Spolu sází na značku, Babiš na loajalitu. Zpravodajka o výběru kapitánů do eurovoleb

Praha/Brusel 2. listopadu 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Hlavní politická sestava k eurovolbám je skoro kompletní. Jako zatím poslední oznámilo svou pravděpodobnou nominantku hnutí ANO – v čele kandidátky by měla být Klára Dostálová, bývalá ministryně pro místní rozvoj, v současnosti místopředsedkyně sněmovny. Proč se Andreji Babišovi zdá právě ona jako nejlepší nápad?

Myslím, že Andrej Babiš pro to má několik různých důvodů. Klára Dostálová je samozřejmě známá tvář, a s Evropskou unií přicházela v minulosti do styku, alespoň v souvislosti s tím, že se zabývala dotační politikou. Takže zkušenosti – byť malé – určitě má. Prý také víceméně ovládá angličtinu, nebo se ji stále učí. Pak tu ale budou určitě další důvody, o kterých Andrej Babiš nemluví úplně nahlas, a to je to, že očekává, že Klára Dostálová bude loajální. V minulosti Babiš neměl příliš velké štěstí. Kohokoliv do Bruselu vyslal, z toho se v pak očích Andreje Babiše – nebo si to tak alespoň vykládám – vyklubal rebel a kritik politiky ANO a Andreje Babiše.

V roce 2014 to byl Pavel Telička, který vedl kandidátku ANO. O několik let později se s Babišem rozhádal, a nakonec z hnutí úplně odešel. V dalších volbách Andrej Babiš taky neměl šťastnou ruku – sáhnul po Ditě Charanzové, velmi úspěšné europoslankyni, která má v Bruselu docela dobré jméno. Ta se s Andrejem Babišem také názorově rozešla a oznámila, že za ANO už znovu kandidovat nebude. Do této party se asi dá počítat i eurokomisařka Věra Jourová, která sice byla vládou Andreje Babiše dvakrát nominovaná, nicméně vztahy s šéfem hnutí ANO také nejsou úplně ideální. Takže si myslím, že Andrej Babiš nechce udělat tu samou chybu, a uvědomuje si, že je potřeba mít v Bruselu loajálního spolupracovníka nebo spolupracovnici. Zkrátka očekává, že sázka na Kláru Dostálovou bude bezpečná.

ANO a právo veta

Hnutí ANO proklamuje, že chce v Evropském parlamentu hájit suverénní, silné Česko. To hlavní, za co chce Dostálová bojovat, je udržení práva veta. Mluvila o tom na programové konferenci hnutí ANO.

Česko může o právo veta přijít?
O tom se v různých institucích Evropské unie rozbíhají velké debaty v souvislosti s plánem na rozšíření Evropské unie o Ukrajinu nebo státy západního Balkánu. Před Evropskou unií stojí velká otázka, jak zajistit, aby byla akceschopná a flexibilní i ve chvíli, kdy bude mít víc než tři desítky členů. Už teď, když má 27 členských států, je rozhodování v některých otázkách, kde je potřeba jednomyslnost, velmi těžkopádné, někdy i úplně ochromené. Viděli jsme to například v uplynulých měsících při postupném schvalování nových a nových balíků protiruských sankcí. Jsou ale i další příklady. Typicky je to v poslední době Viktor Orbán, který tyto věci blokuje.

Je zde tak obava, že s rozšířením Evropské unie by mohlo přibýt více takových blokujících Orbánů, kteří by třeba z vnitropolitických důvodů nebo čistě z trucu mohli některá rozhodování blokovat. Právě proto někteří navrhují ústup od principu, že v některých otázkách mají všechny členské státy právo veta – aby Evropská unie byla flexibilnější, dokázala v krizích reagovat rychleji, a jednání se nezasekávala. Nicméně debata je teprve na začátku. Změna by vyžadovala velmi dlouhý a složitý proces. Rozhodně to není o tom, že by zítra nebo týden po evropských volbách europoslanci zasedli a hlasovali o zrušení práva veta. Takhle to nefunguje.

Pojďme k číslům – Babiš chce obhajovat šest mandátů. Kolik míst je volných?
Celkově je teď v Evropském parlamentu 705 poslanců. Po volbách by jich mělo kvůli demografickým změnám přibýt 15, čili mělo by jich být 720. Příděl pro Česko ale zůstane stejný, tedy 21 křesel. Všechny politické strany v Česku si tak mezi sebou rozdělí 21 mandátů.

Hnutí ANO zatím nemá oficiálně schválenou kandidátku. Do konce listopadu by mělo předsednictvo její podobu navrhnout, v únoru ji pak bude schvalovat celorepublikový sněm, což ale bude zřejmě už jen formalita. Jisté je, že na jedničce bude Klára Dostálová. To už bylo oznámeno, a zřejmě to tak zůstane. Dvojkou by pak měl podle mých informací být současný poslanec Jaroslav Bžoch, který se evropské politice dlouhodobě věnuje. Na dalších místech se mluví o Jaroslavě Jermanové, bývalé hejtmance Středočeského kraje, současné poslankyni, a na vyšších místech kandidátky by měli být i tři současní europoslanci za ANO – pánové Kovařík, Knotek a Hlaváček. Jak už jsem říkala, s hnutím ANO se už rozloučila současná europoslankyně Dita Charanzová a její kolegyně Martina Dlabajová. Obě nedávno oznámily, že už se s politikou ANO a Andrejem Babišem neztotožňují, a už znovu kandidovat nebudou.

Spolu jdou spolu

To máme ANO, pojďme na jeho soupeře – dlouho se čekalo, jestli vládnoucí koalice Spolu vyrazí do voleb spolu. Proč tak dlouho váhali, když si údajně tak dobře rozumí?
V evropské politice si právě zas tak moc nerozumí. Rozumí si v obecných principech – že Česká republika patří do Evropské unie, na Západ, a že by měla být proaktivní. V tomto ohledu je podle mě trochu stmelilo i loňské předsednictví Rady Evropské unie, které bylo hodnoceno jako úspěšné a dobře zvládnuté. V řadě důležitých otázek z praktické politiky ale mají velmi odlišné, často úplně opačné názory, ať už jde o zelenou politiku, přijetí eura, různé ekonomické otázky… Navíc jednotlivé strany koalice už nejsou ani ve stejných frakcích, a pokud vím, do budoucna to zatím neplánují. ODS je ve skupině Evropských konzervativců a reformistů, TOP 09 a lidovci jsou členy Evropské lidové strany. Rozdíly se často ilustrují na protikladu Alexandra Vondry z ODS a Luďka Niedermayera z TOP 09, kteří mají opačný názor snad úplně na všechno.

Ale nejde jenom o ně. Projekt, který se jmenuje Europarlament přehledně – ale musím zmínit, že za ním je frakce Greens/EFA, ve které jsou i čeští Piráti – zveřejnil veškerá hlasování českých europoslanců za posledních pět let. Vyšlo jim, že lidovci a TOP 09 mají mezi sebou dost velkou shodu – skoro v 85 procentech případů hlasují stejně. V případě ODS je shoda výrazně menší, jenom něco přes 60 procent. Z toho jim vyšlo, že lidovci a TOP 09 mají v tomto ohledu o dost blíž k europoslancům za ANO než za ODS. Postoje při hlasování jsou tedy dost odlišné.

Myslíš, že to byl důvod, proč se lídrovi kandidátky ODS Alexandru Vondrovi do společného projektu moc nechtělo? Byl hlavní odpůrce, a teď celou kandidátku vede.
Určitě. ODS má zkrátka od těch druhých dvou stran odlišné názory, a je pravda, že Alexandr Vondra byl proti společné kandidátce dlouhodobě, což říkal opakovaně. Ale zřejmě tam byl velký tlak ze strany vedení stran v Praze. Snažili se udržet značku, aby byla pro české voliče věrohodná i v následujících volbách. Vedení zkrátka rozhodlo a Alexandr Vondra nakonec souhlasil. Vysvětluje to i tím, že ODS má na kandidátce dost dobrou pozici. Obsadí první dvě místa – za Vondrou kandiduje europoslankyně ODS Veronika Vrecionová. Teprve poté přichází na řadu Luděk Niedermayer, a na čtyřce je potom Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL.

Chápu správně, že samostatně by pro strany šance nebyla velká? Co by podle tebe znamenal případný neúspěch koalice Spolu pro budoucnost téhle trojparty?
Podle aktuálních průzkumů preferencí od různých agentur je trojice ODS, lidovci a TOP 09 pod očekávaným výsledkem hnutí ANO, a to i kdyby se zisky všech tří stran sečetly. To je ale v tuto chvíli asi jedno, protože to ještě nic neznamená. Do voleb stále zbývá sedm měsíců, může se to různě měnit a vyvíjet. Je také pravda, že k evropským volbám pravidelně chodí trochu jiný typ voličů. Jsou to spíš lidé, kteří se o Evropskou unii zajímají, což může právě hrát do karet koalici Spolu, ale také třeba hnutí STAN nebo Pirátům. Naopak voliči hnutí ANO dosud k evropským volbám chodili méně, v porovnání s jejich účastí třeba v parlamentních volbách. Pokud by teď koalice Spolu nějak výrazně pohořela, může to do budoucna znamenat oslabení jejich společné značky a případné oslabení i před dalšími volbami.

Pokud má Hnutí ANO jako jedno ze svých témat právo veta, má i Spolu nějaké hlavní téma, které bude před volbami chtít vystavit na billboardy? Připomeňme, že se konají v červnu příštího roku.
Když se na to novináři na tiskové konferenci ptali lídra Alexandra Vondry, říkal, že je do voleb daleko, a že se ještě uvidí, jaká témata se vyvrbí. Nicméně mluvil o migrační politice a bezpečnosti, o Green Dealu a o budoucnosti Evropské unie. Myslím, že i kdyby koalice Spolu tato témata do kampaně aktivně nevnášela, byla by k nim stejně dotlačena. Hnutí ANO i SPD totiž avizují, že právě migrace a Green Deal budou jejich hlavními předvolebními tématy. Dovolím si takové osobní hodnocení, že debaty o migrační politice v Česku nebývají příliš pěkné. Často jsou založené na vyvolávání strachu, takže se máme na co těšit. ANO a SPD avizují, že vyrazí do boje proti připravované migrační reformě, kterou současná vláda právě dojednává. Určitě to tedy bude téma střetů v předvolebních diskuzích. Opozice chce vyrazit do boje proti povinné flexibilní solidaritě, která vychází z právě připravované migrační reformy.

Ponechám stranou, jak to chtějí udělat, protože jak europarlament, tak členské státy už migrační reformu v zásadě podpořily, a teď už se jedná jen o její finální podobě. Čili ani migrace, ale ani Green Deal není něco, co by zvolení politici, kteří se dostanou do europarlamentu, mohli aktivně ovlivnit. To už je hotová věc. Ale jak víme, v kampaních často hrají větší roli emoce než reálná politika. Migrace i Green Deal tedy určitě budou velká témata.

Lítý boj Pirátů

Ještě nám chybí Piráti, STAN a SPD. Pojďme koaličně – Piráti a Starostové nejdou spolu, že?
Každá z těchto stran jde do voleb samostatně. Co se týče SPD, Tomio Okamura řekl, že SPD bude na kandidátce spolupracovat se Svobodnými a s Petrem Machem. * Pak jsou tady samozřejmě další strany – SOCDEM a uskupení Jindřicha Rajchla.

To už ale mluvíš o stranách mimo Sněmovnu**. Pojďme se do ní vrátit, abychom představili hlavní lídry, kteří povedou sněmovní strany do eurovoleb. Je tu Pirátská strana, kde je lídrem Marcel Kolaja. Boj byl ale poměrně lítý…?
Je to tak. Proběhla velká a bouřlivá vnitrostranická diskuze o tom, jak bude čelo kandidátky vypadat. O místo v čele měl totiž zájem i bývalý poslanec, celkem výrazný Mikuláš Ferjenčík, který ale patří k úplně opačnému křídlu než tři současní europoslanci v Bruselu, tedy Marcel Kolaja, Mikuláš Peksa a Markéta Gregorová. Ferjenčík se nakonec na přední místa kandidátky ve vnitrostranickém hlasování nedostal. Nicméně Piráti stále, pokud vím, rozhodují o druhé polovině kandidátky. U křídla, které zastávají právě tři současní europoslanci, proto pořád existují obavy, že se Ferjenčík dostane na kandidátku, a že se bude moci díky preferenčním hlasům dostat hodně dopředu.

Abychom to měli všechno pokupě – Starosty povede bývalá prezidentská kandidátka Danuše Nerudová a bývalý šéf poslanců hnutí Jan Farský.

Nehrozí schizofrenie, když jsou dva lídři?

Pokud vím, teprve se bude rozhodovat o tom, kdo z nich bude na úplném čele kandidátky. Někdo zkrátka musí být jednička. Neřekla bych, že hrozí nějaké schizma. Spíš potom bude zajímavé sledovat debatu o nominaci na budoucího eurokomisaře za Českou republiku. Podle předběžných dohod v rámci současné vládní koalice by tento post měli obsadit Starostové, respektive Starostové a Piráti. Hovoří se o několika jménech. Asi nejvíce se aktuálně mluví o Danuši Nerudové, ale dalším možným kandidátem může být ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Marcel Kolaja by měl o post také zájem. Bude zajímavé to sledovat.

Kdo bude hlavní tváří za SPD?
SPD bude o lídrovi své kandidátky teprve oficiálně rozhodovat. Žhavým kandidátem je současný europoslanec Ivan David. Tomio Okamura si jeho práci v Evropském parlamentu velmi chválí, takže to určitě bude jedna z osobností, která se bude ucházet o post v čele kandidátky. Z výrazných tváří bude samozřejmě kandidovat také zmiňovaný Petr Mach. Uvidíme, jak vedení SPD nakonec rozhodne.

Volby do Evropského parlamentu proběhnou příští rok, konkrétně 7. a 8. června 2024. Obvykle moc Čechů k těmto volbám nechodí, nebývá to ani třetina voličů. Jsou nějaké signály, zda by se to mělo příští rok změnit?
Netuším. Máš pravdu, že účast v evropských volbách bývá pravidelně mnohem menší než volební účast třeba v parlamentních volbách. Minule to myslím bylo kolem 29 procent. Je ale možné, že se v současné světově rozbouřené politické situaci podaří politickým stranám voliče vyburcovat a volební účast navýšit. Třeba si Češi také začnou postupně uvědomovat, že evropské volby rozhodně nejsou volbami druhé kategorie. Jsou to volby, na základě kterých se sestaví nejen Evropský parlament, ale které ovlivní i složení budoucí Evropské komise. Jsou to velmi důležité volby.

Podle průzkumu zpravodajského serveru Politico by v eurovolbách měly posílit pravicové a euroskeptické strany. Necháme se překvapit. Rozhodně to však není naposled, co o nich společně mluvíme. Moc díky za tvůj čas.
Díky za pozvání.

V podcastu byly kromě Českého rozhlasu využity zvuky z České televize, youtubového kanálu hnutí ANO a facebookových profilů Starostové a nezávislí STAN a MUDr. Ivan David.

* Pozn. red. V původním znění došlo k záměně stran Svobodní (bývalá strana Petra Macha) a Trikolóra (současná strana Petra Macha). Za chybu se omlouváme.

** Pozn. red. V původním znění došlo k záměně Sněmovny za celý Parlament ČR, za mylné označení se omlouváme. V podcastu jsme se ale chtěli soustředit pouze na sněmovní strany a jejich lídry do eurovoleb. Dalším kandidujícím stranám se budou v příštích měsících věnovat jiné pořady Českého rozhlasu.