Vakcín proti černému kašli je zatím dost, i když ne nadbytek. Ať jsou zdarma, navrhuje epidemiolog
Počet případů černého kašle stoupá nejen v Česku, ale i po celé Evropě. Nejvyšší výskyty jsou v kategorii 15 až 19 let a pak v kategorii u dětí do dvanácti měsíců věku. A právě pro ně je nemoc nejvíce nebezpečná. Česká vakcinologická společnost proto požádala gynekology, aby těhotným ženám doporučovali očkování. Protilátky matky totiž získá i dítě. Podrobnosti přidává v rozhovoru pro Radiožurnál místopředseda vakcinologů Roman Prymula.
Jak dlouho se používá vakcína, která je doporučovaná těhotným ženám? Jak dlouho se používá?
Máme k dispozici data, která jsou poměrně robustní. Ta vakcína se používá po celém světě minimálně deset let. A my ji doporučujeme už také řadu let, ale přístup české populace k očkování těhotných je poměrně negativní. Toto je první případ, kdy se to začíná trochu měnit a kdy se to začíná měnit a zvyšuje se zájem o očkování v těhotenství.
Protest proti Kremlu. Vakcinologové a černý kašel. Laureáti divadelních kritiků. Poslechněte si polední publicistiku s Věrou Štechrovou
Jaké vakcíny pro dospělé jsou v Česku aktuálně k dispozici?
Pro dospělé máme k dispozici aktuálně čtyři vakcíny – je to například Boostrix, Adacel, Boostrix IPV a Adacel Polio.
Jsou to všechno vakcíny, které mají takzvanou trojkombinaci – záškrt, tetanus a černý kašel. Jsou v polovičních dávkách oproti té dětské vakcíně, kterou aplikujeme v nejranějším věku. A u těch dvou posledních je přidána i komponenta dětské přenosné obrny.
V posledních dnech se spekulovalo, jestli vakcíny jsou vůbec dostupné. Jaká je tedy situace?
Vakcíny na trhu jsou, ale není jich žádný přebytek, protože se v posledních týdnech významně zvýšil zájem o očkování. Ale v tuto chvíli není v Česku žádný výrazný nedostatek.
Kdyby se ten zájem i nadále zvyšoval, tak by bylo třeba další vakcíny doobjednat, protože ty se původně plánovaly pouze pro jedince do jedenácti let. Ze strany seniorů tady totiž nikdy zvýšený zájem nebyl a u nás se neočkovalo významně ani u těhotných.
Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje přeočkování proti tetanu, záškrtu a černému kašli každých deset let. Proč to v Česku nebývalo ani doporučeno?
My máme pouze povinné přeočkování proti tetanu. Jiná povinná vakcinace pro dospělé není a donedávna to žádný problém nebyl. Protože když se třeba podíváme na záškrt, tak tady byly poslední případy před desítkami let.
Děti bez očkování proti černému kašli nebudou vyloučené z výuky, uklidňuje hlavní hygienička
Číst článek
Teprve v loňském či předloňském roce se opět začaly objevovat nové případy. A co se týká černého kašle, tak tady byla epidemie naposledy před deseti lety. Jinak ty případy nebyly nijak dramatické.
Tuším ale, že v roce 2021 bylo také více případů černého kašle.
Ano, ty případy postupně narůstají, protože poté, co se začalo očkovat tou acelulární (nebuněčnou, pozn. red.) vakcínou, tak postupně ta křivka narůstá.
Je tedy jasné, že se bude měnit ta strategie a doporučení je zatím takové, že ne, že bychom přeočkovávali jednou za deset let s komponentou proti černému kašli, ale chceme přeočkovávat minimálně jednou v tom dospělém věku. Takže teď se bude jednat o tom, v jakém věku to konkrétně bude. A tato vakcína by tedy logicky měla být hrazena z pojištění.
Kdy přeočkovat?
Jak je to u dospělých, kteří byli očkování před rokem 2007, kdy byl využíván jiný typ vakcíny?
Tam těch nových případů tolik není, jako v té kategorii 15 až 19 let. Dříve jsme používali vakcínu celobuněčnou, která měla lepší imunogenitu. Ale měla i řadu nežádoucích reakcí, byť ne až tak závažných, a proto byla postupně opuštěna. Nejdéle s ní očkovali Poláci.
Od roku 2007 máme celou populaci očkovanou novou nebuněčnou vakcínou. Zatím se to zřejmě projevuje tím, že máme v té kategorii 15 až 19 let máme nejvyšší výskyt tohoto onemocnění.
Proti černému kašli a záškrtu máme 70 000 vakcín, tvrdí ministerstvo. Další dodávku očekává v březnu
Číst článek
To očkování podle vakcinologů neposkytuje celoživotní ochranu. Dá se říci, jak dlouho to očkování funguje?
Spolehlivě se nedá říci nic. Ze studií, které probíhaly, víme, že po té očkovací dávce vydrží imunita kolem tří až pěti let. Ale jsou samozřejmě individuální rozdíly – u někoho to může být jeden rok, u někoho sedm let. Po prodělaném onemocnění je ta imunita delší – může se pohybovat mezi pěti až sedmi lety.
Co když jsou lidé, kteří by se rádi nechali naočkovat proti černému kašli, ale zároveň se nechali v poslední době naočkovat proti tetanu. Jaký by měl být ten postup?
Pravidla, která platila pro očkování proti tetanu, byla, že bychom neměli opakovat dávku, pokud jsme tu předchozí absolvovali před dobou kratší než čtyři roky. Striktní omezení hovořilo o jednom roce.
Ale celosvětová doporučení říkají, že pokud se očkuje vícevalentní kombinací – tedy nejen proti tetanu, ale i černému kašli a záškrtu – tak ta omezení neplatí a už po jednom až dvou měsících je možné aplikovat novou dávku této vícevalentní vakcíny. Takže by to neměl být problém.
Tato zmiňovaná souhrnná vakcína je ale placená, byť na ni částečně přispívá pojišťovna. Jak je pravděpodobné, že by do budoucna mohla být zdarma a tedy i přístupnější pro širší veřejnost?
To je to, o čem jsem na začátku mluvil. Je v zásadě odsouhlaseno, že je žádoucí, aby tady byla minimálně jedna dávka v dospělosti. A jelikož je to součástí našeho očkovacího kalendáře, tak by celá ta troj-čtyřvakcína měla být hrazena. Ale odkdy to bude, to si teď netroufám říct.
Na čem to záleží?
Záleží to na tom, jestli bude naše doporučení akceptováno, protože Česká vakcinologická společnost má pouze poradní hlas, není to názor, který by byl pro systém závazný. Schválit to musí Národní imunizační komise – poté to bude už víceméně technická záležitost úpravy vyhlášky.
