Desatero pro kyberbezpečnost nenavádí k bonzování. Tvrzení, že je Země placatá, se netrestá, říká Rakušan

Namátkové kontroly na hranicích se Slovenskem budou pokračovat do 22. listopadu. Minulý týden o tom rozhodla vláda. Bez prodloužení by skončily už 2. listopadu, ale kabinet na návrh ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) souhlasil s dalšími dvaceti dny. „Neumím si představit, že ve chvíli, kdy Rakousko a Polsko mají kontroly, by je Česká republika neměla. Azylový a migrační systém je nefunkční, podněcuje nelegální migraci do Evropy,“ míní Rakušan.

Dvacet minut Radiožurnálu Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vít Rakušan

„Azylový a migrační systém je nefunkční, podněcuje nelegální migraci do Evropy,“ míní ministr vnitra Vít Rakušan. | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Namátkové kontroly na hranicích se Slovenskem měly skončit minulý čtvrtek, ale budou pokračovat do 22. listopadu. Znamená to, že se osvědčily? Kolik nelegálních migrantů se podařilo zachytit?
Situace není jednoduchá. Říkám tomu hraniční domino, které spustili Poláci, když zavedli kontroly na hranicích se Slovenskem.

Přehrát

00:00 / 00:00

„Pokud se jedná i o bagatelní trestnou činnost a někdo nahlásí podvodný e-shop, tak tím zachrání ostatní potenciální podvedené klienty,“ říká ministr Vít Rakušan (STAN)

Česká republika následovala, abychom byli preventivně schopni chránit bezpečnost našich občanů a hlavně zabránit tomu, aby migrační proudy, které jinak proudily přes Polsko, se neorientovaly do České republiky. Stejně jako Rakousko jsme tyto kroky také zavedli.

Osvědčily se. Byť máme v celé Evropě devatenáctiprocentní nárůst migrace, tak našem území jsme oproti loňsku měli až pětinásobný pokles tranzitní migrace. To byl vrchol, který byl vyšší než v roce 2015. Západobalkánská trasa se loni velmi zintenzivnila.

V letošním roce jsme tu situaci i díky dobré spolupráci se Slovenskem měli pod kontrolou. Ale ve chvíli, kdy jeden stát přistoupí k tomu radikálnímu kroku, tak potom bohužel musí následovat i ostatní. Neumím si představit, že ve chvíli, kdy Rakousko a Polsko mají kontroly, by je Česká republika neměla.

Odborníci na migraci například Martin Rozumek z Organizace pro pomoc uprchlíkům upozorňují, že hraniční kontroly mezi členskými zeměmi EU moc nevyřeší, protože převaděči zvolí jinou cestu. Není lepší hranice nechat otevřené a zlepšit navracení problémových uprchlíků do země, odkud přišli?
Určitě ano. Máte pravdu a má ji i pan kolega Rozumek. V současné době je ale azylový a migrační systém nefunkční a podněcuje nelegální migraci do Evropy.

A to je to, proč Česká republika po letech alibistické politiky proaktivně přistoupila k vyjednávání o nové migrační politice Evropské unie a dala v červnu souhlas k tomu polotovaru, který počítá s rychlejší a lepší návratovou procedurou.

To znamená, jak lidi, kteří se sem dostanou, rychleji vracet, aby nedošlo k tomu, že někdo deset let žije na území Evropské unie a potom se v Bruselu dopustí brutální vraždy.

‚Není to udávání‘

Váš resort přišel s desaterem bezpečného chování v online světě. Proč to považujete za důležité?
Svoje děti se pokouším vychovávat tak, že když přecházejí silnici, mají se podívat doleva a doprava, na kole mají vždycky nosit helmu... Těchto deset základních pravidel mají stejně jako pravidla silniční provozu umožnit nejenom mladým lidem, ale i jiným generacím bezpečný pohyb v online světě.

Čím si vysvětlujete, že teprve to desáté doporučení: „Nahlas nebezpečné nebo nelegální chování na sítích“ se setkalo s negativní odezvou? Například europoslanec Jan Zahradil (ODS) to komentoval na síti X slovy: „Zase o něco více možnosti státu buzerovat občana.“
Tak to není. Za posledních deset let vzrostla kyberkriminalita o 745 procent. Museli jsme v rámci Policie České republiky zřídit speciální pracoviště, které se vyčlenilo z NCOZ a zabývá kyberkriminalitou a terorismem.

Ten svět je jiný, nebezpečný. A pokud se jedná i o bagatelní trestnou činnost, pokud někdo nahlásí podvodný e-shop, tak tím zachrání ostatní potenciálně podvedené klienty.

Pokud někdo upozorní na to, že se někde objevují antisemitské výroky, které přesahují nejen míru dobrého vkusu, ale mnohokrát i zákon, tak tím chrání ostatní uživatele internetu.

Není to žádné bonzování, není to žádné udávání, je to upozornění na nebezpečí, které má chránit ostatní uživatele internetu.

Jan Zahradil tvrdí, že takové výzvy povedou k jedinému. Část lidí podle něj začne nahlašovat nikoliv trestné činy, ale takzvané závadné narativy nebo dezinformace. Jak on tvrdí, de facto pouhé názory s nimiž nesouhlasí. Z toho nemáte obavy?
Nemám. Pokud někdo nahlásí, že tady existuje početná skupina lidí, která nazývá Kryštofa Kolumba největším podvodníkem dějin a která upozorňuje na to, že Země je placatá, tak tomu se každý zodpovědný policista vysměje.

Vláda schválila prodloužení namátkových kontrol na hranicích se Slovenskem. Potrvají do 22. listopadu

Číst článek

To není trestný čin. Trestný čin není ani to, když někdo říká, že jsme práškováni dopravními letadly.

Pokud se ale objeví narativ, který bude podporovat genocidu, ruský pohled na agresi na Ukrajině a bude tvrdit, že je to jenom válka s ukrajinskými nacisty a že vraždění tamních dětí ničím šíleným není, nebo který bude jednoznačně podporovat teroristické hnutí Hamás, tak se dostáváme za hranu toho, co je naší stávající legislativou – žádnou novou legislativu nechystáme – bráno jako překročení zákona a trestný čin.

Je trestné nosit tričko s odkazem na teroristický útok na mnichovské olympiádě v roce 1972? Jak Ministerstvo vnitra dosáhne toho, aby platy policistů v příštím roce neklesaly? A jaký je stav transformace České pošty? Poslechněte si celý rozhovor v nahrávce nahoře.

Vladimír Kroc, fos Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme