Do Náhorního Karabachu přijel první konvoj Červeného kříže. Vezl na 70 tun humanitární pomoci
Do Náhorního Karabachu přijel první konvoj Červeného kříže s humanitární pomocí od začátku ázerbájdžánského útoku v úterý. Uvádí to agentura AFP s odkazem na své zpravodaje na místě. Podle prohlášení představitele Červeného kříže konvoj převáží na 70 tun pomoci. Od středy v oblasti panuje příměří poté, co arménské separatistické jednotky fakticky kapitulovaly.
Ázerbájdžán zahájil svou vojenskou operaci v úterý. Uvedl, že jejím cílem je odzbrojení nelegálních vojenských jednotek arménských separatistů v Náhorním Karabachu, a vyzval tyto jednotky, aby se vzdaly.
Arméni na genocidu nezapomněli. Náhornímu Karabachu hrozí masový exodus, míní historik
Číst článek
Ve středu pak bylo dojednáno příměří poté, co ázerbájdžánské jednotky prolomily arménské obranné pozice. To fakticky znamenalo kapitulaci arménských separatistů v Náhorním Karabachu.
V pátek ruské ministerstvo obrany uvedlo, že arménské jednotky začaly odevzdávat zbraně. V neděli mluvčí ázerbájdžánské armády uvedl, že odzbrojování separatistů ve spolupráci s ruskými vojáky pokračuje.
Arménští separatisté v neděli uvedli, že dohoda o příměří je naplňována, včetně evakuace zraněných a přepravy humanitární pomoci do enklávy. Pracuje se také na obnově dodávek elektrického proudu. Podle Moskvy bylo však příměří v neděli porušeno. „Příslušník ázerbájdžánských bezpečnostních sil byl poraněn při střelbě,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany.
Arméni, kteří žijí v Náhorním Karabachu, agentuře Reuters sdělili, že v regionu mají jen velmi omezený přístup k jídlu, elektřině či palivu. Tvrdí, že fakticky žijí pod obležením. Ázerbájdžán totiž mnoho měsíců blokoval či omezoval provoz Lačinského koridoru, jediné pozemní spojnice oblasti s Arménií.
Obavy z perzekuce
Arméni z Náhorního Karabachu se nyní obávají o svou budoucnost a bojí se perzekucí ze strany ázerbájdžánských úřadů. Ázerbájdžánský ministr zahraničí Ceyhun Bayramov v neděli na Valném shromáždění OSN řekl, že úřady budou s Armény zacházet jako s rovnými občany.
Ázerbájdžánské ministerstvo vnitro uvedlo, že poskytuje arménskému obyvatelstvu pomoc a jídlo. „Pracujeme také na vydávání dokladů pro arménskou populaci,“ uvedl mluvčí ministerstva.
Příměří v Náhorním Karabachu. Ázerbájdžán dobyl strategická místa, úřady souhlasily s ukončením bojů
Číst článek
„Mezinárodní společenství by mělo vyvinout veškeré úsilí k okamžitému vyslání mise OSN do Náhorního Karabachu s cílem na místě monitorovat a vyhodnocovat stav lidských práv a humanitární a bezpečnostní situaci,“ řekl arménský ministr zahraničí Ararat Mirzojan. Arménie už dříve obvinila Ázerbájdžán ze snahy o etnickou čistku na území. Mirzojan toto tvrzení v neděli zopakoval.
‚Hluboké znepokojení‘
Šéf americké diplomacie Antony Blinken vyjádřil v neděli v telefonickém rozhovoru s arménským premiérem Nikolem Pašinjanem „hluboké znepokojení“ Washingtonu nad osudem arménských obyvatel Náhorního Karabachu po dobytí tohoto území Ázerbájdžánem, uvedl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller.
V Náhorním Karabachu hrozí hladomor a genocida, varují experti. Kvůli blokádě chybí potraviny i léky
Číst článek
„Spojené státy vyzývají Ázerbájdžán, aby chránil civilisty a respektoval své závazky týkající se lidských práv a základních svobod obyvatel Náhorního Karabachu a zajistil, aby jejich síly respektovaly mezinárodní humanitární právo,“ dodal Miller podle agentury AFP.
Náhorní Karabach je mezinárodně uznanou součástí Ázerbájdžánu, ale žijí v něm převážně etničtí Arméni. Enklávu za podpory Jerevanu i s přilehlým územím ovládli tamní arménští separatisté v krvavé válce, která skončila v roce 1994.
Během šestitýdenních bojů svedených s Arménií v roce 2020 dobyl Ázerbájdžán zpět okresy sousedící s enklávou i část Karabachu. Válku ukončilo příměří zprostředkované Ruskem, které tam má od té doby asi 2000 vojáků v roli mírových sil.
