Číst článek

Tabulková místa na posudkové lékaře ale vypisuje na žádost nemocnice ministerstvo obrany, které je i jejím zřizovatelem.

Rukama posudkových lékařů musí projít všichni zájemci o vstup do armády nebo o studium na střední či vysoké vojenské škole.

Zatímco Moravu s Slezsko „obsluhují“ hned dvě vojenské nemocnice - v Brně a Olomouci, na celé Čechy připadá jen jedna: pražská ÚVN. Ta je kromě toho od roku 2001 otevřená i civilistům a je spádovou nemocnicí pro Prahu 6.

Problém, který ale rekrutéři neovlivní, je také to, že se zájemci o vstup do armády na vyšetření nezřídka vůbec nedostaví, někdy aniž by se omluvili. Znamená to komplikace, hledání dalšího termínu vyšetření a celý proces to zpomaluje a zatěžuje.

Obavy z tunelu

Ministryně Černochová se Zavoralem na poslední schůzce řešila také spory kolem trasy chystaného tunelu, který umožní železniční spojení centra Prahy s Letištěm Václava Havla a Kladnem.

Potvrzuje to vyjádření mluvčí Cigánkové pro iROZHLAS.cz. Pražský magistrát i radnice na Praze 6 si zvolili variantu, která bude znamenat ražbu pod areálem ÚVN, což vyvolává v armádních kruzích obavy kvůli možnému zásahu do provozu strategicky důležité nemocnice.

Správa železnic chce stavět i pod zemí. ‚Jiné řešení není, nemáme kam rozšiřovat,‘ říká její šéf

Číst článek

Podle zdrojů Radiožurnálu měla Černochová Zavoralovi v minulosti za zlé, že se proti této variantě dostatečně nevymezil.

„Šlo ale o nedorozumění na základě jedné věty vytržené z kontextu,“ popsal mimo záznam zdroj z blízkosti jednání v narážce na prvotní stanovisko vedení nemocnice z května 2016.

Zavoral v něm napsal, že si zatím není vědom ničeho, co by stavbu pod areálem ÚVN znemožňovalo, současně si však vyžádal k posouzení další podklady, až bude k dispozici technické řešení.

Později však už bylo vedení nemocnice v komunikaci s veřejnou správou striktně proti. Potvrzují to dokumenty, které si Radiožurnál vyžádal na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

Vyplývá z nich, že například v březnu 2020 v dopise Správě železnic Zavoral jako jedinou přijatelnou možnost označil modifikovanou variantu vedení trasy, která by areál nemocnice téměř zcela minula.

V textu psaní, který má Radiožurnál k dispozici, upozornil na přetrvávající nejasnosti v možném dopadu na fungování lékařského vybavení.

„K působení elektromagnetických vlivů během provozu železniční trati mající vliv na správnou funkčnost a citlivost vybrané zdravotnické techniky se ÚVN nemůže vyjádřit, protože nejsou známy technické parametry provozovaných zařízení,“ píše se v dopise.

Námitky proti plánu

Zavoral v něm také upozornil, že ÚVN je objekt důležitý pro obranu státu a do budoucna nelze vyloučit potřebu rozvoje nemocnice do podzemí. V neposlední řadě pak varoval, že stavba může mít vzhledem k existenci tektonického zlomu v oblasti vliv na spodní vody a statiku budov nemocnice.

Vlakem rychleji z Prahy do Kladna, Liberce nebo Mnichova. Správa železnic modernizuje tratě

Číst článek

ÚVN opakovaně návrh vedení trasy jižní variantou i v následné komunikaci se Správou železnic, místními úřady a ministerstvem obrany odmítla. Koncem loňského roku kvůli tomu Zavoral požádal vedení ministerstva o stanovisko, letos v lednu pak ÚVN podala námitky proti projednávané změně územního plánu Magistrátu Hlavního města Prahy.

Mezi zdroje obav patří i to, zda si ražba tunelu nevyžádá omezení nebo dokonce přerušení provozu vojenské nemocnice. Podle Správy železnic ale nic takového zatím nehrozí.

„Jižní varianta je sice navržena částečně pod areálem Ústřední vojenské nemocnice, ale zároveň ve velké hloubce. Žádná omezení provozu nemocnice spojená s výstavbou tunelu nejsou v tuto chvíli známá,“ odpověděl na dotaz Radiožurnálu mluvčí správy Dušan Gavenda.

Zda se Zavoral a Černochová v pondělí domluvili na dalším společném postupu v souvislosti s ražbou železničního tunelu, není jasné. Ministerstvo obrany ani vedení nemocnice podrobnější detaily schůzky neupřesnily.

Další setkání mezi vedením ministerstva a ÚVN podle mluvčí nemocnice Jitky Zinke proběhne v září.

Kateřina Gruntová, Viktor Daněk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme