‚Každý týden je malér, ale zametá se to pod koberec.‘ Romové vidí, že stát pomáhat umí, ale Ukrajincům
Potyčky, demonstrace, strach. Část Romů se bouří proti ukrajinským uprchlíkům a pomoci, kterou dostali od státu i veřejnosti. „Za posledních 20 let se situace Romů v Česku ještě zhoršila. Zvýšil se počet vyloučených lokalit i jejich obyvatel. Prohloubila se tam míra chudoby. Více lidí je v exekuci,“ zdůrazňuje Miroslav Brož ze spolku Konexe v pořadu Zaostřeno Českého rozhlasu Plus. Zároveň Romové vidí, že pomáhat Česko umí, ale lidem z Ukrajiny.
V polovině června zemřel v Brně mladý romský muž, kterého pobodal cizinec. O měsíc později se v severočeské Krupce sešli lidé na demonstraci poté, co tam policie obvinila z výtržnictví muže z Moldavska. Část místních tomu ale nevěří a tvrdí, že šlo o Ukrajince.
Obavy romských demonstrantů shrnuje Josef Čonka, který se živí jako taxikář. „Celá demonstrace je o tom, aby si Ukrajinci v této zemi uvědomili, že my se sjednotíme a nenecháme je, aby na našich kamarádech, naší rodině a spoluobčanech páchali bezpráví,“ popisuje.
„Pan Rakušan nemá vůbec žádný styk s realitou, vůbec neví, co se tady děje, nerozumí tomu. Není to muž na svém místě. Kdyby šel v noci do Prahy nebo do jakéhokoliv jiného města, tak by se zbláznil,“
Rozzlobení Romové. Vládní tým nemusí k uklidnění situace stačit, expertka varuje před radikalizací
Číst článek
Podle něj se po městech pohybují komanda mladých mužů z Ukrajiny. „Pětadvacet třicet let. To jsou vojáci. Za chvíli nám ublíží. Budou tady gangy. Ukrajinské děti ve škole musí držet spolu víc než naše děti, budou vytvářet gangy, budou terorizovat naše děti,“
„Už nás pobodali v Brně, v Pardubicích, zabili nám člověka v Brně, v Teplicích. A nějak to vyšumělo. Tady jde o děti. My musíme vědět, co se děje, musíme mít odpovědi. Máme pocit, že pan Rakušan dal příkaz a policisté se to snaží zamést pod koberec. Přitom každý týden je nějaký problém,“ shrnuje Čonka obavy ze systémového rasismu zaměřeného na české Romy. V takovém nastavení pak podle něj úřady straní Ukrajincům.
Tady a teď
Romské protesty v Krupce i jinde podle Miroslava Brože z nevládního spolku Konexe, který se snaží Romům pomáhat, ve skutečnosti ukazují na dlouhodobou nespokojenost Romů s českou společností.
„Nám by se samozřejmě líbilo, kdyby Romové demonstrovali za ukončení segregace ve vzdělávání, za ukončování diskriminace na trhu s bydlením a podobně. Ale to trvá roky, demonstrace i byly, ale neměly žádný efekt. A tak Romové protestují proti tomu, co je trápí tady a teď,“ vysvětluje Brož a ilustruje:
„V noci někdo uvidí dezinformační video, že Ukrajinci někoho zbili a znásilnili, a zároveň se na facebooku objeví, že zítra bude u nich na sídlišti demonstrace. To pak lidé přijdou spíš, než kdyby se řeklo, že za měsíc bude demonstrace v Praze před ministerstvem školství.“
Romové podle analýzy spolku Konexe do jisté míry oprávněně cítí, že je oproti nim upřednostňovaná jiná menšina, ta ukrajinská.
Jak si vede Česko v oblasti lidských práv? Hlavními problémy jsou diskriminace a tělesné tresty
Číst článek
„Už 25 let se vede diskuse o tom, že by mělo být v České televizi romské vysílání. A prý to nejde. Na začátku války ale trvalo zhruba 21 dní, než se hlavní zpravodajská relace vysílala v ukrajinštině,“ upozorňuje Brož na rozpor, který Romové citlivě vnímají.
Stejný kontrast podle něj Romové vidí na trhu s bydlením. „Velká část z nich bydlí v tristních podmínkách chudinských ghett. Také by chtěli bydlet ve slušných bytech, ale prý to nejde. Naopak statisíce ukrajinských uprchlíků se podařilo ubytovat obratem,“ přibližuje.
To stejné platí pro integraci ve vzdělávání, romské děti se začlenit nedaří, ale u ukrajinských dětí se to daří. Jinak se také stát choval k bílým ukrajinským uprchlíkům a jinak k těm s tmavší pletí.
Prasečák z romského koncentráku v Letech zmizel, ale k sebereflexi u Čechů nedošlo, říká komentátor Šídlo
Číst článek
„A teď se Romové ptají, proč se s jejich problémem celé roky nic nedělalo, když je vidět, že to řešit jde, když je politická vůle a když se tomu věnují dostatečné prostředky,“ vysvětluje Brož.
Kromě toho, že Romové kvůli diskriminaci zpravidla mají nižší vzdělání, a jsou proto náchylnější neověřovat si zprávy a dezinformace, také platí, že státu kvůli vší zmíněné diskriminaci věří méně.
„Za posledních dvacet let se situace Romů v Česku ještě zhoršila. Zvýšil se počet sociálně vyloučených lokalit i jejich obyvatel. Prohloubila se tam míra chudoby. Více lidí je v exekuci,“ zdůrazňuje Brož s tím, že mnoho proromských projektů nefunguje i proto, že jsou paternalistické a málo berou ohledy na to, co Romové sami potřebují.
Odsoudit násilí
To potvrzuje i vládní zmocněnkyně pro romské záležitosti. Podle Lucie Fukové se Romové snaží demonstracemi přitáhnout pozornost k tématům, která je dlouhodobě trápí. „Jsou to otázky bydlení, zdraví, vzdělávání a dalších věci, které se dotýkají sociálního postavení Romů,“ shrnuje.
Banga: Kdyby moji vrstevníci získali vzdělání, nemluvili bychom dnes o romském problému
Číst článek
Zdůrazňuje také, že ne všichni Romové mají stejné názory a postoje. Konkrétně demonstraci v Krupce podle ní eskalovala přítomnost dvou lidí, kteří začali protesty natáčet. „Někteří se nechali strhnout, ale někteří tam vyvolávali nenávistné projevy vůči ukrajinské menšině. Je potřeba tyto činy odsoudit a řádně je vyšetřit policií,“ naléhá Fuková.
S tím souhlasí sociolog Ivan Gabal. „Měli bychom jasně sankcionovat tendenci řešit občanské soužití násilím, etnickým násilím. Ale také je potřeba na druhé straně zdůraznit, že extremistické projevy zaznívají často i v českém Parlamentu,“ dodává.
Poslechněte si celý pořad Zaostřeno, audio je nahoře v článku.
