Vnímání uprchlíků z Ukrajiny závisí na tom, jak je Česko dokáže integrovat, varuje sociolog Prokop
Ukrajinští uprchlíci v Česku pracují pod svou kvalifikací, říká sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research. Česká veřejnost je ale vnímá i podle toho, jak je stát dokáže začlenit do pracovního trhu. Problém také může podle něj nastat po 1. červenci, kdy se má změnit podpora bydlení. „Varoval bych před dávkami, které jsou závislé na přiznaných příjmech,“ upozorňuje. Lidé by se totiž mohli přesunout do regionů, kde je méně placená práce.
V Česku teď pracuje 101 600 uprchlíků z Ukrajiny. Od začátku ruské invaze si uplatnění na českém trhu práce našlo podle posledních čísel 262 600 lidí s vízem k ochraně. Dá se předpokládat, že část z nich tady bude chtít pravděpodobně zůstat i po konci války. Na jaké úrovni je teď integrace Ukrajinců v Česku?
U pracujících je problém, že pracují velmi často pod svojí kvalifikací. To se moc nemění. Když jsme to v únoru zkoumali, tak pod svou kvalifikací pracují zhruba dvě třetiny. Nejsou integrovaní na trh práce tak, aby v odvodech odváděli dost peněz. Platy jsou relativně malé. Je nutné dostat je do pozic, kde jsou pro společnost nejprospěšnější.
Relativně se podle mě povedla stabilizace v oblasti bydlení, kde dnes máte zhruba 330 tisíc uprchlíků, z čehož 70 tisíc žije v nouzových ubytováních a zhruba 40 tisíc má podporu přes takzvané solidární domácnosti. Domácnost jsou tedy placené za poskytování bytu. Podporu v bydlení má menšina, ale pomohlo to k tomu, že se to nerozpadlo do extrémní segregace. Stát to teď chce od 1. července přehodnotit.
Do 1. července si řada ukrajinských uprchlíků musí najít nové bydlení, protože začal platit zákon, takzvaný lex Ukrajina 5.
70 tisíc má nouzové ubytování. Jsou to různé ubytovny, rekreační bydlení, různé typy bytů, což organizují kraje a platí to stát. Omezuje se to tím, že tam můžete zůstat 150 dní, pokud nejste zranitelná osoba, což jsou třeba děti nebo senioři. Není ale úplně jasné, co otec. Když jste otec od rodiny, nejste sám ten zranitelný. To podle mě není dodnes v zákoně příliš vyjasněno, aby se nerozpadly domácnosti podle zranitelnosti.
Lidé s vyššími příjmy se přestávají bát inflace a víc utrácí. Osmdesát procent společnosti ale stále šetří
Číst článek
Druhá věc je, že se zruší podpora přes domácnosti, které dnes dostávaly peníze za to, že nechají uprchlíky bydlet u sebe. Čerpalo to asi 40 tisíc uprchlíků. A převede se to do dodávky pro uprchlíky, která bude výrazně složitější. Bude kombinovat životní minimum, náklady na bydlení a odečítat příjem uprchlíků. A ten zbytek dostanou. Bojím se, že to vytvoří velkou složitost, která zahltí jak uprchlíky, tak úřady práce.
A když dávku určujete podle toho, jaký mají uprchlíci příjem, tak je motivujete k tomu, aby dělali spíše načerno, aby nepřiznávali příjmy. Už dnes je problémem u zahraničních pracovníků šedá ekonomika.
Varoval bych před dávkami, které jsou závislé na přiznaných příjmech. Budeme uprchlíky motivovat k opačnému, než chceme. Chceme je motivovat, aby se zdravotní sestry dostaly do nemocnic. A když jim odebíráte podporu za to, že přiznají příjmy a pracují legálně, tak je motivujete spíše k tomu, aby zůstaly v šedé ekonomice a v uklízení za cash na ruku. Myslím, že stát by si měl promyslet, jestli se mu vyplatí šetřit, a zároveň tím omezit integraci na trhu práce.
Dlouhodobě výzkumnicky opečovávaný vzorek vám ukazuje i to, jak se vyvíjí vnímání ukrajinského konfliktu a jeho dopadů v Česku. Co říkají ta data?
Teď hodně zkoumáme vnímání integrace Ukrajinců. To v podstatě stagnuje. Když se vám rozpadne podpora v bydlení, tak riskujete, že se vám začnou cizinci koncentrovat do některých míst v republice.
Poplatí měsíční výdaje a jsou na nule. Z krize vychází nejhůře chudší rodiny s dětmi, jejich počet roste
Číst článek
Už předtím, než přišli ukrajinští uprchlíci, tak v některých regionech jako Tachovsko nebo Česká Lípa byl počet zahraničních pracovníků z ciziny velký problém ve vzdělávání. Když uděláte opatření, že se rozpadne podpora v bydlení, tak se ti lidé můžou přesunout do regionů, kde je práce nízko placená, agenturní, ve skladech a podobně. A tam vytvoříte problém ve vzdělávání, což může posílit problémy vnímané českou společností. Protože vývoj podpory přijímání uprchlíků nejvíc závisí na hodnocení integrace.
Hodnocení a přijímání uprchlíků českou populací hodně závisí na tom, jak se státu daří je integrovat v oblasti vzdělávání, práce a podobně. Takže by měl mít nějakou strategii, kolik uprchlíků tady pravděpodobně zůstane, a chtít je integrovat, aby byli co nejprospěšnější pro trh práce, byť se třeba za pět nebo deset let vrátí. Ale realisticky všechny části regionu asi nebudou úplně stabilní, aby se na podzim vrátili.
Většinou 70 procent uprchlíků zůstává roky, které následují po konfliktu. Stát by měl podle mě vyvíjet kroky na trhu práce k integraci do pozic, které jsou často relativně expertní u uprchlíků.
Aby odpovídaly jejich kvalifikaci.
Ano.
