Analýza datového týmu Českého rozhlasu naznačuje, že z lékáren za poslední tři roky nezákonně zmizely stovky tisíc balení léků. Nezákonný obchod podle našich propočtů vynáší miliardy korun. Úřady analýzu nerozporovaly.

Data Praha 5:00 11. března 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Loni v květnu server iROZHLAS.cz upozornil, že z Česka každý rok nelegálně mizí stovky tisíc balení inhalátoru Symbicort Turbuhaler za stovky milionů korun. Nyní datový tým Českého rozhlasu prošel seznam všech přibližně pěti tisíc léků dostupných na předpis v českých lékárnách. Stejným způsobem jako u inhalátoru, tedy porovnáním dat o dodávkách léčiv do lékáren s výdeji léčiv pacientům, objevil další přípravky, které nejspíš v rozporu se zákonem končí za hranicemi.

V analýze vycházíme z otevřených dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Výrazný převis dodávek do lékáren nad výdejemi pacientům značí buď mohutné skladové zásoby lékáren, nebo – pravděpodobněji – nelegální vyvádění léků ze systému. 

Graf ukazuje seznam léků vydávaných v běžných lékárnách proti receptu, u kterých máme podezření na nelegální přeprodej. U těchto léčiv je evidence lékáren automatická a přísně střežená, jak popisují sami lékárníci. Případné mezery v datech u těchto léků zřejmě nebudou velké – ne tak velké, aby vysvětlily masivní přebytky v lékárnách.

Léky se na náš seznam podezřelých mohly dostat dvěma způsoby. Buď filtrem, kdy jsme ze všech přípravků vybrali pouze ty, kterých distributoři do lékáren dopravili větší množství (aspoň 100 tisíc balení) a velká část dodávek se ztratila (aspoň 30 procent). Nebo jsme je objevili na seznamu podezřelých objednávek, na které před víc než rokem upozornila brněnská lékárnice Ivana Daňková v souvislosti s nelegálním přeprodejem. Serveru iROZHLAS.cz poskytla konkrétní objednávky léků, které podle ní nekončily ve skladu lékárny, putovaly mimo systém.

Některé léky se nominovaly oběma způsoby. Lék pro diabetiky Ozempic naopak nesplňuje ani jedno z kritérií, nicméně u něj existují konkrétní náznaky, že z lékáren mizí. Proto jsme u něj podváděli a zařadili ho na seznam navzdory zvoleným kritériím.

Data ústavu ukazují pohyby léků v období od května 2020 do prosince 2023. V prvních třech měsících ovšem u mnoha léků evidují násobně vyšší dodávky než ve zbytku období, jde zřejmě o chybu. Počítáme proto s časovou řadou až od srpna 2020, kdy považujeme data za spolehlivá.

Pro představu o velikosti šedé zóny také u každého léku dopočítáváme, kolik by se dalo vydělat na jeho reexportu do Německa. Tuto zemi zdroje redakce iROZHLAS.cz považují za nejčastější cíl přeprodejů, jako hlavní podezřelou destinaci ho v loňském rozhovoru pro iROZHLAS.cz zmínila také tehdejší ředitelka SÚKL Irena Storová.

U každého léku nejprve spočítáme rozdíl mezi českou a německou cenou za jedno balení vydané z lékárny, rozdíl pak vynásobíme počtem chybějících krabiček. Naše číslo tedy ukazuje možné zisky sítě přeprodejců, pokud by všechna neevidovaná balení léku končila v Německu. Potenciální rozsah šedé zóny je alarmující – u 26 receptových léků, pro které jsme našli ekvivalentní balení v německé online lékárně, by zisky z přeprodeje dosahovaly téměř šesti miliard korun.

Nabízíme seznam podezřelých léků včetně parametrů z našich výpočtů a rešerší. Můžete zkontrolovat také kód v programovacím jazyku R, kterým jsme z otevřených dat SÚKL tabulku sestavili.

Reexport souvisí s nedostupností

Nelegální reexport je problematický z řady důvodů. Mimo jiné proto, že ohýbá trh: pokud jsou na ulici dvě lékárny a jedna z nich si přivydělává přeprodejem léků, má neférovou výhodu. Zaměstnanci lékáren, kteří přípravky objednávají, se navíc podvodů často účastní nedobrovolně. Tím, že objednávají a následně vyvádějí léky z lékárenského systému, se dopouštějí přestupku, za který jim od České lékárnické komory (ČLnK) hrozí i odebrání licence. Jenže alternativa, nahlásit podezřelé kšefty úřadům, se rovná výpovědi.

Ještě závažnějším důsledkem vývozu za hranice je nedostupnost léků. U řady přípravků, u kterých máme podezření na reexport, data upozorňují na krátkodobé či vytrvalé propady výdejů z lékáren: chybívá například inhalátor Alvesco Inhaler, léky na cukrovku Trajenta, Januvia a Vipidia či Capistan na nezhoubné zvětšení prostaty. 

Lékárníci, kterým redakce iROZHLAS.cz ukázala seznam podezřelých léků, dále upozornili na častou nedostupnost inhalátoru Combair Nexthaler a přípravku Duodart na nezhoubné zvětšení prostaty, ač data jejich výpadky neukazují. U přípravku Menopur na ženskou neplodnost a Insuman Rapid Solostar na cukrovku vidíme postupný pokles výdejů, následně SÚKL hlásí oficiální výpadek či ukončení dodávek.

U nemocnic jsme tumpachoví

Stejně jako u léků na recept jsme postupovali také u léčiv dodávaných typicky přes nemocniční lékárny přímo na oddělení neboli zvlášť účtovaných léčivých přípravků. Důvodem, proč je zmiňujeme samostatně, je nižší spolehlivost dat. Lékárny tyto přípravky vydávají na lékařskou žádanku, proto je v článku budeme označovat jako žádankové léky.

Před rokem by taková analýza nebyla možná, v oficiálních datech tato část výdejů úplně chyběla. Jejich absenci tehdy tisková mluvčí ústavu zdůvodňovala slovy „data z žádanek jsou zatížena nepřesnostmi, které vznikají při technickém zpracování na straně poskytovatelů zdravotních služeb“. Po upozornění serveru iROZHLAS.cz, že zákon o lécích stanoví povinnost žádanková data zveřejňovat a žádnou výjimku nepřipouští, SÚKL data doplnil.

K žádankovým lékům kvůli možným systematickým chybám přistupujeme opatrněji než k receptovým. O úplnosti dat ostatně mají pochybnosti sami lékárníci. Zatímco seznam léků vydaných na recept každý týden automaticky odesílají na SÚKL, u žádanek je přístup volnější. Také návštěvy kontrolorů ústavu v lékárnách se podle lékárníků týkají převážně receptových přípravků, u žádanek taková přísnost není.­

Pro představu o přesnosti této části dat jsme se do hloubky podívali na několik léků na žádankovém seznamu podezřelých. Pomocí zákona o svobodném přístupu k informacím jsme si od českých pojišťoven vyžádali údaj, kolik balení daného léku skutečně uhradily. Evidence pojišťoven jsou u žádankových léků spolehlivější než data SÚKL, vycházejí z individuálních pacientských záznamů v Národním zdravotnickém informačním systému. Jsou ovšem také hůř dostupné: ze sedmi českých pojišťoven nám je poskytla pouze ta největší, Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). Pětice pojišťoven informaci zpoplatnila, Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra neodepsala vůbec.

EDIT 14.3.: Data Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra dorazila poštou na CD, přestože v infožádosti jsme trvali na komunikaci datovou schránkou či emailem.

Pokud budeme předpokládat, že nemoci, které tyto přípravky léčí, jsou v české populaci rozprostřeny rovnoměrně a pojišťovny mají podobná kritéria pro úhradu daných léků, čísla VZP nám stačí. Má necelých šest milionů klientů, což je 56 procent všech pojištěnců. Její úhrady proto vynásobíme koeficientem 1,8, aby zastupovala celou populaci.

Výsledek potvrzuje naše obavy: pouze u dvou přípravků, Diphereline S.R. a Zoladex Depot, se výdeje léku podle dat SÚKL a úhrady léku pojišťovnami blíží. U ostatních se obě čísla natolik míjejí, že je těžké je brát vážně. Se žádankovými léky proto budeme zacházet opatrně.

Rozblikáváme kontrolky

V první části jsme načrtli široký seznam podezřelých. Každý lék je ovšem jedinečný a mohou u něj existovat faktory proti reexportu. U sterilní vody nebo roztoku pro podání léků je pravděpodobnější děravá evidence než přeprodej.

Hledáme proto další stopy, které pomůžou soupis zúžit. Jsou čtyři. U každého náznaku, který mluví pro reexport, se ve stylizovaném „platíčku“ léků rozsvítí kontrolka.

První nápovědou je seznam legálních přeprodejů. SÚKL od roku 2022 zveřejňuje seznam přibližně tisícovky léků, které čeští distributoři vyvážejí legálně.

Pokud je náš podezřelý vysoko na tomto seznamu, znamená to, že se vývoz léku vyplatí, a tedy i vyšší pravděpodobnost, že se bude přeprodávat také nelegálně. První kontrolku rozsvítíme, pokud se u léku v letech 2022 a 2023 pohyboval obrat legálních exportů nad 10 miliony korun.

Za další motivaci pro nelegální přeprodej považujeme velký rozdíl v domácí a přeshraniční ceně léku. Pokud je německá prodejní cena v online lékárně alespoň dvojnásobná než česká, rozsvěcíme i druhou kontrolku. (U léků s více variantami síly a velikosti v celé analýze srovnáváme nejčastější variantu.) Část léků v německých lékárnách nemá ekvivalent – je ovšem možné, že míří do jiné destinace. Také u nich kontrolka zůstane průsvitná.

Poslední dvě stopy souvisí s tím, jak se lék na náš seznam dostal. Třetí kontrolka se rozbliká, pokud evidence nesedí víc než o 30 procent balení. Čtvrtá, pokud nás na přípravek upozornila brněnská lékárnice. U některých léků se rozsvítí obě.

Výjimkou, u které zůstanou obě poslední diody zhasnuté, je v úvodu zmíněný lék pro diabetiky Ozempic. Ten jsme na seznam doplnili kvůli podezření, že po něm existuje neuspokojená poptávka – jak za hranicemi, tak v Česku. Kromě cukrovky je totiž jeho druhotnou indikací obezita.

Vlnu zájmu o využití léku k hubnutí vyvolal v říjnu 2022 miliardář Elon Musk, když se přiznal k užívání příbuzného přípravku Wegovy. Následovaly globální výpadky Ozempicu a omezení indikace v řadě zemí včetně Česka pouze na cukrovku. Část pacientů, kteří jej využívali k hubnutí, se s jeho omezením nesmířila. O lék začal být takový zájem, že České úřady dokonce varovaly před jeho padělky.

Mezi přípravky se třemi nebo čtyřmi kontrolkami, tedy naše hlavní podezřelé, se probojovalo deset receptových léků a dva žádankové. Lék proti epilepsii Fycompa, přípravek na zvětšenou prostatu Duodart nebo Lyricu na duševní potíže naše zdroje skutečně tipovaly na nelegální reexport. Tři kontrolky blikají také u inhalátoru Symbicort Turbuhaler, který je na seznamu podezřelých naše číslo jedna. Část favoritů našich zdrojů skončila na dvou kontrolkách: Zoladex Depot proti nádorům prostaty, Ozempic na cukrovku a obezitu či antitrombotika Pradaxa a Xarelto. U léků Symbicort Turbuhaler a Xarelto má šedá zóna podle našich odhadů větší než miliardovou hodnotu.

Stále jde ovšem pouze o odhad. Otevřená data umožňují přesnou analýzu, ale mohou v nich být systematické chyby, které neodhalíme – přes rozhovory s řadou hráčů v systému a snahu do hloubky zmapovat sběr dat je možné, že nám nějaká mezera uniká. Nezpochybnitelnou analýzu může provést pouze SÚKL. Ten má navíc k dispozici data o dodávkách a výdejích léků pro konkrétní lékárny, takže je může přímo využít k odhalování podvodů.

Výsledky analýzy jsme proto nabídli SÚKL. Na dotaz, zda s ní souzní, dorazila opatrná odpověď.

„Všechny zmíněné léčivé přípravky byly v minulosti aspoň v jedné své variantě zapojeny do situací, které lze označit jako tzv. nenaskladňování. Tyto případy jsme posoudili jako přestupky dle zákona o léčivech a následně v rámci správních řízení sankcionovali,“ vzkázala tisková mluvčí ústavu.

„Jakékoli zjištěné nedostatky v této evidenci se považují za přestupek a jsou předmětem sankcí v rámci správních řízení,“ dodává. Rozmáchleji se k analýze, která odhaduje podvody na několik miliard, nevyjadřuje. 

Jak na naši analýzu reagovaly další úřady a zda skutečně reexport potírají, si přečtete v příštím díle seriálu, který na serveru iROZHLAS.cz vychází ve středu.

Jan Boček, Kristína Zákopčanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít