Praha je na výpadky antibiotik citlivější než zbytek země, ukazují data
Čísla v systému eRecept prozrazují, že výpadky léků se spravedlivě rozprostřou přes celou republiku. S jedinou výjimkou: v Praze zůstává nevyzvednutá až čtvrtina receptů, což naznačuje těžší výpadky.
Penicilinová antibiotika, jako je Ospen, Penbene či V-penicilin, mají od loňského podzimu výpadky. Zuby do grafu vydaných balení vykousla epidemie angíny letos na jaře a znovu koncem léta. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), bývalé ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Ireny Storové a řady dalších expertů jsou hlavní příčinou výpadky ve výrobě.
Vlna nemoci ovšem neudeří v celé zemi najednou, šíří se postupně. Také dostupnost léku by proto měla mít regionální rozměr. Novináři pochopitelně citlivěji reagují na problémy, které se jich dotýkají osobně – a většina žije v Praze. Znamená to, že výpadek antibiotik ve středu země způsobí hlasitou odezvu, zatímco srovnatelná situace na Ostravsku či Ústecku zůstane oslyšena?
Od loňska je možné získat odpověď z veřejných zdrojů: SÚKL zveřejňuje data z eReceptů, tedy všechny léky, které lékaři předepíšou a lékárníci mimo nemocnice vydají. První část dat ukazuje předpisy, druhá výdeje. Jejich spojením získáme představu, jakou silou nemoc udeřila a jak se vyvíjela dostupnost léku měsíc po měsíci.
Případ penicilin
Zůstaneme u základních penicilinových antibiotik, u kterých prokazatelně došlo k výpadkům některých léčiv. Zveřejněná data proto můžeme spojit s protivnou realitou. V grafech ovšem nebudeme ukazovat každý lék zvlášť, ale celou skupinu penicilinových léčiv společně.
Výpadky jednotlivých léků jsou totiž poměrně snadno nahraditelné, při výpadku jednoho z nich mohou lékárníci sáhnout po jiném se stejnou aktivní látkou a způsobem podání – v našem případě penicilinem v tabletách. Výpadky celé skupiny najednou ale ukazují na větší průšvih.
Dodávky penicilinu jsou rozkolísané už rok, ukazují data. Podívejte se, kterým lékům hrozí výpadky
Číst článek
„Lékárníka až tolik nezajímá, že vám doktor předepsal Ospen, ale účinnou látku fenoxymethylpenicilin,“ vysvětluje analytička Anastasie Halas z firmy Cogvio. „Téměř všechny léky ve skupině jsou zaměnitelné, pokud mají stejnou sílu, formu a stejnou nebo nižší velikost balení. Čili předepsán může být Ospen a vydán Penbene. Pacient o tom však musí být informován a musí souhlasit. Dále se pak lék nesmí zaměnit v případě, že doktor na recept napíše nezaměňovat. Jinak se tyhle záměny dělají hodně.“
V datech se profilují tři období: v předcovidových letech lékaři předepisují (modrá linka) mezi 320 a 640 baleními na 100 tisíc Čechů a Češek měsíčně. Lékárny vydávají (červená linka) o několik procent balení méně. Rozdíl (tyrkysová linka) je většinou lehce nad nulou. Taková situace ukazuje na běžný stav – ne všechny recepty, které lékaři předepíšou, si adresáti vyzvednou. Rozdíl v jednotkách procent proto nemusíme pitvat.
Kam mizí léky, díl třetí: SÚKL v rozporu se zákonem nezveřejňuje data, která by udělala jasněji
Číst článek
V srpnech 2018 i 2019 předepsané i vydané objemy léků dočasně poklesnou, jinak ale čísla oscilují jen mírně – angína má méně sezonní charakter než například chřipka.
Na jaře 2020 se ale čísla během několika týdnů propadnou na čtvrtinu. Příčinou je samozřejmě covid. Křivky předepsaných a vydaných léků během pandemie prakticky splynou.
Během roku 2021 se pak obě křivky postupně vrátí na úroveň před covidem. V létě 2022 nastane anomálie: lékárníci několik měsíců vydávají víc penicilinových antibiotik, než kolik lékaři předepsali.
„Obvykle se výpadek léku nahradí jiným lékem se stejnou účinnou látkou, pacient nezaznamená v podstatě žádný rozdíl,“ pokračuje Halas. „Pokud ale dojde k výpadku celé skupiny, může lékárník teoreticky vydat po konzultaci s lékařem i jinou účinnou látku.“
Přesně k tomu zřejmě došlo: tablety s penicilinem posloužily jako náhražka jiných antibiotik.
Jenže vzápětí se situace otočí a od listopadu 2022 penicilin chybí, jedenáct procent předepsaných balení zůstane nevyzvednuto. V březnu 2023 dokonce 23 procent. Část nemocných tedy svůj penicilin nedostala.
„Pokud jsou předpisy o hodně vyšší než výdeje, tak bych nejprve zkontrolovala, jestli nedošlo k výpadku,“ míní analytička.
Spravedlivé výpadky
Když křivku výdejů plasticky vytvarujeme po krajích, „zvítězí“ Vysočina, kde je spotřeba na hlavu nejvyšší. Na spodním konci spektra je Moravskoslezský kraj, ostatní regiony mezi nimi.
Znamená to, že jsou v Jihlavě a Třebíči simulanti, zatímco ostravští chachaři angínu přecházejí bez léků? Spíš ne. Na číslech se může projevit například migrace – pro Vysočinu jsou typické pracovní či studijní přesuny do Prahy či Brna, které zkreslují počty obyvatel regionu. Data může zkreslovat i to, že jeden pacient může docházet k lékaři jinde, než kde si vyzvedává lék. Srovnání krajů má svoje zákruty.
Další častý zdroj zkreslení – rozdíl mezi formálním a skutečným působištěm – zřejmě nehraje roli.
„Jedná se o okres předepisujícího či vydávajícího pracoviště, například u řetězcových lékáren jde o výdej v konkrétní lékárně, okres není vztažen na sídlo firmy,“ potvrdila Klára Brunclíková, tisková mluvčí SÚKL.
Stejným způsobem můžeme data rozparcelovat až na okresy. U nich ale bude efekt „přeshraničního zkreslení“ ještě silnější.
Podstatnější než žebříček odolnosti je ale otázka, zda v některém kraji došlo či dochází k totálním výpadkům. Proto se také díváme na data o výdejích. Pokud by tomu tak bylo, v obou grafech by v takovém případě během celostátního výpadku, jaký nastal letos na jaře a na konci léta, byl propad u některého z krajů prudší než u jiných. A to, zdá se, nenastalo. Výpadek penicilinové skupiny se rozprostřel přes celé Česko poměrně spravedlivě.
Praha citlivější
Data ovšem umožňují také jemnější pohled. Jak jsme popisovali, jedním z příznaků citlivosti na výpadky je vztah mezi předepsanými a vydanými léky. Vysoký rozdíl indikuje výpadek.
Pokud se podíváme na penicilinově kritické roky 2022 a 2023, vynikne Praha. Nevyzvednutých eReceptů má v prvním roce 15 procent, ve druhém dokonce 23 procent. V ostatních krajích většinou rozdíl mezi předpisy a výdeji vychází „šul nul“, nebo dokonce převažují výdeje.
Do jisté míry může opět hrát roli „přeshraniční efekt“, kdy si pacienti léky vyzvedávají jinde, než kde mají lékaře. Pražský rozdíl mezi oběma čísly je nicméně příliš velký; hlavní město je zřejmě k výpadkům skutečně náchylnější. A jelikož jde i o novinářský pupek země, může být intenzivnější i mediální odpověď.
Z veřejně dostupných dat bohužel hypotézu, že na Prahu dopadají výpadky silněji, neumíme potvrdit stoprocentně. Bez údajů samotných lékáren, které SÚKL ani iROZHLAS.cz nemají k dispozici, to nelze. Úřad sice výpadky léčiv sleduje a zveřejňuje, ale jen na celostátní úrovni.
