Plošné zavírání sociálních služeb nehrozí, ale přidané peníze nestačí, říká prezident asociace
Domovy pro seniory, stacionáře pro děti se zdravotním hendikepem nebo i nízkoprahové kluby pro mládež dostanou další 3,2 miliardy korun na pokrytí rostoucích nákladů. Bez nich by některým zařízením nestačily peníze na provoz. Prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký Českému rozhlasu Plus řekl, že dodatečné peníze sice situaci stabilizují, stačit ale nebudou.
Podle šetření vaší asociace dělají zvýšené náklady 4,5 miliardy korun. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) vám ale přislíbil o 1,2 miliardy méně. Kde ty peníze budou chybět? Kde budou muset sociální služby škrtat?
Je potřeba říct, že ta částka je stabilizační, lze ji tak označit. To znamená, že žádný poskytovatel nebude muset uzavřít svoje zařízení, službu nebo propouštět zaměstnance.
Peníze navíc sociální služby sice situaci stabilizují, stačit ale nebudou, řekl Českému rozhlasu Plus prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký
To jsou všechno opatření, ke kterým se schylovalo na začátku roku a na podzim.
Nicméně máme i zpětné vazby, že někde to stačit nebude. Nebude to ale už celoplošný jev, bude to regionální nebo se bude týkat jen některých typů služeb.
Proč regionální a proč jen některých služeb je jednoduché. Protože dotace a i ta částka se rozdělí podle zafixovaných směrných čísel z roku 2009. To znamená, že nějaký kraj dostane více, nějaký dostane méně, nějaký ještě bude potřebovat pro poskytovatele v daném regionu peníze.
Některé typy služeb, jako například ty zmiňované domovy pro seniory, jsou financovány z fondu veřejného zdravotního pojištění, z úhrad klientů. Takže tam je řekněme to riziko rozložené, zdrojů je více. A některé zdroje rostly, například úhrady nebo příspěvek na péči.
Ale jsou sociální služby, například nízkoprofilová zařízení pro děti a mládež, kde žádné úhrady nejsou. Nebo poradenské či adiktologické služby, které jsou na dotacích závislé třeba z 90 a více procent. To znamená, je to jediný zdroj a tam ještě může být problém.
Podle vašich dat se jen výdaje za energie letos zvýší o zhruba miliardu korun. Výrobci a dodavatelé energií ale avizují další zdražování. Počítáte s tím, že budete muset ministerstvo práce a sociálních věcí do konce roku požádat o další finanční injekci?
Teď musíme počkat na to, co zmiňoval pan ministr Jurečka, to znamená, aby se ta částka urychleně propsala. To má být během příštího týdne do jednotlivých krajů, aby věděly, kolik jim bude náležet. Aby se poté poskytovatelé dozvěděli, jakou dostanou koncovou částku.
Ministerstvo práce navrhuje od července zvýšit životní minimum. Vzrůst by mělo o devět procent
Číst článek
U energií není situace úplně stejná v celé republice. Jsou zařízení, které mají zafixovanou energii. Jsou zařízení, jejichž zřizovatelé, města, obce nebo i kraje, vysoutěžili lepší cenu.
Takže dopady nejsou stejné. Nehledě na to, že spotřeba elektrické energie je významně vyšší u pobytových zařízeních, a to nejsou jenom domovy pro seniory, to jsou například i azylové domy. Nižší je naopak u terénních služeb, které sužuje zvyšování nákladů na pohonné hmoty.
Ministr Jurečka poskytovatele sociálních služeb pravidelně odkazuje i na další zdroje, jako mimořádný dotační titul Ukrajina a na evropské peníze z programu Zaměstnanost plus. Jak dokážou tyto prostředky poskytovatelům a rostoucími náklady pomoci?
To neřeší situaci, kterou teď zažíváme. Co se týká Ukrajiny, tak je to dotační program, který má kompenzovat zvýšené nebo vzniklé náklady, které jsou spojené s poskytováním služby, zejména péče osobám z Ukrajiny. Takže to je pouze řekněme zaplacení toho, co jsme museli vydat.
Co se týká těch evropských zdrojů, tak tam musí jednotlivé kraje požádat o takzvané individuální projekty. Je to na jejich rozhodnutí, jestli do toho půjdou v letošním roce, nebo až příštím.
