Výjimečné vedro končí, září má být nadprůměrné. ‚Teploty už nejspíš 30 stupňů ale nepřesáhnou‘
Pátek by mohl být podle meteorologů posledním horkým dnem v Česku. S víkendem totiž podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu přijde ochlazení. Návrat tropických teplot ale nelze vyloučit. „Začátek září dokáže při vpádu teplého vzduchu vytlačit teploty vysoko i nad tropickou třicítku,“ vysvětluje meteorolog Michal Žák v rozhovoru pro Radiožurnál.
I když se počasí nedá na dlouhou dobu úplně předpovědět, mohlo by nás čekat příjemné babí léto?
Zřejmě tomu tak bude. Na druhou stranu začátek září dokáže při vpádu teplého vzduchu vytlačit teploty vysoko i nad tropickou třicítku. I když nás teď čeká citelné ochlazení, tak bych se bránil říct, že už žádný tropický den nepřijde.
Za třicet let budeme vzpomínat na letošní léto ještě jako na celkem příjemné. Intenzita vln veder by měla dál narůstat, obává se meteorolog Michal Žák. Poslechněte si rozhovor
Ale teploty už s největší pravděpodobností 30 stupňů nepřesáhnou. Zejména v druhé polovině září bychom mohli mít i babí léto. Dlouhodobější výhledy počítají s tím, že by letošní září mělo být teplotně mírně nadprůměrné.
Byla aktuální vlna veder v Česku něčím extrémní?
Záleží na úhlu pohledu. Pokud se podíváme na léto 2015, tak v něm byly horké vlny extrémnější než ty, které jsme zažili letos. Ale délka současné vlny, která před dvěma týdny začala, je poměrně úctyhodná zejména proto, že už máme polovinu srpna.
O tom, že tato vlna veder byla poměrně výjimečná, svědčí to, že padaly teplotní rekordy a často jsme zaznamenávali i tropické noci. To se ve druhé polovině srpna až tak často nestává, takže z tohoto pohledu lze hovořit o poměrně jisté výjimečnosti.
Bude letošní výjimečnost do budoucna standardem, nebo se máme připravit i na vyšší teploty?
Podle těch scénářů, které máme k dispozici a podle pokračující a prohlubující se změny klimatu, se s největší pravděpodobnosti dá říci, že opravdu to, co jsme zažili letos, bude patřit spíše ke standardu. Teploty budou pravděpodobně ještě vyšší. Za dvacet třicet let budeme zřejmě na letošní léto vzpomínat.
Silné bouřky opět zasáhnou Česko. Doprovázet je budou místy velmi silné nárazy větru, kroupy a déšť
Číst článek
Intenzita vln veder by měla v příštích dekádách dál narůstat jak teplotně, tak i délkou, po kterou nás vysoké teploty budou provázet. Ruku v ruce s tím půjdou i velmi teplé noci.
Co se dá dělat s tím, aby lidé teplotu ve městech sami nezvyšovali? Jak je ochladit?
Nejúčinnějším faktorem je funkční vertikální zeleň. Největší efekt mají vzrostlé, košaté, listnaté stromy. Je ale otázka, jestli je možné je všude vysadit.
Druhá možnost je budovat zelené stěny, případně zelené střechy, i když u nich je efekt o něco menší. Nebo používat materiály, které mají menší schopnost akumulace energie od slunečních paprsků, přes den se tak intenzivně neprohřívají a díky tomu potom teplo v noci neuvolňují zpátky.
Pokud lidé mohou, tak by měli omezit dodatečné zdroje tepla, což je na jedné straně klimatizace, která odpadní teplo vypouští do uličního prostoru, nebo třeba provoz automobilů, protože při tom také vzniká odpadní teplo, které pak ulice města zahřívá.
