Odborník na extremismus: Prokremelská scéna zneužívá násilností k protiukrajinské propagandě
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v souvislosti s nedávnými násilnými činy, ze kterých jsou podezřelí občané Ukrajiny, varoval před šířením nenávisti a neověřených informací. To podle něj platí i pro kauzu z Plzně. „Zneužívá toho prokremelská scéna, která se snaží šířit protiukrajinské nálady a svalovat vinu za odporné násilné činy na současnou vládu,“ říká politolog a odborník na projevy radikalismu z Masarykovy univerzity Miroslav Mareš.
Jak velká rizika předsudečných projevů a generalizace vidíte v souvislosti s případy z posledních týdnů?
Nepodceňoval bych je. Zneužívá je prokremelská scéna, která se snaží šířit protiukrajinské nálady a svalovat vinu za odporné násilné činy na současnou vládu. Takováto propaganda může pak radikalizovat některé jednotlivce i k násilným činům. Tomu je samozřejmě třeba zamezit.
Poslechněte si celý rozhovor s politologem a odborníkem na projevy radikalismu Miroslavem Marešem
Společnost původně přijala utečence před ruskou agresí na Ukrajině velmi vstřícně. Co se od té doby změnilo?
Společnost je od začátku polarizovaná. Část lidí přijala utečence a vyjadřovala jim podporu. Část byla ale od začátku velmi tvrdě proti nim a kritizovala vládu za pomoc Ukrajině. Nálady se také mění, jak ukazují výzkumy veřejného mínění.
Procento nespokojených mírně narůstá, protože mají pocit, že se jiným pomáhá příliš silně na jejich úkor. V tuto chvíli zůstává rozdělení stabilní, co do polarizace názorů. Část lidí tady nechce Ukrajince a odmítá, aby jím stát pomáhal.
Ukrajinské velvyslanectví v Praze plzeňský případ odsoudilo a vyjádřilo upřímný soucit oběti. Věříte, že to může zapůsobit?
Na část lidí ano. Jako argument to mohou využívat ti, kteří stojí na straně pomoci Ukrajině. Odkázat na to, že se jednalo jednotlivosti, které rozhodně nejsou kryty ukrajinským státem.
Po nedávné dohodě vládních úřadů, samospráv a neziskových organizací má k prevenci předsudečného násilí a zmínění případného napětí ve společnosti přispět expertní tým pod vedením zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové. Jak by měl postupovat, aby zmíněná snaha měla očekávaný efekt?
Univerzální a rychlá řešení asi neexistují. Část lidí už má tak vyhrocené názory, že se je nepodaří změnit. Tým by určitě měl reagovat flexibilně a být regionálně zaměřen podle toho, kde zrovna budou problémy. Rovněž by měl spolupracovat s organizacemi ukrajinské komunity, aby dostal potřebné informace a varování i k ní.
Rakušan chápe nervozitu kvůli násilným činům. Kolektivní vinu Ukrajinců ale odmítl
Číst článek
Očekáváte, že problémy budou narůstat nebo i pokračovat?
Nemohu to vyloučit. V Česku je velké množství Ukrajinců a nelze předpokládat, že všichni se budou chovat úplně v souladu s pravidly. To, že může dojít k dalším činům, které budou zneužity třeba extremistickými silami, vyloučit nelze.
Vidíte pro příslušné úřady prostor, ve kterém by měly působit na veřejnost nyní i dlouhodoběji?
Určitě se musí snažit komunikovat problémy. Ministerstvo vnitra se snaží reagovat. Důležitá je také činnost místních samospráv. To se ukazuje třeba v Brně nebo nyní v Plzni. Tam je třeba dostat znepřátelené komunity a politiky k jednomu stolu.
Ale univerzální lék neexistuje. Je to výraz dlouhodobé polarizace české společnosti. Její část se bude snažit takové činy využívat pro svoji propagandu. Permanentně musí také fungovat systematická práce bezpečnostních složek tam, kde hrozí problém nebo dojde k páchání kriminality. Nehledět na národnost nebo původ a velmi tvrdě postupovat proti tomu, co může narušit soužití.
