Vláda zkrátila karanténu i izolaci na pět dní. Schválila také testování zaměstnanců ve firmách
Vláda kvůli variantě koronaviru s názvem omikron od úterý zkrátila karanténu i izolaci na pět dnů. Do karantény budou nově muset i očkovaní a lidé po prodělání covidu-19. Ve středu to oznámili premiér Petr Fiala (ODS) a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Od 17. ledna se také bude povinně testovat ve firmách.
Izolace nakažených a karanténa jejich kontaktů se od úterý 11. ledna zkrátí na pět dnů. Po ukončení karantény či izolace musí lidé ještě následujících pět dní nosit respirátor.
Dosud trvala izolace dva týdny, karanténu bylo možné po sedmi dnech ukončit negativním PCR testem, pokud nebyly žádné příznaky. Důvodem ke zkrácení karantén byla podle dřívějších vyjádření členů vlády obava, že by kvůli velkému množství nakažených a lidí v karanténě mohli chybět pracovníci v klíčových oblastech ekonomiky.
Nově budou muset podle Válka ale do karantény i lidé, kteří covid prodělali v posledním půl roce nebo byli očkovaní. Očkovaných proti covidu je přes 60 procent populace a 2,5 milionu lidí už nákazu koronavirem prodělalo, část z nich je ale zároveň očkovaná. Dosud se jich po rizikovém kontaktu tato povinnost netýkala, jen lidé z jedné domácnosti museli absolvovat test. Karanténu nemuseli dodržovat ani do obdržení výsledku testu.
Testování zaměstanců
„Včera jsme jednali se zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců. Seznámili jsme je s návrhem na testování zaměstnanců od 17. ledna. Dnes jsme rozhodnutí na vládě přijali,“ oznámil ve středu Fiala.
Testování se bude týkat všech zaměstnanců soukromých i státních firem a organizací, živnostníků a také jednatelů společností. Testovat se podle Válka nebudou muset lidé, kteří pracují z domu nebo nejsou rizikem pro ostatní. Ministerstvo zdravotnictví v tiskové zprávě uvedlo, že výjimku budou mít ti, „kteří se v místě výkonu činnosti nesetkávají se třetími osobami“. Druhý případ je třeba vrátný, který na ministerstvu pouští auta na dvůr, a sedí v uzavřené prosklené kukani. Pro toho testování povinné nebude.
„Takto je to v opatření nastaveno. Zaměstnavatel má obrovskou možnost se rozhodnout podle konkrétních podmínek, který režim je optimální pro to, aby zachytil všechny podezřelé pomocí antigenního testu nebo upravil provoz tak, aby byla část na home office, nebo aby část lidí pracovala samostatně,“ řekl ministr zdravotnictví po tiskové konferenci novinářům.
Další opatření v Německu: od 28. prosince se může setkat nanejvýš 10 lidí, fotbal bude bez diváků
Číst článek
Podle Válka se bude testovat antigenními testy hrazenými z veřejného zdravotního pojištění, konkrétně fondu rezerv. Žádosti o proplácení testů je možné od 1. ledna podávat na portálu samotesty-covid.cz. Firmy či živnostníci by podle informací na webu i podle Hospodářské komory měli mít nárok na příspěvek nejvýše 60 korun včetně DPH na jeden test. Pojišťovny uhradí jen test uvedený v seznamu Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Optimálně by podle mluvčího Hospodářské komory Miroslava Dira měly být označeny rizikovou třídou IVDst, řekl ČTK.
„Pokud test vyjde pozitivní, odchází pracovník do karantény, a to na pět dnů,“ vysvětlil ministr zdravotnictví Válek s tím, že tento systém bude fungovat tři týdny. Do karantény půjdou lidé s pozitivním testem, mohou si jej ale potvrdit PCR testem. Kvůli tomu vláda navýšila počet bezplatných PCR testů pro očkované a mladší 18 let na pět měsíčně. Testování ve firmách má sloužit k monitorování vývoje epidemie a varianty omikron.
Testování bude podle Válka fungovat v alternativním režimu dvakrát týdně, nebo jednou za tři až pět dnů. Pracovníka, který se odmítne testovat, bude muset zaměstnavatel stejně jako dosud nahlásit příslušné hygienické stanici. Zaměstnanec bude muset nosit po celou pracovní dobu respirátor, od ostatních dodržovat odstup 1,5 metru a stravovat se na odděleném místě.
V současné době se musejí testovat jen pracovníci, kteří nemají dokončené očkování nebo v posledním půl roce neprodělali nemoc covid-19. Testování je závazné jednou týdně. Pokud má zaměstnanec pozitivní antigenní test, musí se dostavit na oficiální odběrové místo k provedení potvrzujícího PCR testu.
Dva miliony testů
Vláda podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) na základě prověrky zásob definovala počet testů, které nakoupí. „Bude se jednat o dva miliony kusů testovacích sad, a to pro potřeby státních institucí,“ vysvětlil s tím, že Správa státních hmotných rezerv ještě ve středu vypíše výběrové řízení.
„Ještě dnes Správa státních hmotných rezerv vypíše v takzvaném dynamickém nákupním systému výběrové řízení na nákup nových testů. Posléze bude s jednotlivými státními institucemi uzavírat smlouvy. Ty si je pořizují v této logice na jejich náklady,“ řekl ministr.
Podle Rakušana není možné nyní sdělit předpokládanou cenu. Testy by měly být k dispozici v polovině ledna. Pokud by se zakázka zpozdila, v řádu dnů a týdnů by státní instituce měly vydržet i po 17. lednu s dosavadními vlastními zásobami, míní vicepremiér.
Rakušan zopakoval, že Ústřední krizový štáb v pondělí zadal zástupcům kritické infrastruktury úkol vypracovat do čtvrtka režimní opatření pro situace, kdy by jejich zaměstnance ve větší míře zasáhla nákaza omikronem. Za týden plány probere štáb a příští středu by na ně mohla nutnými opatřeními reagovat vláda.
Za kritickou infrastrukturu označují předpisy prvky, u kterých by narušení jejich funkce mělo závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatel, zdraví lidí či ekonomiku. Mezi typické prvky kritické infrastruktury patří elektrárny, přehrady, letiště nebo telekomunikační sítě, ale také strategické finanční instituce a státní úřady.
Zmrazení platů
Kabinet se zabýval také zvýšení platů. „Zvýšili jsme tarifní mzdy jen těm skupinám zaměstnanců, kteří stojí v první linii boje s koronavirem,“ oznámil Fiala s tím, že jeho vláda schválila novelu ministerstva práce a sociálních věcí, která počítá se zmrazením jejich platové základny. Vláda chce podle něj předlohu projednat ve stavu legislativní nouze.
„Považujeme za akt solidarity, aby ústavní činitelé, soudci ani státní zástupci neměli ty platy zvýšeny také,“ dodal ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Novela by podle něj měla vyhovět i starším rozhodnutím Ústavního soudu, protože u soudců neohrozí jejich nezávislost.
Plat politiků má od letošního ledna vycházet z částky 89 155 korun. Podle schváleného návrhu zůstane základna stejná jako loni a předloni, měla by činit 84 060 korun.
Fiala řekl, že mimo jiné kvůli inflaci a stavu ekonomiky kabinet zvýšil od tohoto roku platy jen lidem, kteří v první linii bojují s covidem-19. „U ostatních došlo k zachování úrovně loňského roku. Považovali jsme za správné, abychom stejně přistoupili k ústavním činitelům,“ uvedl.
Soudci se už v minulosti kvůli zmrazení svých platů obraceli na soudy, které jim vyhověly. Jurečka uvedl, že kabinet postupuje s ohledem na starší soudní rozhodnutí.
„Jsme v situaci, která je velmi vážná z hlediska narůstajícího schodku státního rozpočtu a celkové ekonomické situace České republiky. Není to opatření jen vůči úzké skupině soudců nebo ústavních činitelů. My jsme dalším statisícům lidí, kteří pracují ve veřejném sektoru, platy nezvýšili,“ dodal. Kabinet návrh považuje za akt solidarity, neohrozí podle něj nezávislost či majetkové poměry soudců a státních zástupců.
Výše platů politiků, soudců a státních zástupců se stanovuje z platové základny, která vychází z předloňské průměrné mzdy. Částka se násobí koeficientem podle odpovědnosti a náročnosti funkce. Už loni platil základ z roku 2020. Důvodem byly úspory za epidemie. Od letoška je navyšování znovu automatické.
Od ledna se platové základny ústavních činitelů, soudců a žalobců zvedly o šest procent. Pokud bude novela účinná od února, za 11 měsíců se nevyplatí asi 0,6 miliardy korun. Politici nedostanou 56,7 milionu, soudci asi 403,7 milionu a státní zástupci 138,3 milionu korun.
Fialova vláda minulý týden odmítla návrh opozičního poslance Andreje Babiše (ANO) na pětileté zmrazení platů politiků. Rozhodla, že připraví novelu vlastní. Loni v říjnu Senát zamítl pětileté zmrazení platů ústavních činitelů hlasy 57 ze 68 přítomných členů horní komory, kde velkou většinu tvoří zástupci nynějších vládních stran. Nová povolební sněmovna nemohla už senátní veto přehlasovat.
