‚Mužský vzor tam nejsem.‘ Pappa program učí vězně porozumět, jak rozdělení mřížemi vnímají jejich děti
Věznice v Bělušicích na Mostecku patří k zařízením, společně s věznicemi v Horním Slavkově, Znojmě a Pardubicích, kde vězeňská služba zkouší speciální program pro vězněné otce. Ti mají během sezení s vychovateli a lektory přijít na to, jak pobyt otce za mřížemi působí na jejich děti – tedy jaký vliv má jejich odsouzení na dětskou psychiku i výsledky dětí ve škole.
Šest vytipovaných vězňů, kteří mají dohromady 15 dětí, má za sebou sezení s vychovateli a školenými lektory. Cílem je, aby si uvědomili, jak jejich děti trpí tím, že mají táty za mřížemi.
Odsouzení z věznice v Bělušicích si mohou díky novému uvědomit, co jejich uvěznění dělá jejich dětem
„Odsouzení nám představují svoji rodinu a vnáší pomyslně své děti do té skupiny. Je tam zvládání komunikace s dětmi, zvládání emocí dětí,“ přibližuje témata jednotlivých sezení vychovatel bělušické věznice Milan Hanzlík.
Cyklus sezení je zakončený závěrečným dnem, kdy si otcové pozvou své děti a rodiny. V Bělušicích k tomu účelu vznikla nová zahrada v těsném sousedství věznice i pokoj zařízený hračkami a dětským nábytkem.
Podle ředitele věznice v Bělušicích Ondřeje Kroupy se vězni po absolvování Pappa programu ve vztahu k dětem změní. „Ti odsouzení jsou pak jiní – víc si se svými dětmi hrají, víc s nimi komunikují. Na dítě to má velmi pozitivní vliv,“ shrnuje.
Když jde rodič do vězení, přestává rozumět svému dítěti. To je opuštěné a má strach, tvrdí výzkumnice
Číst článek
Mluví o tom i jeden z odsouzených – Radek, který má tři děti. Dvě už dospělé a 11letého syna. Ve vězní byl předtím už dvakrát.
„Do té doby jsem neměl přehled o tom, jak může dítě, třeba i malé, vnímat, co se v rodině děje. Na to jsem si přišel až při Pappa programu. Teď chápu, jak ten 11letý vnímá, že já jako mužský vzor tam nejsem. Je to pro něj špatné – je to znát na jeho chování ve škole i venku,“ vysvětluje Radek.
Nepřestali být otci
Model přebrala Vězeňská služba jako první v Evropě od Norské nápravné služby, která má s takzvaným Pappa programem mnohaletou zkušenost.
„Především jde o to, aby se stali správnými otci. To, že je někdo ve vězení, ještě neznamená, že má přestat být otcem. Je ale izolován od společnosti, tedy částečně i od rodiny, a to má samozřejmě dopad i na děti,“ vysvětluje Šárka Černá, garantka programu z Generálního ředitelství Vězeňské služby.
„Otec by si měl uvědomit, co jeho trestná činnost a uvěznění znamená pro jeho dítě. My nechceme, aby na to ty děti doplácely – a měl by si to uvědomit i ten otec,“ zdůrazňuje Černá.
Od roku 2025 chce Vězeňská služba program týkající se vězňů otců rozšířit do všech českých věznic.
