Ministerstvo financí chce šetřit na sociálních programech. Stát tím prodělá, zní od expertů i z vlády
Omezení peněz na sociální oblast přichází v době, kdy část peněz z Evropského sociálního fondu zůstává odkloněná do dopravní infrastruktury. Novela zákona o sociálních službách navíc vytvoří nový tlak na provozovatele domovů seniorů a další organizace.
Ministerstvo financí plánuje snížit spoluúčast státu na dofinancování projektů placených několika unijními fondy včetně Evropského sociálního fondu (ESF). Jím financované organizace přitom podporují pečující osoby nebo pomáhají lidem s handicapy při hledání práce. Stát by do projektů placených z ESF vložil do roku 2027 o 4,5 miliardy korun méně než podle původního plánu.
Kterých fondů se týká snížení státní spoluúčasti
- Evropský sociální fond
- Fond pro spravedlivou transformaci
- Evropský fond pro regionální rozvoj
- Fond soudržnosti
Projekty jsou zatím z 85 procent financovány penězi z fondu, z deseti procent státem a zbylých pět procent si organizace platí samy. Pokud navrhovaná změna projde, spoluúčast žadatelů se výrazně zvýší. Například pro pražské organizace by měla být až padesátiprocentní.
Podle mluvčí ministerstva financí Gabriely Krušinové by se změna neměla dotknout chudších krajů. „V aktuálním návrhu ministerstva financí se změna nedotýká krajů Ústeckého, Karlovarského, Libereckého, Pardubického, Královéhradeckého, Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského, a to ve všech dosud podporovaných oblastech. Nelze však vyloučit, že se v omezené míře dotkne i příjemců z výše uvedených regionů,“ uvádí.
Odpor přímo z vlády
Proti návrhu ministerstva financí se už ohradilo ministerstvo práce a sociálních věcí vedené Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). „Navrhovaná změna pravidel spolufinancování by vedla k tomu, že by skupiny příjemců dotčené úpravou přestaly projekty předkládat a dané služby pro cílové skupiny by musel zajistit stát jiným způsobem. Což by pro státní rozpočet mohlo být paradoxně nákladnější,“ říká tisková mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Eva Davidová.
Ministr Jurečka plánuje společné jednání s premiérem Petrem Fialou, ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS) a se zástupci neziskového sektoru a sociálních služeb, na kterém chtějí probrat možnost úprav financování.
Konec podvodů s dávkami, tvrdí Jurečka. ‚Zneužívání je na hladině několika procent,‘ oponuje socioložka
Číst článek
Silvie Pýchová z Rady vlády pro nestátní neziskové organizace upozorňuje, že ač prý rozumí snaze optimalizovat státní rozpočet, není možné měnit pravidla uprostřed období, kdy se již výzvy otevírají. „Nelze očekávat, že poskytovatelé sociálních služeb z řad nestátních neziskových organizací budou schopni takto narychlo získat finance na spolufinancování projektů z dalších zdrojů. Tyto organizace přitom z prostředků EU zajišťují služby, které reagují na státem identifikované potřeby společnosti,“ popisuje Pýchová.
Do fondu řízl už Babiš
Už v roce 2020 snížila objem fondu vláda ANO, ČSSD a KDU-ČSL vedená Andrejem Babišem (ANO). Ta si tehdy na evropské úrovni vydobyla výjimku a zhruba desetinu peněz převedla ve prospěch fondů infrastrukturních. Celkem se jednalo o 6,7 miliardy korun pro celé dotační období, tedy do roku 2027.
„My nechceme tyhle měkké programy, ty workshopy a semináře a analýzy, ze kterých nic nevypadne. My chceme peníze na investice,“ prohlásil Babiš v rozhovoru v České televizi. Již tehdy se sociální služby a neziskové organizace proti takovému kroku ohrazovaly.
„Za to krácení si postavíme šest kilometrů dálnice, nebo zaplatíme obrovské portfolio služeb pro obyvatele. V infrastrukturních projektech je to plivnutí do moře, v sociální oblasti je to klíčová věc,“ uvedl tehdy Jan Černý z organizace Člověk v tísni.
Podle zástupkyně Iniciativy Za Bydlení, Ivy Kuchyňkové, se od Babišova řezu nemohly uskutečnit desítky projektů v sociálních službách a pomoci se proto nedostalo tisícovkám lidí. „Projektová kapacita je zcela nedostatečná a žádosti jsou řadě žadatelům vraceny či odloženy. Víme přitom, že neřešení sociálních problému je nakonec vždycky dražší než prevence.“
Babišova vláda získala od Unie výjimku pod příslibem, že při zhoršující se ekonomické situaci vrátí peníze zpět do sociálního fondu. A s tím současní představitelé, v čele se Stanjurou, otálejí.
„Potřebujeme dobudovat dálnice, silnice a taky kvalitní železnice. Tam potřebujeme stovky miliard v příštích letech a každá miliarda, která bude z evropských peněz, se určitě efektivně v této oblasti vynaloží,“ řekl ministr financí.
Chystá se reforma dávek. Místo čtyř podpor má být jedna ‚superdávka‘. U žadatelů se bude řešit majetek
Číst článek
Podle tiskového oddělení ministerstva dopravy byly peníze ze sociálního fondu převedeny na projekty modernizace a výstavby tramvajových a trolejbusových linek ve městech. „Města tedy již mohou počítat s financováním konkrétních dopravních investic také z prostředků přesunutých z ESF,“ sdělil mluvčí ministerstva dopravy Filip Medelský.
Eurokomisař varuje
Obavy neziskového sektoru sdílí eurokomisař pro trh a sociální práva Nicolas Schmit. „Převod zmíněných deseti procent z fondu by v žádném případě nemělo být na úkor sociálních služeb. Měly by být věnovány odpovídající finanční prostředky zvyšující se energetické chudobě, integraci ukrajinských uprchlíků a potřebě vytvořit komplexní strategii v oblasti dovedností a kvalifikace,“ uvádí v dopise zaslanému Iniciativě Za Bydlení, který má redakce serveru iROZHLAS.cz k dispozici.
„Jsem si vědom zásadní role nevládních organizací při poskytování širokého spektra sociálních služeb a byl bych nerad, kdyby jejich kapacita byla oslabena. Náš postoj k vrácení deseti procent do fondu byl při různých příležitostech sdělen příslušným českým orgánům. Konečné rozhodnutí však zůstává zcela v kompetenci české vlády,“ vysvětluje v dopise Schmit.
Více zodpovědnosti, méně peněz
Návrh na zvýšení spoluúčasti žadatelů přichází paradoxně ve chvíli, kdy stát zamýšlí posílit význam terénních asistenčních služeb v sociálním systému. Počítá s tím alespoň reforma zákona o sociálních službách připravovaná ministerstvem práce a sociálních věcí.
Evropský sociální fond (ESF)
Účely fondu je poskytovat podporu lidem na pracovním trhu, usnadňovat sociální začleňování, pomáhat osobám ze znevýhodněných skupin, rozvíjet kvalifikovanou pracovní sílu a bojovat proti diskriminaci. Fond rovněž podporuje výzkum a vývoj.
Česká republika čerpá z ESF peníze už od roku 2004. Celkem přes něj má v letech 2021-2027 do Česka doputovat 35 miliard korun.
„Veškerý tlak je teď vyvíjen na domovy seniorů a jiná pobytová zařízení. Právě na zaplacení školení a vůbec platů terénních pracovníků by mohly být peníze z fondu určené,“ popisuje Jan Černý, ředitel sociálních a vzdělávacích programů organizace Člověk v tísni.
Reforma sociálních služeb zřejmě povede k některým nákladným změnám v azylových domech. „V Česku úplně neumíme zajišťovat adekvátní péči pro lidi bez domova, kteří jsou zároveň závislí. Potřebujeme začít propojovat adiktologii s pomocí lidem bez domova,“ objasňuje Jakub Dutka, hlavní metodik organizace Naděje.
Novela počítá s tím, že vzniknou i „mokré“ varianty azylových domů, které budou u klientů tolerovat určitou míru alkoholu či jiných omamných látek v krvi. „Podle našich propočtů potřebujeme celorepublikově okolo 660 milionů korun na proškolení a navýšení personálních kapacit pro asi dva a půl tisíce klientů. Neumím si představit, jak se nám tato změna má povést bez prostředků z fondu ESF+,“ doplňuje Dutka.
‚Nejistota je nejhorší‘
Nová pravidla financování by vedle velkých organizací dopadla i na menší neziskovky. Jednou z takových je jesenický Darmoděj, který s pětatřiceti zaměstnanci poskytne ročně služby dvanácti stovkám klientů.
„Staráme se jak o rodiny s dětmi, kterým pomáháme i materiálně, například dětem sháníme brýle a školní pomůcky, tak naši pracovníci poskytují individuální terénní péči pro celý region. Provozujeme doléčovací služby pro klienty z psychiatrických nemocnic v Bílé Vodě a Opavě a provozujeme kontaktní centrum v Jeseníku na autobusovém nádraží,“ vyjmenovává aktivity Darmoděje ředitel Josef Vondrka.
„Už v jednom projektu jsme byli neúspěšní, protože výzva byla vyčerpaná. Můžeme ten projekt znovu podat v lednu, ale pokud by platily nové podmínky o spoluúčasti, je to pro nás nereálné. Už teď jsme řešili, jestli je pro nás pětiprocentní financování z vlastních zdrojů únosné,“ popisuje situaci.
Měl by se zjednodušit systém dávek, kdy by místo dvaceti existovaly pouze dvě, míní sociolog
Číst článek
O tom, že by Olomoucký kraj měl mít podle ministerstva financí podmínky přece jenom mírnější, Vondrka nic neví. „V covidu nás kraj pravidelně vyzýval k online jednání, ale teď se nic takového neobjevilo a my nic nevíme. Nejistota je pro nás nejhorší. Mám pocit, že si vláda řekla, že to neziskovky zase nějak unesou a udělají.“
Nová pravidla spolufinancování teď leží na stole vládě, která by je měla projednat v nejbližších dnech.
Projekty, na které se nedostalo
Podle ministerstva práce a sociálních věcí je aktuálně v „zásobníku“ celkem 269 projektů za 1,34 miliardy korun. Splnily veškeré náležitosti, nicméně jejich podpora byla zastavena kvůli nedostatku peněz.
„V některých výzvách hodnocení ještě probíhá, proto není počet náhradních projektů konečný. Pokud nastane situace, kdy projekt může být dodatečně financován, je žadatel o této skutečnosti neprodleně informován,“ doplňuje mluvčí ministerstva Jakub Augusta.
Nejvíce peněz postrádají oblasti služeb pro ohrožené děti a mladé dospělé. Jsou to například projekty pro děti přicházející do azylových domů, podpora samoživitelů anebo rodičů starajících se dítě s handicapem. V této výzvě jsou v převisu žádosti zhruba za jednu miliardu korun.
