Policie za rok zahájila 95 trestních řízení v souvislosti s Ukrajinou. Šedesát lidí i obvinila
Schvalování invaze, útoky proti lidskosti, podpora a propagace hnutí souvisejícího s potlačením práv a svobod člověka – trestních řízení souvisejících s Ukrajinou přibývá. Policie jich od začátku ruské invaze na Ukrajinu zahájila už téměř stovku. Více než šesti desítkám lidí pak už také sdělila obvinění. Od začátku roku jde opět o mírný nárůst. V lednu stíhala o sedm lidí méně.
Podle policejního mluvčího Ondřeje Moravčíka jsou případy související s Ukrajinou typické tím, že při nahlášení trestného činu se policii velmi často podaří také odhalit pachatele.
Policie řeší 88 případů schvalování ruské invaze na Ukrajinu, pět desítek lidí si vyslechlo obvinění
Číst článek
„Od začátku invaze jsme zahájili 95 úkonů trestního řízení. V těchto případech skutečně víme, že se stal trestný čin,“ vysvětluje Moravčík s tím, že pokud se podaří pachatele dohledat, sděluje se mu i obvinění. To už policie udělala v 67 případech.
Právní kvalifikace se přitom u trestných činů souvisejících s Ukrajinou liší. „Jedná se například o útoky proti lidskosti nebo založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka,“ vypočítává Moravčík.
Policie pak předává případ státnímu zástupci s podnětem na návrh podání obžaloby. Jak ale mluvčí dodává, i z toho důvodu policie zpravidla nezná výsledek těchto trestních řízení. „Konkrétní fáze ukončení sledována není,“ podotýká.
Jak už dříve pro server iROZHLAS.cz vysvětlil, oznámení na možné spáchání trestného činu dostává policie po desítkách. Policisté je postupně vyhodnocují, některá z nich zdaleka nejsou natolik závažná, a proto končí bez postihu.
Schvalování invaze
Policie ale prošetřuje i případy takzvaného schvalování ruské invaze. Před ním varoval na počátku ruského vpádu na Ukrajinu nejvyšší státní zástupce Igor Stříž. Podle něj by se takové chování dalo stíhat podle dvou paragrafů – 365 a 405.
Jde o paragrafy trestního zákoníku, které mluví o trestných činech „schvalování trestného činu“ a „popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia“.
„Pokud by někdo veřejně – včetně demonstrací, prostoru internetu nebo sociálních sítí – vyjadřoval souhlas s útoky Ruské federace na Ukrajinu nebo v této souvislosti vyjadřoval podporu nebo vychvaloval čelné představitele Ruské federace, mohl by za jistých podmínek čelit i trestněprávní odpovědnosti,“ uvedl k tomu nejvyšší státní zástupce v tiskové zprávě.
Kolik ale konkrétně takových trestných činů policie aktuálně šetří, možné zjistit není. Případy související s tématem Ukrajiny totiž eviduje v systému souhrnně.
