Pavlův poradní sbor dává logiku, kandidáti na ústavní soudce pak snadněji projdou Senátem, tvrdí politolog

Prezident Petr Pavel by měl tento rok jmenovat sedm nových ústavních soudců. Jeho mechanismus se od předchozích prezidentů trochu liší. „Prezident Pavel totiž vyjmenoval instituce, které jsou spojené s ústavněprávní nebo i širší právní sférou, a ty mají navrhovat kandidáty. Je to určitý způsob, jak vytvořit filtr, přes který přijdou lidé, ze kterých si může vybírat,“ přibližuje politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podle politologa Kopečka zajistí Pavlův mechanismus pro výběr ústavních soudců snadnější legitimizaci kandidátů před Senátem | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Jednou z klíčových pravomocí prezidenta je jmenovat nové ústavní soudce. Hlava státu navrhuje své kandidáty Senátu, který je následně schvaluje. Petr Pavel jich letos musí jmenovat sedm z patnácti.

Přehrát

00:00 / 00:00

Host: politolog Lubomír Kopeček. Moderuje Zita Senková

Už v květnu totiž končí mandát třem soudcům Ústavního soudu. Do konce letošního roku pak ještě dalším čtyřem včetně předsedy Pavla Rychetského. Pro výběr nových ústavních soudců vytvořil prezident Pavel sedmičlenný poradní tým vedený ústavním právníkem Janem Kyselou.

„Je zjevné, že Petr Pavel není expertem v oblasti ústavního práva. Zvolil přístup, který dává logiku. To jest, pokud nevím, vytvořím tým, který mi poradí. Nemyslím si, že to je špatný krok, naopak bych ho hodnotil velmi pozitivně. Bude to mít i ten efekt, že pokud vytvořím panel z reprezentativních osob, vtáhnu do procesu výběru i instituce,“ vysvětluje politolog Kopeček v pořadu Jak to vidí... na Dvojce a doplňuje:

Pavel hledá nové ústavní soudce. Zatím se setká s možnými kandidáty Baxou a Zemanovou

Číst článek

„Prezident Pavel totiž vyjmenoval instituce, které jsou spojené s ústavněprávní nebo i širší právní sférou, a ty mají navrhovat kandidáty. Je to určitý způsob, jak vytvořit filtr, přes který přijdou lidé, ze kterých si může vybírat. Současně je to dobrý způsob, jak je v podstatě legitimizovat před Senátem. V minulosti se stávalo, třeba u Miloše Zemana a ještě výrazněji u jeho předchůdce Václava Klause, že se Senát jako horní komora Parlamentu k  navrženým kandidátům nestavěl vždy úplně pozitivně.“

Podle Kopečka je to cesta, jak zajistit relativně efektivní mechanismus při poměrně velké obměně:

„Kandidáti přes Senát projdou relativně hladce. Budou-li podpořeni hlasem úctyhodných institucí, které se v dané sféře pohybují a orientují, budou se senátorům mnohem hůře odmítat.“

Srovnání prezidentů

Jakým způsobem nominovali ústavní soudce předchozí čeští prezidenti?

„U Václava Havla byl docela zajímavý a silný rozměr nominovat lidi, kteří buď byli přímo součástí disentu, nebo mu byli blízcí. Byli to lidé, kteří měli silný respekt spojený s tím, že se vymezili vůči komunistickému režimu. Byl to způsob, který dával logiku. Byli mezi nimi třeba i právní filozofové. Občas ale Havel sáhl i po politicích,“ připomíná politolog.

Pavel představil poradní tým. Bude v něm právník Kysela i ekonom Marek, povede jej podnikatel Richter

Číst článek

Zatímco Václav Havel měl poradní sbor podobný tomu, který nyní sestavil Petr Pavel, Václav Klaus žádný takový neměl, srovnává Kopeček:

„Generoval soudce trochu náhodně. To se projevovalo i v tom, že řada jeho kandidátů neprošla přes Senát. Klaus nominoval hodně advokátů, akademiků a našli by se tam i politici.“

Miloš Zeman si na úvod svého mandátů jistý poradní sbor vytvořil. „Jeho sbor generoval lidi, kteří byli dost spojeni se soudcovským prostředím. Ale výrazně také přibyli akademici,“ říká politolog a dodává: „Podle mě je vhodný určitý mix nejrůznější profesí.“

Poslechněte si celý pořad, audio je nahoře v článku.

Zita Senková, tec Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme