Snížená valorizace důchodů platí. Ústavní soud zamítl stížnost opozičního hnutí ANO
Ústavní soud v Brně zamítl návrh hnutí ANO na zrušení zkrácené valorizace penzí. Opoziční poslanci v ústavní stížnosti vládě vyčítali především neakceptovatelnou zpětnou účinnost schválených zákonů. Ústavní soud se návrhem zabýval již před dvěma týdny při veřejném jednání, prvním po pěti letech. Jednání sleduje server iROZHLAS.cz přímo v soudní síni.
Celé znění nálezu Ústavního soudu přinášíme na konci článku.
Ústavní soud zamítl návrh 71 poslanců hnutí ANO na zrušení loňské novely zákona o důchodovém pojištění a souvisejících předpisů. Výrok oznámil předseda soudu Josef Baxa, odůvodnění přečetl soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček, který po opakovaných poradách ústavních soudců nahradil původního zpravodaje Jan Svatoně.
Chybovala vláda s důchody? Ústavní soud vyslechl Jurečku, Stanjuru a další. Verdikt odročil na neurčito
Číst článek
Vláda loni v čase vysoké inflace jednorázově upravila valorizační mechanismus. Penze tak sice stouply, ale méně, než mohli senioři očekávat. Průměrný důchodce přišel zhruba o tisícikorunu měsíčně.
Koalice to zdůvodnila hlavně rozpočtovou odpovědností, jen za loňský rok ušetřila 19,4 miliardy korun. Poslanci ANO, za které k soudu přišla bývalá ministryně financí Alena Schillerová, se domnívali, že vláda zasáhla do práv důchodců. Kvůli inflaci prý měli nárok na výraznější růst penzí. Navíc podle ANO vládní většina zneužila stav legislativní nouze.
Sněmovnu soudu na vynášení nálezu zaplnili novináři, ale také veřejnost – zejména senioři. Po oznámení výroku, že snížená valorizace je v souladu s Ústavou, zazněl v sále výkřik: „Hanba!“
Možnost se vyjádřit
Podle Ústavního soudu ale vyhlášení stavu legislativní nouze nebylo protiústavní. Zrychlený režim schvalování zákona lze využít za mimořádných okolností, podle soudu však nejde jen o přírodní katastrofy, epidemii či válku, ale také o šokové narušení hospodářské či finanční situace státu, což kvůli inflaci nastalo na přelomu let 2022 a 2023.
Opozice měla ve Sněmovně podle soudců dost prostoru k vyjádření, jen předseda SPD Tomio Okamura hovořil déle než sedm hodin. Některé projevy měly podle ÚS přiznaně obstrukční charakter.
„Nelze proto tvrdit, že parlamentní opozici bylo odepřeno právo se k návrhu zákona vyjádřit z důvodu nedostatku času, když čas, který k tomu dostala, využívala ke zjevným obstrukcím, to je k něčemu jinému než věcnému projednání návrhu zákona," stojí v nálezu.
Exministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že s rozsudkem nesouhlasí
Ve snížení valorizace soud nevidí ani nepřípustnou retroaktivitu, tedy zpětnou působnost. Novela byla schválena ještě před vznikem právního nároku seniorů na dávku – ta vzniká teprve její splatností.
Podle Ústavního soudu stát garantuje „spravedlivý a přiměřený důchod“, nikoliv jeho automatické navyšování. Musí nutně zohledňovat také stav veřejných financí. Klíčové je podle soudu to, aby nedošlo k vyprázdnění samotné podstaty základního práva na přiměřené zabezpečení ve stáří, což se ale podle soudu lon nestalo.
Soudci zároveň uvedli, že sice chápou zranitelnost a nelehkou situaci důchodců, upozornili ale , že penze se opakovaně valorizovaly a na seniory tak inflace dopadla relativně méně, než na jiné skupiny obyvatel. Soud v tomto ohledu upozornil také na nutnou „mezigenerační solidaritu“.
Složité rozhodnutí
Ústavní soud se návrhem zabýval na více než deseti uzvařených jednáních, k návrhu se vyjadřovalo všech 15 soudců a soudkyň.
Výpočet důchodů je složitý. Pro rozhodování Ústavního soudu to bude zásadní, míní novinářka Procházková
Číst článek
Svolal také veřejné ústní jednání, první po necelých pěti letech, kde jako svědci vypovídali ekonomové, statistici, státní úředníci, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
V minulém týdnu soudci na jedné z neveřejných porad pléna dospěli ke konečnému rozhodnutí. To přitom očividně nebylo snadné, protože původního soudce zpravodaje Jana Svatoně nahradil soudce Vojtěch Šimíček. Z toho vyplývá, že soudce Svatoň navrhoval řešení se kterým se ale neztotožnilo dostatečné množství jeho kolegů a kolegyň. Pro zrušení právní úpravy by muselo hlasovat devět z 15 soudců.
Poslankyně a exministryně financí Alena Schillerová ješě před vyhlášením nálezu označovala argumenty vlády za „vratké a účelové“. V případě neúspěchu – který následoval – avizovala, že „nezbývá než počkat na řešení politická“. „Pokud vyhrajeme parlamentní volby v roce 2025, tak podrobíme celý tento systém důkladné revizi," řekla i když na dotaz novinářů odmítla, že by z rozhodnutí soudu chtěla dělat politikum.
