Praha osadí do sedmi let 23 tisíc střech solárními panely, plánuje náměstkyně primátora Komrsková

Praha má svůj klimatický plán, náměstkyně primátora Jana Komrsková (Piráti) ale ujišťuje, že když se všech 69 chystaných opatření nestihne zavést, nebude to vadit. „Každý rok se klimatický plán aktualizuje. Má rozpis, který by se měl ten daný rok splnit. A na konci roku se to vyhodnotí a aktualizuje. Je to živý dokument,“ říká v pořadu K věci stanice Rádio Praha Komrsková, náměstkyně zodpovědná za životní prostředí a právě i klimatický plán.

Rozhovor Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Praha chce do roku 2030 investovat 230 miliard korun do opatření na snížení emisí oxidu uhličitého. Co se za ty velké peníze změní? Bude se nám v Praze lépe dýchat?
Praha přijala strategický dokument, který se nazývá klimatický plán. Ten je tvořen z několika opatřeními, je jich konkrétně 69, a ta se samozřejmě mění podle aktuální situace. Jsou rozdělena do čtyř základních oblastí. Je to udržitelná doprava, je to cirkulární ekonomika, je to energie a jsou to adaptační opatření.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s náměstkyní primátora Janou Komrskovou

Když to zjednoduším, tak to jsou taková opatření, kterými by se měla Praha řídit. A všechno směřuje k tomu, aby se Pražanům žilo lépe, abychom se v 21. století podle toho řídili.

Ten plán v minulém volebním období kritizovaly některé politické strany, mimo jiné ODS, která je teď součástí koalice. Jak se domluvíte?
Klimatický plán není dokument, který by se hodil takzvaně pod stůl. Takových dokumentů může být i celá řada. A proto jsme z něho udělali přímo gesci do životního prostředí.

Ale jde to napříč dopravou, napříč energiemi, napříč životním prostředím, to je moje gesce, ale je tam i veřejný prostor. Takže každý tam má svůj díl práce. Já jsem jenom zastřešující orgán a ke mně nejvíc spadají adaptační opatření čili taková ta zelená část.

Přesto se v zelené části domluvíte s ODS?
Určitě.

Solární panely

Když byste měla jedno z těch 69 opatření zkonkretizovat, abychom si mohli představit, co to pro Pražany bude znamenat, tak co to bude?
Například to, co lidé hodně znají a teď je využíváno, a to jsou solární panely na budovy. Praha má hodně budov a má plán do roku 2030 obsadit asi 23 tisíc střech solárními panely. A už na tom začala pracovat. Tohle je jasný cíl, kterého bychom chtěli dosáhnout.

Ale to se asi netýká historického centra.
Historické centrum by mohlo být osazeno panely, ale to jsou speciální aktivity a plochy, které by tam měly být osazené. A nejsou to ty běžné černé panely.

Soběstačnost pomocí fotovoltaiky je v zimních měsících chiméra, říká analytik Macenauer

Číst článek

Já se ptám kvůli památkářům, jestli by se jim líbilo, kdyby se do historického centra daly na střechy solární panely.
Líbilo, pokud by splňovaly všechny podmínky. Samozřejmě je to u historických budov velmi náročné.

Solární panely, o kterých mluvíte, ty budou jen na městských budovách?
Ano, zejména to budou školy, školky, městské budovy, úřady.

V tuto chvíli máme 69 opatření, jak jste říkala, do roku 2030. Co když se to nestihne? Co to pro Prahu bude znamenat?
Každý rok se klimatický plán aktualizuje. Má svůj akční plán na následující rok, čili má rozpis, který by se měl ten daný rok splnit. A na konci roku se to vyhodnotí a aktualizuje. Je to prostě živý dokument. Nepředstavujte si to jako pravidla, která se nemění.

Takže když něco nestihneme, tak se nic nestane.
Dá se to tak říct. Ale spousta věcí už je buď hotových, anebo už je rozpracovaných v takové fázi, že prostě dojedou.

Bioplynka za Prahou

Praha loni koupila bioplynovou stanici v Chrástu u Poříčan. Ročně má vyrobit miliony kubíků bioplynu. Jak se to bude využívat, když je až u Poříčan? Vždyť je to trochu z ruky.
Bioplynová stanice v současné chvíli umí pouze zemědělský odpad. Vlastně tak se koupila.

Největší kasino ve střední Evropě štěpí městečko za Prahou, i když tam ještě nestojí. Místní se bojí mafie

Číst článek

Teď se plánuje přestavit na gastroodpad, který se bude vozit z Prahy. A bude se využívat přímo tam jako hnojivo pro danou oblast.

To znamená, že bioplyn, který tam vznikne, zůstane u Poříčan. Ale bude se tam zpracovávat gastroodpad z Prahy.
Přesně tak.

Proč se upustilo od původního plánu výstavby takové bioplynové stanice poblíž malešické spalovny?
O tom se uvažovalo, nicméně to má několik konsekvencí. Lidé se zejména báli nepříjemného zápachu z bioplynové stanice.

Následně jsme zjistili, že finanční náklady by byly vyšší než koupit bioplynovou stanici a předělat ji na ten gastroodpad. Proto Praha přistoupila k rozhodnutí koupit bioplynku v Chrástů.

Nutrie

V Praze jsou už několik let přemnožené nutrie. Lidé je krmí i přes varovné cedule. Jaké škody mohou nutrie napáchat?
Základní problém je, že nutrie nemá přirozeného predátora, někoho, kdo by je likvidoval. Takže k likvidaci musíme přistoupit my.

Přemnožené nutrie už zaútočily na psy i lidi. ‚Dostaly se do Česka přes kožešinové farmy‚‘ říká odborník

Číst článek

A co páchají nutrie? Ničí břehy. Tím, že se tam pohybují, užírají ty břehy, tak je prostě ničí. Také jsou samozřejmě přenašečem onemocnění. Jsou nebezpečné.

Lidé je mají za atrakci, krmí je, ale taková nutrie sní až kilo potravy za den. Vůbec to není jednoduché. Loni Pražské lesy, které to mají na starosti, odchytily 300 nutrií.

Jak se Praha chystá regulovat počet nutrií? Jaký na to máte recept?
Musíme edukovat občany a turisty, i když je to náročné, aby to nebrali jako atrakci, aby nutrie nekrmili. Proto se rozmnožují, když je lidé chodí krmit. Žádné konkrétní opatření kromě odchytů nemáme.

Revitalizace parků

Další věc je revitalizace dvou významných míst v Praze. Začnu revitalizací Petřína. Co se tam chystá?
Tam se chystá pěkná věc, která už je teď v běhu. Říkáme tomu Růžový sad na Petříně. Je to investiční akce okolo 30 milionů korun, která by měla letos v létě skončit. Bude tam velká výsadba růží, okolo 330 kusů růží, růžových keřů a dalších listnatých stromů.

Za tohle já jsem velice ráda. Je to adaptační opatření, které taky vychází z klimatického plánu, když jsme se ho tady dotkli.

Zdeňek Hřib a Jana Komrsková po povolebním vyjednávání s vyjednavači SPOLU. | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

A druhá věc, která se chystá, to je opravdu veliká věc, to je revitalizace parků na Vítkově.

Jak to tam bude vypadat po revitalizaci?
Tam by se mělo proměnit vlastně úplně vše kompletně od mobiliáře přes parkové cestičky až po nové výsadby. Je to opravdu velká rekonstrukce, revitalizace, která za posledních 15 let nebyla.

A kdy to bude hotové?
Máme vybraného zhotovitele. Máme před podpisem smlouvy. Věřím, že to proběhne v pořádku. Má to několik etap, takže teď by měla začít první etapa, která by se měla dokončit asi v příštím roce. Pak bude následovat další. Takže minimálně tři roky.

Klára Škodová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme