Ze 40 úvazků tři: ministerstvo zdravotnictví polevuje v modernizaci péče o duševní zdraví

„Péče o duševní zdraví není pro ministerstvo zdravotnictví žádnou prioritou. Nikdo se tomu systematicky nevěnuje,“ popisuje Marie Salomonová, členka Rady vlády pro duševní zdraví. Na stagnující stav upozorňují i uživatelé duševní péče v otevřeném dopise kabinetu Petra Fialy (ODS). Kritizují výroky ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) týkající se reformy a toho, že modernizace je plod „hluboké nenávisti premiéra Babiše“.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pokoj na chlapeckém oddělení v dětské psychiatrické nemocnici v Lounech

Do vybavení psychiatrických nemocnic se léta neinvestovalo (ilustrační foto) | Foto: Anna Košlerová | Zdroj: Český rozhlas

reforma péče o duševní zdraví

Idea reformy péče o duševní zdraví se zrodila již v 90. letech minulého století. V roce 2013 ji pak oficiálně schválilo ministerstvo zdravotnictví, ale až v roce 2017 se podařilo získat finance z evropských dotací. Na první fázi reformy z Bruselu přiteklo 2,5 miliardy korun. Z nich se zaplatily transformační plány pro snížení počtu lůžek v každé nemocnici, osmnáct měsíců pilotního provozu Center duševního zdraví (ambulantní péče, která má z velké míry nahradit psychiatrické instituce), ale také rekonstrukce sedmi současných psychiatrických nemocnic.

Reforma si klade za úkol zvýšit kvalitu péče a omezit stigmatizaci lidí s duševním onemocněním. V její první etapě vzniklo 30 center duševního zdraví, kde týmy zdravotníků a sociálních pracovníků poskytují psychiatrickým pacientům ambulantní péči v docházkové vzdálenosti od jejich bydliště, případně pacienty navštěvují přímo u nich doma

V Česku zkolabovala dětská psychiatrická péče, sdělil Českému rozhlasu na konci minulého roku primář dětského oddělení Psychiatrické nemocnice v Havlíčkově Brodě Tomáš Havelka. Tento kolaps by se podle expertů však mohl brzy dotknout i běžné psychiatrie.

„Psychiatři stárnou, není jich dost, psychiatrické nemocnice jsou přeplněné a ministerstvo zdravotnictví k duševnímu zdraví přistupuje velmi pasivně,“ shrnuje situaci Salomonová.

Podotýká, že se zhroutilo ministerské vedení projektů, které o modernizaci současného přehlceného a zastaralého systému usilovalo.

Ministerstvo zdravotnictví, které má psychiatrii v gesci, se hájí tím, že připravuje nové projekty, které budou zaměřeny na dílčí části modernizace péče o duševní zdraví. „S těmito projekty bude souviset i personální posílení pro jejich zdárnou realizaci,“ slíbil mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.

Konec oddělení

Momentálně jsou však na ministerstvu zdravotnictví na reformu péče o duševní zdraví vyhrazeny pouze tři pracovní úvazky. Resort serveru iROZHLAS.cz potvrdil zánik oddělení o 40 lidech ke konci roku 2022. Podle Jakoba ministerstvo opustil i Pavel Mička, člověk, který oddělení vedl.

Salomonová také upozorňuje, že se přestal scházet ministerský výkonný výbor, který měl péči o duševní zdraví na starosti.

Dětem chybí intenzivní psychiatrická péče. Zařízení si je přehazují jak horký brambor, míní ombudsman

Číst článek

Mluvčí ministerstva serveru iROZHLAS.cz sdělil, že výkonný výbor stále existuje. Zda se schází, ale neuvedl. „Do budoucna předpokládáme transformaci a celkově úpravy řídících struktur reformy, a to i v souvislosti s úpravami statutu Národní rady pro duševní zdraví,“ napsal mluvčí Jakob.

Podle Salomonové, členky zmíněné rady, nemá agendu duševního zdraví v resortu zdravotnictví na starosti nikdo. „Reformě chybí vedení, což je v době, kdy každý třetí zažívá duševní problémy, neakceptovatelné,“ kritizuje Salomonová.

„Viditelné výsledky práce z minulých let přichází vniveč a není patrná vůle pracovat na moderním systému péče, který má ve středu zájmu člověka s onemocněním a jeho kvalitu života,“ míní.

Přetížené vedení

Podle předsedkyně psychiatrické společnosti Simony Papežové je namístě přehodnotit cíle reformy. „A to si myslím, že je nějaký proces, který by asi zasloužil vyšší koordinaci,“ popisuje.

Podle Papežové jsou lidé, kteří měli reformu na starosti, přetížení. „Na každého je toho strašně moc a nedokážeme najít kapacitu na koordinaci cílů, protože všichni jsme zahlceni tou normální nebo tou lékařskou prací, takže z tohoto pohledu tam asi nemůžeme jít ani moc dál.“

Centrum Duševního zdraví (CDZ)

Centra duševního zdraví by s postupující reformou péče o duševní zdraví měla postupně nahradit velké psychiatrické nemocnice. Podobných zařízení je v Česku zatím 29, ale podle Národního akčního plánu pro duševní zdraví má vzniknout dalších 71 center do roku 2030.

Podle šéfky psychiatrické společnosti je na koordinaci potřeba více energie a více úvazků. Vzhledem k současnému personálnímu obsazení to není možné. I když chápeme, že s úkolem pro ministerstva úvazky snižovat, navýšit podporu psychiatrii je obtížně realizovatelné, říká Papežová.

Evropské peníze

Podle Salomonové vláda nenaplňuje své prohlášení, v němž slibuje, že se reformě péče o duševní zdraví bude aktivně věnovat.

Ministerstvo zdravotnictví kritiku odmítá s tím, že reforma pokračuje dále a úřad je aktivní. Jako příklad uvádí přípravu projektu na podporu vzdělávání dětských psychiatrů, spolupráci s ministerstvem školství na zvýšení dostupnosti prevence, podporu psychoterapie a vznik nových center duševního zdraví.

Podle Salomonové je nevyhovující, že k těmto procesům nejsou přizvány pacientské organizace a lidi, kterých se péče přímo týká. „Debata, pokud nějaká probíhá, je s psychiatrickou společností, nikoli se všemi, kterých se týká.“

Salomonová dále poukazuje na to, že skončilo evropské financování projektů, které měly systém péče o duševní zdraví modernizovat, a nebyly včas sepsané nové projekty.

Podle ministerstva zdravotnictví se nové projekty připravují a budou zaměřeny na dílčí části reformy. Jedna z agend, kterou měl resort zdravotnictví na starosti, je například zapojování lidí se zkušeností s duševním onemocněním do samotné reformy. To je podle Salomonové klíčové, protože to jsou lidé, kterých se péče o duševní zdraví týká nejvíc.

Chybí personál

„Kvůli nedbalosti ministerstva ten projekt poběží až v roce 2025, pokud tedy bude schválen, což znamená, že uživatelé péče z reformy vypadnou na dva až tři roky,“ zlobí se Salomonová.

Tvrdí, že v ohrožení jsou také centra duševního zdraví (CDZ), která měla pomoci zlepšit kvalitu a dostupnost péče v Česku. Do roku 2030 má podle Národního akčního plánu v Česku vzniknout dalších 71 center nezbytných pro zpřístupnění péče o duševní zdraví.

„Abychom jim mohli spravedlivě nabídnout nějakou kvalitu života, je spočítáno, že potřebujeme stovku center, a ne těch současných 29. Nedokážu si představit, že s tímto pasivním přístupem vzniknou jakákoliv nová centra,“ míní Salomonová a upozorňuje, že ukotvení center duševního zdraví je další součástí vládního prohlášení.

Čtyři roky tajností. Ministerstvo zdravotnictví případ ‚mučení‘ na psychiatrii odmítalo zveřejnit

Číst článek

Zda se podaří cíle v této oblasti naplnit, je podle Papežové především otázkou dostatku plně kvalifikovaného personálu.

„Ten v současné chvíli nemáme. Jednou z hlavních priorit ministerstva zdravotnictví je nyní věnovat svou pozornost právě této oblasti, tedy podpoře nárůstu počtu odborníků, kteří by pomohli tyto služby realizovat,“ popisuje serveru iROZHLAS.cz.

Válek: Nenáviděli se

Znepokojeni jsou také uživatelé péče (lidé se zkušeností s duševním onemocněním), kteří v dopise vládě i ministerstvu zdravotnictví varují, že centra duševního zdraví jsou v ohrožení stejně tak jako budoucnost péče o duševní zdraví.

Autoři dopisu se ohrazují proti výrokům ministra zdravotnictví Vlastimila Válka na adresu center pro Deník N, kdy uvedl, že centra jsou „plodem upřímné, hluboké nenávisti premiéra Babiše s ministryní Maláčovou“. Podle Válka se totiž Babiš s Maláčovou nenáviděli a „nikdy se nepostavil model spolupráce ministra zdravotnictví a ministerstva práce ohledně úhrad“ za centra.

Proti výrokům ministra se ohrazuje také předsedkyně psychiatrické společnosti. „Za mě je škoda, že se, a to v Deníku N padlo, reforma spojuje s tím, že to je Babišova reforma,“ říká Papežová.

„Celá reforma začala v roce 2012, když se připravovala strategie reformy psychiatrické péče za pana ministra (Leoše) Hegera (TOP 09). A mnohé snahy reformovat systém psychiatrické péče zde byly již od 90. let,“ vzpomíná.

Kolaps dětské psychiatrie? Ignorace ministerstva mě šokuje, říká novinářka

Číst článek

Válek v rozhovoru pro Deník N na začátku března dále řekl, že „to, co dnes vidíme, je výsledek reformy psychiatrické péče vlády Andreje Babiše“. Podle ministra zdravotnictví teď musí stát zvýšit počet dětských psychiatrů a investovat peníze do akutních lůžek. „Výsledkem reformy psychiatrické péče, která nás stála mezi čtyřmi a šesti miliardami z evropských peněz, je jednoznačné zhoršení dostupnosti psychiatrické péče,“ tvrdil Válek. 

Na dotaz serveru iROZHLAS.cz, co přesně tímto výrokem myslel, ministr neodpověděl. Jeho mluvčí podotkl, že Válek „myslel to, co řekl“.

Salomonová považuje za nejhorší, že ministerstvo nekomunikuje s lidmi, kterých se péče o duševní zdraví týká nejvíce, tedy samotných uživatelů.

„Ať už se ministerstvo postaví k budoucnosti péče o duševní zdraví jakkoli, nejproblematičtější je to, že s lidmi, které tento systém nejvíc ovlivňuje, nejen žádné kroky nekonzultuje, ale ani s nimi nekomunikuje a záměrně je vynechává. Stejně jako další aktéry, kteří se na rozvoji systému podíleli posledních deset let,“ uzavírá členka rady vlády.

Anna Košlerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme