Velmi dobré vědecké výsledky se ne vždy zhodnocují v praxi, říká Langšádlová. Peníze na vědu chce udržet
Ministr financí chce v rámci snižování schodku v rozpočtu snížit finance vědě, výzkumu a inovacím o 12 miliard korun, než navrhuje příslušná vládní rada. V pondělí večer se poprvé sešel nový vládní výbor pro strategické investice, který by měl mimo jiné také koordinovat podmínky pro zajištění investic včetně těch do vědy. Ke škrtům v rozpočtu v rozhovoru odpovídá ministryně pro vědu, výzkum a inovace z TOP 09 Helena Langšádlová.
Vyplynulo z toho jednání vládní rady pro strategické investice něco i pro váš resort?
V tuto chvíli ne, protože to bylo první zasedání tohoto výboru a byly tam zařazeny dva body. Jeden se týkal dopravní infrastruktury a druhý se týkal lidských zdrojů na našem trhu práce.
Takže tentokrát to nebylo předmětem jednání. Ale jsem moc ráda, že tento výbor se bude zase zabývat i vědou výzkumem. Mám připravený projekt, který by se zabýval podporou zejména nových technologiích jako je umělá inteligence, kvantum, polovodiče nebo biotechnologie.
Vládní rada pro výzkum, vývoj a inovace navrhla navýšení rozpočtu na vědu na 0,6 % HDP, což vzala koncem června vláda na vědomí. Pracovní návrh ministerstva financí ale počítá se snížením na 0,45 % HDP, tedy asi o 12 miliard méně. Co z toho platí?
Vedeme jednání s ministrem financí i s panem premiérem. Jsem velmi ráda, že vláda akceptovala můj návrh, aby tato jednání a celkový rámec a objem prostředků na vědu byl ještě vyjednán mezi ministrem financí a předsedou vlády.
Langšádlová: Musíme motivovat firmy, aby výnosy reinvestovaly do výzkumu
Číst článek
Je tam současně přijata podmínka, že ten nový aktualizovaný finanční rámec pro typ výdajů pro výzkum, vývoj a inovace musí reflektovat priority definované v programovém prohlášení vlády a umožňovat další rozvoj v této oblasti. Jsem ráda, že toto kolegové akceptovali, včetně pana ministra financí.
To znamená, že spíš se to přiklání k tomu k té hodnotě 0,6 než hodnotě, kterou navrhuje ministerstvo financí 0,45?
Přesná hodnota bude právě ještě vyjednána. Je potřeba zdůraznit, že naše vláda průběžně zvyšovala nominálně objem prostředků, v prvním roce o 700 milionů korun, v tom dalším o více jak 800 milionů korun.
Ale samozřejmě ta nominální částka nám nezajišťuje objem prostředků, který je v tuto chvíli potřeba, a to i s ohledem na poměrně velkou inflaci, která byla v uplynulém období.
Proto si myslím, že se máme vrátit k tomu, abychom dosahovali těch cílů v poměru k HDP. Ale kromě samotné částky je vždy důležité i to, na co ty částky jsou investovány. Pro mě jsou to tři priority.
Prvně je to otázka podpory excelence. Společně s ministerstvem a školství připravujeme projekt podpory excelence na vysokých školách a Akademii věd.
Druhá oblast se týká podpory lidí, protože lidé jsou to nejcennější, ale nakonec jde také o podporu transferu, jelikož u nás se i velmi dobré vědecké výsledky ne vždycky transferují, zhodnocují v praktickém využití. A to je jeden z cílů, kterého bych chtěla dosáhnout.
Poslanci otevřou jednání o vládním konsolidačním balíčku. ‚Budeme mluvit dlouho,‘ vzkazuje opozice
Číst článek
Další zdroje financí
Co byste udělala, pokud by ministerstvo financí opravdu snížilo rozpočet vašemu rezortu? Je to pro vás natolik důležité, že byste třeba byla ochotná v takovém případě se vzdát funkce ministryně?
Samozřejmě i tato alternativa je vždycky na stole. Ještě ale budeme jednat i o tom, jakým způsobem zapojíme prostředky z národního plánu obnovy, kde jsou také některé výdaje na vědu a výzkum, které de facto pokrývají ty náklady.
Věřím, že se mi podaří dosáhnout vyšší částky, než navrhuje ministerstvo financí. Jaká ta částka bude a kde jsou ty možnosti, tak o tom budeme jednat.
A kde by se daly ty peníze snížit? Nejde jenom o ten příští rok, ale také o ten letošní, kdy ministr Stanjura (ODS) chce ušetřit celkově nějakých 15 až 20 miliard korun. Dotkne se to i vědy?
Nepředpokládám, protože tam ty objemy prostředků jsou zajištěny ve dvou proudech. Je to institucionální podpora do jednotlivých místních organizací a ty prostředky už byly vyplaceny. A pak se jedná o účelovou podporu, jednotlivé soutěže, kde většinou už je to za závazkováno.
Ale z dlouhodobého hlediska je otázka, jestli právě největší firmy mají dostávat dotaci, tu účelovou podporu. Jsem zastáncem toho, že máme posilovat spíš nepřímou podporu, daňové nástroje, které máme v naší legislativě a nejsou teď plně využívány.
