Naučit se česky nebo platit za výuku v angličtině. Ukrajinci řeší, jak studovat na vysoké škole v Česku
Naučit se rychle česky nebo zaplatit i stovky tisíc korun za studium v angličtině. To jsou možnosti ukrajinských vysokoškoláků, kteří uprchli před válkou a chtějí ve studiu pokračovat. Přestože pravidla přijímání mladých Ukrajinců na vysoké školy zmírnil zákon, stále existuje dost překážek. Hlavní slovo mají rektoři. Ti mohou odpustit poplatky za studium i zkoušky. Na stipendia pro ukrajinské studenty dalo ministerstvo školství 150 milionů.
Nina studuje na Ukrajině pátým rokem medicínu, v současné době ale na dálku. Kvůli ruské agresi s rodinou utekla do Česka. Ubytování jí ve svém domě poskytla Anna Pánková. Pomáhala Nině i ve chvíli, když se dívka rozhodla, že chce dostudovat v Česku a nastoupit na Palackého univerzitu v Olomouci.
Pokud chtějí vysokoškoláci z Ukrajiny pokračovat v Česku ve studiu svého oboru, mnohdy to nemají jednoduché. Více si poslechněte v reportáži Evy Šelepové
„Bylo nám řečeno, že pokud chce studovat v češtině, tak musí umět česky, musí mít zkoušku z češtiny a že jí neuznají pět let studia, která má, ale uznají jen tři, a to ještě musí udělat přijímačky a nějaký rozdílový trest,“ popsala Anna Pánková Radiožurnálu.
Druhou možností bylo studium v angličtině. To je ale zpoplatněné. Akademický rok studia medicíny na Palackého univerzitě by Ninu vyšel až na 250 tisíc korun.
Odpustit poplatek za studium v angličtině pro uprchlíky z Ukrajiny ministr školství Petr Gazdík z hnutí STAN neplánuje.
Nedostatek míst ve školách? Pomohly by relokace a organizovaný rozvoz žáků, říká sociolog Kment
Číst článek
„Obecná pozice vlády je zejména nevyvolávat nějaké xenofobní nálady vůči Ukrajincům. Tuto možnost mají také zřizovatelé škol, rektoři. Doporučil bych dotyčné studentce, aby se obrátila na pana rektora, a on zváží, zda promine, nebo nepromine. Je to jeho pravomoc a jeho možnost,“ řekl.
Školy posuzují takové žádosti individuálně. V případě Niny nakonec přišla Univerzita Palackého s jiným řešením.
„Nabídli jim, že si můžou vyjednat takový Erasmus s tím, že bude 16. září nastupovat jako student posledního ročníku,“ vysvětluje Anna Pánková.
Free mover
Podobný postup jako olomoucká vysoká škola zvolila také Univerzita Karlova. Studentům, kteří přišli z Ukrajiny, nabízí možnost stát se takzvanými free movery. To jsou studenti, kteří vyjedou studovat do zahraničí na vlastní pěst mimo rámec existujících výměnných programů.
Mladí Ukrajinci díky tomu mohou začít chodit do už probíhajících kurzů. „Aby v rámci toho úvodu mohli navštěvovat kurzy češtiny a aby se mohli připravit na řádné přijímací řízení do studijních programů, které bude probíhat v létě, tak, aby třeba od října už mohli nastupovat jako regulérní studenti,“ říká rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková.
Přes 26 tisíc dětí uprchlíků nastoupilo do základních a mateřských škol, oznámilo ministerstvo
Číst článek
Takzvaných free moverů teď Univerzita Karlova eviduje podle Králíčkové desítky. K samotnému přijímacímu řízení se přihlásilo asi tisíc Ukrajinců.
Desítky free moverů s ukrajinským pasem chodí také na Masarykovu univerzitu v Brně. A přihlášku si podalo asi 500 ukrajinských studentů. Přijímací řízení jim začalo minulý týden a potrvá do konce května.
„Dá se říct, že jde o legitimní revoluci v přijímacím řízení ve smyslu odchylek od zákona o vysokých školách a běžných postupů. Fakulty budou místo přijímací zkoušky většinou vyhodnocovat motivační dopisy, konat individuální pohovory a brát ohled na předchozí studium na Ukrajině. Snažíme se také dopředu zjistit, zda budou potřebovat naše ubytování, a včas ho zajistit,“ říká mluvčí brněnské univerzity Radim Sajbot.
Přijímací řízení teď běží také na většině fakult Západočeské univerzity v Plzni. Pro uchazeče z řad ukrajinských uprchlíků připravila škola intenzivní letní kurz češtiny.
Všichni ukrajinští vysokoškoláci na českých školách mohou žádat o stipendium 15 tisíc korun měsíčně. Ministerstvo školství na to pro tento a příští rok uvolnilo 150 milionů korun.
