Sanace heřmanické haldy stojí. ‚Ptáme se, jestli stát Diamo kontroluje a co bude za pět let,‘ říká náměstek
Na okraji Ostravy prohořívá halda Heřmanice, stará ekologická zátěž, která i 30 let po uzavření poslední ostravské šachty velmi negativně ovlivňuje životní prostředí. „Jsou tam drobné práce, ale nezabraňuje se tomu, aby došlo k prohoření. Neběží aktivní práce. Ministerstvo tvrdí, že dokud neskončí spory, práce nebudou pokračovat,“ upozorňuje v pořadu K věci náměstek primátora Ostravy Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu).
Jenom čtyři kilometry od centra Ostravy doutná a prohořívá halda Heřmanice, stará ekologická zátěž, jejíž sanaci má na starosti státní podnik Diamo. Ten ovšem před několika týdny sanaci pozastavil. Rozhořel se ze spor o to, zda materiály použité v oddělovací vzdušné stěně, která má bránit prohoření haldy, směrem ke skládce chemických odpadů, byly v pořádku, nebo ne. Jednotlivé strany sporu podávají trestní oznámení.
Město Ostrava nemá moc možností, jak do sporu zasáhnout, není majitelem haldy. Přesto jste se rozhodli intervenovat na ministerstvech průmyslu a životního prostředí, aby se situací začali zabývat. Co je obsahem vaší výzvy? Bezesporu se dá zkrátit do několika hlavních bodů, a to je, že nám není lhostejné, co obyvatelé Ostravy musí dýchat. Je prostě nepopiratelný fakt, že to má významný vliv na životní prostředí.
Pro nás je nepředstavitelné, že po 30 letech, kdy se v Ostravě netěží, se sanace bývalých důlních a ekologických škod zastavila.
Ona ta kauza vyšla na povrch před pár týdny, ale samotná technika je už od roku 2000 na té haldě, kde se v podstatě nic významného neděje. A hrozí, že to může prohořet do neaktivní části, a tím pádem zde může být dvakrát větší znečištění.
My chceme zamezit jakémukoliv znečištění a ptáme se pana ministra, zda opravdu důsledně kontroluje svoji státní firmu, zda je opravdu srozuměn se vším, s tím, co se tam může dít a zda budou práce pokračovat a kdy.
A potom je tu taková možná drzá otázka, jak to bude vypadat za pět let. Chceme to vědět proto, abychom na rozdíl od našich předchůdců mohli kontrolovat, co Diamo dělá. Protože se nám ukázalo v praxi, že když tento státní podnik nekontrolujete, tak se potom můžete po pěti letech divit.
Diamo plánuje propouštění zaměstnanců. ‚Sanační práce budou pokračovat,‘ tvrdí státní podnik
Číst článek
Takže situace je taková, že halda prohořívá, vzniká tam spor mezi účastníky řízení, vyšetřování a podobně. Žádné sanace neprobíhají, nikdo tam nepracuje a Ostrava-Heřmanice dál dýchá množství spalin z prohořívající haldy.
Tak by se to dalo říct. Jsou tam drobné práce, ale principiálně se nezabraňuje tomu, aby došlo k prohoření. A v žádném případě tam neběží aktivní práce, aby byla halda odstraněná.
Teď jsem obdržel dopis od ministerstva průmyslu. A ta odpověď říká, že dokud neskončí jednotlivé spory, nebudeme moci aktivně pracovat a pokračovat dál. To chápeme.
Nicméně město se nechce míchat do sporů, které si Diamo samotné vytvořilo svojí prací nebo svým postupem. Je třeba říct, že samotná trestní oznámení podali lidé a ředitel samotného Diama.
Takže to není tak, že to je nekomfortní situace, kdy na Diamo někdo podává trestní oznámení, ale oni sami si je podali na své zaměstnance. To ukazuje, že ta firma není asi zcela zdravá. Nebo minimálně nepostupovala v očích ředitele dobře.
Pro nás to není dobrá odpověď a necháváme čas Diamu podle dohody někdy do prvního týdne v březnu, kdy by mělo sdělit další aspoň technické postupy. Poté budeme dál intervenovat vládu a tak dále, ať se pokračuje.
A nemůže to být otázka peněz. Ostrava dala našemu státu dost za svoji hornickou činnost na to, aby mu to vláda vrátila.
Máte vůbec vy jako magistrát nějaké páky, jak docílit toho, aby se práce co nejdřív zase rozjely?
Nemáme. Máme možnost se stát arbitry, můžeme mezi jednotlivými subjekty vyjednávat. To se nám podle mě podařilo. A myslím, že budeme schopní dohodnout s majitelem pozemku, aby neblokoval vzdušné stěny. Pokud mi to v nejbližší době dá písemně, tak pak je minimálně polovina odpovědi ministerstva lichá. V tom můžeme ministerstvu pomoc a uděláme pro to maximum.
A pokud ucítíme, že ze strany Diama, potažmo ministerstva není dobrá vůle, tak se budeme obracet kamkoliv jenom proto, abychom to dokázali urychlit.
Halda v Heřmanicích by mohla vytápět věznici i firmy, věří vědci. Prohořívat bude ještě desítky let
Číst článek
Myslím, že dnes už není nikdo na ministerstvu úplně klidný, když se tohle otevřelo a takhle to vře. Dva a půl roku to stojí a teď se o tom mluví. A najednou ministerstvo i Diamo nacházejí další možné kroky...
V bezprostřední blízkosti Heřmanické haldy je také velmi významná přírodní památka Heřmanický stav, což je významná ptačí rezervace, součást rybniční soustavy povodí Orlovského potoka. Pane náměstku, tam nehrozí ze strany haldy třeba kontaminace vod nebo další problémy?
Je třeba říct, že už někdy v roce 1930 a dál postupně vznikala tato halda z osmi nebo z devíti šachet. Vznikaly tam kalové rybníky, kam se přepravovaly vody z koksoven, z chemičky z Hrušova. A to proto, že uhlí mělo dobrou vlastnost na sebe vázat všechny nebezpečné látky a poté to vsakovalo do podloží a odtékalo to dále po vodě.
Tohle naši předci dobře vymysleli – takto přirozeně si udělali na odvalu filtr. Nicméně on se postupně nasytil. Uhlí na sebe navázalo všechny nebezpečné látky a dnes nám tam zůstalo opravdu už jenom to nasycené kamenivo.
Nasycené úplně vším, co bychom mohli myslet. Takže já osobně bych úplně klidný nebyl.
Zelené plíce Ostravy
Ostrava není jenom městem s ekologickými zátěžemi, ale také městem s velmi bohatou a rozmanitou přírodou. Zvelebují se městské parky, sady a podobně. Zkusme zmínit aspoň ty nejznámější, ty, které nejvíce ovlivňují kvalitu života obyvatel Ostravy...
Teď dobíhá úprava parku u zámečku – Denisův park ve Slezské Ostravě. Z těch velkých, které lidé znají, je to podle mě Černá louka. To je velké území, které si zaslouží svoji revitalizaci, Černá louka směrem k haldě Ema. Chceme propojit Emu přímo s centrem, protože docházková vzdálenost je tam poměrně krátká a může to být atraktivní.
Po některých vedou naučné stezky, jiné můžou sloužit jako park. Na Ostravsku řeší, co s tamními haldami
Číst článek
Zaměřujeme se na park Benátky v Mariánských Horách. V Bělském lese jsme otevřeli Cestu vody. V tomto roce tam za 17 milionů poběží další věc, a to je cesta nad rybníkem. Jsou tam další projekty, rekonstrukce běžeckého okruhu. Myslím si, že Bělský les jsou takové plíce Ostravy. Je to přece jenom přes 700 000 metrů čtverečních.
Ostrava díky své rozmanitosti a své velikosti může pro přírodu udělat více na těch místech, co jsou mimo. U parku v centru se hádáme, jestli tam bude deset stromů, nebo osm. A přitom za mnohonásobně menší peníze můžeme přírodě pomoct jinde. Nemusí to být vždy o lidech.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
